Budoucnost EU a její zotavení po krizi bude záviset na jejích regionech, městech a obcích

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Shutterstock

Krize vyvolaná onemocněním COVID-19 neznamená konec projektu evropské integrace, je naopak příležitostí dát Evropě novou podobu, píší Apostolos Tzitzikostas a Pavel Branda z Evropského výboru regionů.

Pandemie COVID-19 ozřejmila stěžejní roli, kterou hrají při ochraně místního obyvatelstva tisíce starostů, hejtmanů a zastupitelů. Jejich přispění mělo, má a bude mít stěžejní význam pro překonání této pandemie, zaručení dostupnosti základních a zdravotnických služeb, zachování pracovních míst, poskytnutí pomoci malým a středním podnikům a vytvoření podmínek pro následné obnovení hospodářského a společenského života.

Za takovéto mimořádné situace nemůže odpověď na všechny tyto dotazy přijít pouze z ústředních míst – ani pouze od místní samosprávy.  Pandemie nám připomněla, nakolik jsme vzájemně provázáni. Donutila ke spolupráci všechny úrovně správy – EU, vlády jednotlivých zemí a regionální, městské a obecní orgány.

To, co nyní potřebujeme, je ambiciózní evropský plán na podporu oživení. Tento plán musí být jednoduchý a musí poskytnout podporu všem komunitám. V rámci všech nových opatření i příštího dlouhodobého rozpočtu EU musí být zohledněny zkušenosti regionálních a místních orgánů, aby nebyla opomenuta žádná lokalita ani žádný člověk.

Doposud vyčlenila EU nebývale vysoké částky s cílem zamezit nárůstu nezaměstnanosti a rozhodla se vytvořit na úrovni EU zásobu zdravotnického vybavení a zajistit prostředky na poskytování úvěrů malým a středním podnikům.

Vzniká masivní fond obnovy. Země EU si mají rozdělit biliony eur

Fond obnovy má postavit ekonomiky členských zemí zpátky na nohy. Jak bude fond fungovat a jaký bude jeho rozpočet? Podle předsedkyně Evropské komise půjde o biliony eur. Detaily by měla představit v polovině května.

Nyní je nutné vytvořit mechanismus EU pro mimořádné situace v oblasti zdraví a zřídit středisko EU pro koordinaci v případě pandemie. EU musí místním a regionálním orgánům přímo poskytnout půjčky a granty, které jim vykompenzují ušlé daňové příjmy. Musí urychlit digitalizaci veřejných služeb, zavést program na podporu malých a středních podniků a vypracovat plán pomoci venkovským oblastem. Musí se také zasadit o rychlé znovuotevření hranic a nastartování přeshraniční spolupráce.

Není to poprvé, co se EU snaží společnými silami dostat z katastrofální situace. Evropské společenství národů ostatně právě za tímto účelem vzniklo, tj. aby nás chránilo (tehdy to byla ochrana před válkou). Nyní je to 70 let, co Schumanova deklarace položila základy dnešní Evropské unie. Evropská politika se pak desetiletí postupně rozvíjela tempem, které určovaly národní státy. Tento proces vycházel shora.

Krize vyvolaná onemocněním COVID-19 neznamená konec projektu evropské integrace – je naopak příležitostí dát Evropě novou podobu. Nyní se však evropská demokracie bude moci zotavit dříve, zaujmeme-li opačný přístup. Tentokrát musí chránit před smrtelnými riziky, jako jsou pandemie, ale také před změnou klimatu a sociálním vyloučením. Musíme v celé Evropě vybudovat odolné komunity skrze užší spolupráci s regiony a městy. Takový postup by ukázal novým generacím skutečnou sílu celoevropské spolupráce.

Apostolos Tzitzikostas je předsedou Evropského výboru regionů (VR) a guvernérem regionu Střední Makedonie v Řecku. Pavel Branda je místopředsedou české delegace ve VR a náměstkem primátora obce Rádlo. VR má poradní roli v rozhodovacím procesu EU.

Koronakrize může EU zefektivnit, ale také snížit její význam v očích států

Koronavirová krize je zkouškou, na kterou nebyl připravený téměř nikdo. Jejím dopadům se patrně nevyhne ani samotné fungování Evropské unie do budoucna. Možných scénářů je více.