Evropské předsednictví na německý způsob

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

CafeBabel.com

Evropská ústava, energetická strategie, byrokracie: 1. 1. 2007 Německo přebralo předsednictví EU s mnoha dobrými úmysly a několika návrhy.

Evropo, společně uspějeme!“ je slogan německého předsednictví vybraný na následující půlrok. Avšak za pouhých šest měsíců nelze prosazení velkých změn očekávat. A proto se Berlín pokusil navázat úzkou spolupráci s Portugalskem a Slovinskem, jejichž předsednictví bude navazovat na započatou práci Německa. Díky této strategii bude v evropské politice zachována chybějící kontinuita.

Za určitý mezník německého předsednictví lze do jisté míry považovat 25. březen. Členské země EU si tímto datem připomenou 50 let od podepsání tzv. Římských smluv, jež stojí u zrodu Evropské unie. Současně s těmito oslavami Německo plánuje představit, v součinnosti s dalšími zeměmi sedmadvacítky, „Berlínskou deklaraci“ hlav členských států a předsedů vlád, která se má jasně přihlásit k hodnotám Evropského společenství.

Ovšem už i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se pokusil zmírnit přehnaná očekávání veřejnosti ohledně německého předsednictví: „Nemůžeme konat zázraky za pouhých šest měsíců.“ Steinmeier si je jistě vědom toho, že agenda spolkové vlády musí působit značně skličujícím dojmem. Německé předsednictví se totiž zároveň kryje s organizací příštího summitu G8.

Oživení debaty o evropské ústavě

V polovině prosince německá kancléřka Angela Merkel veřejně oznámila priority německého předsednictví. V jejím výčtu zaujímá třetí místo debata o budoucnosti evropské ústavy, zejména z toho důvodu, že by měla ještě předcházet prezidentským volbám ve Francii, které jsou plánované na duben tohoto roku. Toto téma bez pochyby bude přitahovat pozornost po celou dobu předsednictví, obzvláště nyní, když čím dál tím víc hlasů v EU volá po vzkříšení projektu evropské ústavy. Španělsko a Lucembursko si již dokonce vyžádaly přepracování předloňského návrhu ústavy, který byl na čas „uložen k ledu“. Berlín bude tedy muset ve své agendě věnovat ústavě dostatek prostoru a následně její projekt představit na summitu vrcholných představitelů členských států v polovině června. Přesto může k životu opět probuzená ústava způsobit vážné komplikace. Je takřka nemožné předložit veřejnosti nepozměněný, původní text ústavy, který byl v létě 2005 v referendu odmítnut jak ve Francii, tak i v Nizozemí. Jednou z možností, kterou se jistě bude zabývat i Angela Merkel, je zkrácení textu, jeho zjednodušení a zejména pak zaměření se na základní práva nebo na naléhavost reformy institucí EU. Tak z textu pravděpodobně zmizí třetí část původního návrhu.

Boj proti klimatickým změnám

Pokračující boj o zastavení klimatických změn bude dalším klíčovým bodem německého předsednictví. A to ve chvíli, kdy je Evropská komise na vážkách s udělením pokuty Spolkové republice za nedodržování Kjótského protokolu v oblasti snižování emisí. Avšak, jak se zdá, Německo se bude snažit přimět zbývající členské státy, aby přijaly během půlročního německého předsednictví ještě striktnější normy, které mají za cíl zastavit klimatické změny. Přijatá opatření by měla být aplikována do roku 2012, kdy vyprší platnost samotného Kjótského protokolu.

Německo bude usilovat i o 30% redukci skleníkových plynů do roku 2020. Německo však jako největší znečišťovatel bude mít velmi těžkou situaci vzhledem k tomu, že bude muset „doma“ srazit vypouštění skleníkových plynů až o 40%. Na pořadu jednání se bezesporu objeví i nedávný návrh evropského komisaře pro životní prostředí, Stavrose Dinase, předložený  Evropskému parlamentu v prosinci loňského roku. Tento projekt Komise předpokládá od roku 2011 také zdanění poskytovatelů leteckých služeb, kteří způsobují znečišťování ovzduší.

Odstranění přebujelé byrokracie

Výzva kancléřky Merkel na omezení bruselské byrokracie odráží především pohled, jakým Němci nazírají na přeregulovanou Evropskou unii. Merkel zmínila, že vzestupná tendence přibývání evropských směrnic nevede k lepší ekonomické prosperitě EU. Tímto zaujala poněkud paradoxní stanovisko, neboť samotné Německo se potýká se značnou byrokracií. Vhodným receptem na přílišnou byrokratizaci EU je podle Německa aplikace principu diskontinuity v Evropském parlamentě. Tento proces je už delší dobu s úspěchem užíván v národních parlamentech jednotlivých členských zemí. Tkví v relativně jednoduché metodě zaručující efektivnost. Jestliže legislativní proces dospěje do svého konce, od všech ostatních podobných návrhů směrnic, které nebyly ještě přijaté, je upuštěno.