Komentář Aleše Chmelaře: Velký třesk v institucích EU nečekejme

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© European Union 2017

Česká republika spuštění unijní Konference o budoucnosti Evropy vítá, mezi členskými státy však v současnosti nevidí ochotu k příliš velkému „institucionálnímu třesku“, píše v komentáři pro EURACTIV.cz náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař.

Aleš Chmelař (ČSSD) je od roku 2018 náměstkem ministra zahraničních věcí ČR pro řízení evropské sekce. Dříve působil jako státní tajemník pro evropské záležitosti.

Konference o budoucnosti Evropy

Evropa se zásadně mění a Evropská unie se tomu průběžně přizpůsobuje. V poslední době EU musela čelit řadě výzev, ať již šlo o dozvuky hospodářské krize v podobě krize eurozóny, destabilizaci svého sousedství, mezinárodní terorismus, růst nových globálních mocností či rozhodnutí Velké Británie odejít z Unie. O tom, že je třeba činnost EU reformovat, zlepšit demokratický systém Unie a její fungování a posílit vliv občanů na dění v EU, není jistě pochyb a shodneme se na tom prakticky mezi všemi státy. Na čem se shodneme již méně, to je způsob, jakým tyto změny učinit. Právě o tom se bude vést debata v rámci konference a v podstatě ještě před jejím zahájením.

Návrh nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové uspořádat Konferenci o budoucnosti Evropy je logické řešení, které přichází v relativně příznivé atmosféře, kterou navodily loňské volby do EP. Nepotvrdily se obavy ze zásadního nárůstu protiunijních a euroskeptických nálad, ale naopak volby potvrdily poměrně vysokou podporu evropského integračního procesu ze strany občanů.

Evropská komise navrhla, aby konference začala na jaře 2020 a trvala dva roky. Podrobněji se Komise k obsahu a formě jednání vyjádřila formou Sdělení v lednu 2020. Ještě předtím avizovala zájem navrhnout zavedení práva parlamentní legislativní iniciativy a také rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou do oblasti sociálních věcí, daní a společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Z hlediska ČR je zajímavé, že místopředsedkyně Komise Věra Jourová má na tuto konferenci za úkol připravit revizi systému tzv. vedoucích kandidátů (Spitzenkandidaten), návrh na zavedení nadnárodního volebního obvodu a reformu volebního práva EU. Zkrátka je pověřena vedením institucionální debaty v rámci Konference o budoucnosti EU, která v minulých podobných procesech, jakým byl např. Konvent o budoucnosti EU, byla klíčová. Role ČR – ať už přímo či nepřímo – tak může být zásadní.

Přestože se jedná o výjimečný proces, který byl naposledy nastartován takřka před dvaceti lety, je třeba se na celou debatu dívat realisticky a reflektovat nálady uvnitř Unie, které nejsou v mnoha ohledech nejvíce otevřeny nějakým zásadní změnám. Zastáváme proto názor, že již při přípravě konference bychom se měli vyhnout přehnaným očekáváním. V současnosti opravdu nevidíme příliš velkou ochotu členských států k velkému institucionálnímu třesku. Celý proces by měl jistě zahrnovat určitou formou i občany, ale neměl by obcházet zavedené instituce, zvláště v podobě Rady EU, tedy zástupců členských států, a Evropské rady, která je dle Smluv zodpovědná za formulaci obecných priorit a strategické orientace EU. Konference by měla tedy být inkluzivní a zapojit by se měly všechny instituce EU, členské země, včetně národních parlamentů, a také občané a zástupci občanské společnosti. Jistě už samotný výběr těch, kteří se budou konference účastnit, bude předmětem ostrých debat.

Státy EU podporují konferenci o budoucnosti Evropy. Nemá ale podle nich vést ke změnám smluv

Členské země Evropské unie podporují zahájení debaty s občany, která však nemusí vést ke změnám fungování unijních institucí. Shodla se na tom dnes v Bruselu většina ministrů členských zemí odpovědných za evropská témata.

Podoba konference

Návrh na uspořádání konference je nyní v centru pozornosti jak členských států, tak všech hlavních orgánů EU – Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské rady. O její formě, obsahu, rozsahu, řízení, o jejích účastnících, harmonogramu jednání a dalších otázkách se stále ještě vedou diskuse. Už teď je jasné, že parametry konference budou muset být předmětem vzájemné mezi-institucionální dohody v podobě prohlášení či memoranda.

Jako první se přípravy na tuto akci chopil Evropský parlament, který již ustavil zvláštní pracovní skupinu pro otázky metodologie konference. Ústavní výbor Evropského parlamentu se usnesl, že by předem neměla být vyloučena ani možnost změn evropské legislativy, a to včetně změny Smluv. Evropský parlament by se chtěl ujmout předsednictví této konference, v čemž ho podporuje také Evropská komise

Německo a Francie v reakci na tento aktivní přístup Evropského parlamentu přišly s vlastní představou možné podoby konference. Podle nich by se v první fázi v období leden 2020 až léto 2020 zaměřila na demokratické fungování EU. Druhá fáze od poloviny r. 2020 do r. 2022 by se zaměřila na obsahové priority jednotlivých unijních politik. Konferenci by měla předsedat seniorní evropská osobnost s tím, že by jí asistovala malá řídící skupina (jedním z předsedů konference se má stát známý belgický europoslanec za Renew Europe Guy Verhofstadt, pozn. red.). Konference by měla mít mezi-institucionální mandát a finální dokument s doporučeními by měl být předložen Evropské radě k debatě a implementaci. Tato fáze konference by byla zahájena za předsednictví Německa v Radě ve 2. polovině 2020 a ukončena za francouzského předsednictví v 1. pololetí 2022.

Téma Konference o budoucnosti Evropy bylo zařazeno také na program prosincové Evropské rady, která ve svých závěrech ukládá nadcházejícímu předsednictví Chorvatska vypracovat návrh pozice Rady, pokud jde o obsah, rozsah, složení a fungování konference, a na tomto základě vstoupit do jednání s EP a EK. Hlavní důraz má být kladen na implementaci priorit Strategické agendy EU z června 2019 a na dosažení konkrétních výsledků v zájmu občanů. Musí být také plně respektována mezi-institucionální rovnováha a role orgánů EU, jak je definována ve Smlouvách.

Z pohledu ČR a po zkušenostech z dřívějších akcí podobného druhu, zejména Konventu o budoucnosti Evropy a sjednávání Lisabonské smlouvy, je třeba dbát na to, aby institucionální a kompetenční otázky nepohltily příliš mnoho energie a kapacit EU, které je třeba zaměřit na řešení aktuálních ekonomických, sociálních, bezpečnostních a dalších problémů, které občany zajímají především. Přitom existuje také riziko, že případný nový konvent o změně Smluv a následná referenda v členských státech mohou skončit neúspěšně. Je tedy třeba celou debatu vést realisticky.

Debata o reformě EU znovu ožívá. ČR ji vítá, velký zásah do Smluv ale nechce

Nová Evropská komise na příští rok přislíbila začátek dvouleté Konference o budoucnosti Evropy, která má být širokou platformou pro dohodu nad budoucím fungováním Unie. Podle Česka je potřeba vyhnout se přehnaným očekáváním.

Proč až teď aneb Kdy je čas na reformy

Nelze říct, že v minulosti nebyla velká reforma zapotřebí. Využívaly se ale jiné způsoby, jak EU měnit. Využívala se např. flexibilita Lisabonské smlouvy, ale i mnohostranné smlouvy, jako byl Fiskální kompakt nebo vytvoření Evropského mechanismu stability. Právě v architektuře eura se toho mnoho zásadně změnilo, aniž by došlo ke změnám smluv. Zároveň jistě zde byla malá vůle otevírat smlouvy po zkušenostech z francouzského referenda z roku 2005 a opakovaného irského referenda o Lisabonské smlouvě.

Reformy EU ale vskutku probíhají kontinuálně. V celém období od přijetí Lisabonské smlouvy se na jednacím stole EU objevovala celá řada reformních myšlenek a návrhů. Některé hledaly způsoby, jak flexibilně a kreativně využít prostor, který nabízí Lisabonská smlouva. Jiné šly za rámec všem zemím přijatelných řešení a byly zamítnuty či odloženy. K nim patří např. návrhy na sloučení postů předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady, vytvoření funkce ministra hospodářství a financí zemí eurozóny či snížení počtu členů Evropské komise. Uplatnění zatím nenašel ani koncept. tzv. Spitzenkandidaten při výběru předsedy EK nebo návrh na ustavení nadnárodní volebního obvodu pro volby do EP. Pozornost se tak zaměřila především na opatření ke zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti EU, odstraňování zbytečné byrokracie či na cesty, jak Unii přiblížit občanům, která jsou možná v rámci platných Smluv.

Mnohé reformní návrhy, jež vyhovovaly nejen Velké Británii, ale také EU, byly zapracovány do dnes už pozapomenuté dohody mezi UK a EU z února 2016 nazvané „Nové řešení pro UK v rámci EU“, která většinu britských reformních požadavků týkajících se vnitřního trhu, postavení zemí neplatících eurem, zjednodušení administrativy, role národních parlamentů atd. akceptovala. Tato zcela konkrétní reforma však byla kvůli rozhodnutí UK o brexitu uložena ad acta.

Poté následovala cesta, jak zlepšit a zefektivnit činnost EU na půdorysu, který narýsovala Lisabonská smlouva. Připomeňme si Bratislavskou deklaraci z podzimu 2016, která potvrdila, že „27“ členských zemí chce nadále postupovat v evropské integraci kupředu a pospolu, jednání lídrů EU v Sibiu na jaře 2017 u příležitosti 60. výročí Smluv či celoevropské dialogy s občany, které byly součástí příprav na poslední evropské volby.

V tomto výčtu nemůže chybět také tzv. Bílá kniha Evropské komise z března 2017 coby příspěvek Komise do další fáze procesu reflexe budoucího směřování EU. EK v ní nastínila pět scénářů možného vývoje EU do roku 2025. Všechny tyto scénáře vycházely ze základní premisy, že všech 27 členských států bude nadále v rámci Unie postupovat společně.

ČR dlouhodobě zastává pozici, že za stávajících podmínek není příliš vhodné zahajovat složitou diskuzi o obsahové revizi Smluv. Případné zásahy do primárního práva (v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU) by se měly omezit pouze na technické změny. ČR bude dále klást důraz na zachování institucionální rovnováhy v EU, jejímiž základními kameny jsou Evropská rada udávající obecné politické směřování EU a nestranná Evropská komise. Jejich úloha pak musí být z hlediska rozhodovacího procesu a tvorby politik doplněna o fungující Radu a Evropský parlament.

Při přípravě na konferenci je však také třeba počítat s tím, že se na jednací stůl v té či oné podobě vrátí všechny návrhy, které dosud nenašly dostatečnou podporu členských zemí, včetně ČR, ať již jde o koncept „Spitzenkandidátů“, nadnárodní kandidátku pro volby do Evropského parlamentu, rozšíření oblastí pro hlasování kvalifikovanou většinou na společné zahraniční a bezpečnostní politice, daňové či sociální otázky, posílení postavení zemí „euroskupiny“, ochrana klimatu, migrace a podobně.

Chceme zacelit propast mezi politiky a občany, říká chorvatská eurokomisařka

Evropská komise představila svou vizi konference o budoucnosti Evropy, která by měla dát běžným občanům šanci promluvit do fungování EU. Co si pod takovou konferencí představit a co od ní očekávat? Zeptali jsme se eurokomisařky Dubravky Šuicové.