Zpráva skupiny „moudrých“ spatří světlo světa na Den Evropy

Jen několik dní zbývá do termínu (9. května), kdy neformální skupina „moudrých“ Evropanů vedená bývalým španělským premiérem Félipem Gonzálezem představí svůj návrh na to, jak by Unie měla čelit výzvám, které před ní staví 21. století.

Myšlenka shromáždit významné osobnosti – především bývalé politiky ze členských států Unie a evropských institucí, kteří by se zabývali budoucností Evropy a evropské integrace, se poprvé objevila v prosinci roku 2007. Původně se zamýšlelo, že tuto Reflexní skupinu, která se později začala označovat jako skupina „moudrých“, bude tvořit maximálně devět osobností. Avšak na říjnovém summitu Evropské rady, jenž se konal o rok později, bylo rozhodnuto o navýšení jejich počtu na dvanáct. 

Vedle předsedy „moudrých“, kterým je bývalý španělský premiér Félipe González, otázky spojené s budoucím směřováním Unie (např. například energetická bezpečnost, změny klimatu, migrace nebo světová bezpečnost), řeší: 

  • Vaira Vīķe-Freiberga, bývalá prezidentka Lotyšska;
  • Jorma Ollila, bývalý výkonný ředitel společnosti Nokia;
  • Lech Wałęsa, lídr polského antikomunistického hnutí Solidarita a bývalý polský prezident;
  • Mario Monti, bývalý italský eurokomisař;
  • Richard Lambert, generální ředitel Konfederace britského průmyslu (CBI) a bývalý redaktor deníku Financial Times;
  • Lykke Friis, současná ministryně pro otázky klimatu a energetiku Dánska (dříve působila na University of Copenhagen);  
  • Nicole Notat, bývalá předsedkyně Francouzské demokratické konfederace práce (CFDT);
  • Wolfgang Schuster, dlouholetý člen německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a současný starosta Stuttgartu;
  • Rainer Muenz, rakouský ekonom;
  • Rem Koolhaas, nizozemský architekt;
  • Kalypso Nicolaidis, francouzsko-řecká profesorka působící na Oxfordské univerzitě.

Po počátečním období, kdy nebylo jasné, jakým způsobem bude nové neformální uskupení pracovat, González rozhodl, že vzájemná komunikace bude probíhat „v soukromí, ale nikoliv tajně“.

V praxi to ale vypadá tak, že o jednání na celkem patnácti schůzkách, které proběhly od října 2008, tedy chvíle, kdy byli „moudří“ poprvé svoláni, veřejnost neví téměř nic. Samotný předseda je na slovo skoupý a vytrvale odmítá žádosti médií o rozhovor.

Vypadá to však, že nyní, když se blíží termín představení prvních výsledků jejich společné práce (v podobě zhruba třicetistránkového dokumentu), González a jeho tým začínají s novináři komunikovat o poznání častěji.

Už nyní je například známo, že zpráva bude představena symbolicky na Den Evropy (9. května) a stane se předmětem diskusí evropských lídrů na summitu 17. června. Reflexní skupina prý také zvažuje, že do té doby uspořádá i sérii debat za účasti širší veřejnosti.  

„Co mohu prozradit je, že za dokumentem stojí spousta práce. Dvanáct členů Reflexní skupiny pracovalo hodně tvrdě a na tvorbě dokumentu se podílelo. Měli jsme před sebou velmi těžký úkol, protože jsme se museli zahledět do budoucnosti, ale vycházet můžeme pouze z toho, co vidíme v přítomnosti. Podstatou naší zprávy bude určit to, co bychom měli dělat teď, ale zároveň musíme uvažovat v dlouhodobém horizontu – až do roku 2030,“ poodhalila obsah dokumentu Vaira Vīķe-Freiberga, která je místopředsedkyní skupiny.

Ztraceni v překladu?

Podle nejmenovaných zdrojů, kteří se pohybují v blízkosti členů Reflexní skupiny, bylo vyloučeno, aby se počáteční diskuse „moudrých“ odehrávaly mimo budovy evropských institucí v Bruselu.

Důvodem byla potřeba neustálé přítomnosti unijních překladatelů, jejichž služeb hojně využíval i samotný předseda González, který je tím, kdo výsledný dokument zpracovává (originál bude zveřejněn ve španělštině).

Překladatelské služby hojně využívá i Polák Lech Wałęsa, který hovoří jen svou mateřštinou, a Nicole Notat, jež ovládá pouze francouzštinu.

Jazykové obtíže jsou tak možná vysvětlením, proč práce na dokumentu probíhají pomalu. Někteří „moudří“ dokonce v minulosti několikrát přiznali, že počáteční převážně formální schůzky je značně frustrovaly. Nejvíce práce se prý odvedlo u společných obědů a na neformálních setkáních při kávě, prozradil zdroj.

„Těžké váhy“ také ve hře

Ptáte se, proč ve skupině „moudrých“ nepůsobí „těžké váhy“ evropské politiky, jako je například bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d’Estaing, předseda Evropské Komise José Manuel Barroso, bývalý předseda Komise Jacques Delors, bývalý Komisař Peter Sutherland nebo generální ředitel Světové obchodní organizace Pascal Lamy?

Podle již zmiňovaných zdrojů, se kterými měl EurActiv možnost hovořit, byly tyto osobnosti přizvány, ale do diskusí o budoucnosti Evropy se příliš nezapojovaly – důvodem je jejich plná vytíženost ve vlastním zaměstnání.

Další konzultace prý probíhaly i s některými europoslanci, stejně jako s představiteli významných think-tanků, jako je například bruselský the European Policy Centre (EPC), the Centre for European Policy Studies (CEPS), the European Movement, the Trans-European Policy Studies Association (TEPSA), londýnská the Association for Contemporary European Studies, the Policy Network nebo pařížská Evropanova.