Bez lepšího dohledu prý EU cíle Evropy 2020 nesplní

Philippe Lamberts, europoslanec (Zelení); zdroj: Evropský parlament.

Proces, v němž Evropská komise sleduje a vyhodnocuje plnění cílů hospodářské strategie Evropa 2020, podle zprávy europoslanců z frakce Zelených příliš nefunguje. Evropský semestr je podle nich „ideologicky vychýlený“ a pokud vše bude pokračovat tak jako dosud, EU své cíle pro rok 2020 nesplní.

Zpráva, kterou zelení europoslanci představili tento týden v Evropském parlamentu, zkoumá, nakolik výsledky evropského semestru odpovídají evropské strategii Evropa 2020.

Materiál, který nahradil neúspěšnou Lisabonskou strategii, jež měla z EU do roku 2010 učinit nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa, evropští politici schválili na červnovém summitu v roce 2010. Její součástí je pět hlavních cílů v oblasti zaměstnanosti, investic do výzkumu a vývoje, změn klimatu a energetiky, vzdělávání a boje proti chudobě (více v LinksDossier).

Strategie Evropa 2020 má na rozdíl od své předchůdkyně důsledně prostupovat národními politikami a jejím cílům mají být podřízeny i výdajové priority evropských fondů bez ohledu na to, zda jde o fondy kohezní politiky nebo zemědělské (EurActiv 11.10.2011).

Brusel pak v rámci takzvaného evropského semestru naplňování cílů Evropy 2020 sleduje a má státy upozorňovat v případě, že se budou od vytyčených směrů odchylovat a budou vytvářet nerovnováhy. Evropská rada se má během přípravné fáze vyjadřovat také k národním rozpočtům a členským státům následně doporučovat, jaké nápravné kroky mají přijmout.

Zelení se v materiálu snaží doložit, že pokud nedojde ke změnám, EU nesplní svůj cíl dosáhnout 75% zaměstnanosti o 2,6 %, nesplní závazek, podle nějž má v roce 2020 dávat na vědu a výzkum 3 % HDP, a nepovede se jí zvýšit o 20 % energetickou účinnost.

Sledují se jen rozpočty

K neúspěchu je podle nich odsouzen také boj s chudobou. Příslušný cíl podle nich beztak některé členské země nemají na národní úrovni stanoven a samotný cíl navíc není tak komplexní, jak by bylo třeba.

Terčem kritiky Zelených se stala i tzv. Roční analýza růstu, v níž Evropská komise zveřejňuje doporučení politik, na které by se EU měla v nejbližším roce soustředit. Zpráva upozorňuje, že Komise pracuje s příliš mnoha kritérii (benchmarky) a obsah analýzy se na mnoha místech překrývá nebo je nekonzistentní.

Autoři materiálu uvádějí, že se analýza příliš soustředí na konsolidaci veřejných rozpočtů a jiná témata vycházející ze strategie Evropa 2020 (vzdělávání nebo klimaticko-energetické cíle) téměř neřeší. Z analýzy se podle nich navíc úplně vytratily tzv. vlajkové iniciativy, které jsou jinak součástí strategie.

Podle dokumentu analýza není vnitřně konzistentní. Pokouší se to dokázat tvrzením, že analýza zachází se zeměmi, které jsou v některých kategoriích na špici (jako například Švédsko nebo Nizozemsko v oblasti vzdělávání), stejně jako se státy, které se nacházejí na konci žebříčku (Irsko nebo Slovensko).

Doporučení Komise se podle nich navíc dále rozmělní v Radě EU a v některých situacích, jako byl prý případ dopravních zácp v Nizozemsku, z analýzy úplně zmizí.

Nebezpečný demokratický deficit

Autoři zprávy si dále stěžují, že „Pakt euro plus“ ke koordinaci hospodářských politik členských států EU strategii Evropa 2020 téměř zastínil.

Nelíbí se jim také, že do evropského semestru nejsou přímo zapojeny parlamenty bez ohledu na to, jestli jde o národní parlamenty nebo europarlament. Diskuse se navíc neúčastní ani zaměstnavatelé či odbory. Podle poslanců tak vzniká obrovský „demokratický deficit“, který nutné reformy celého ekonomického vládnutí zablokuje.

Zelení mají řadu návrhů. Naplňování strategie Evropa 2020 by podle nich mělo být právně závazné. Roční analýza růstu by se měla přejmenovat a generální ředitelství Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti by mělo část pravomocí předat ostatním rezortům (tj. generálním ředitelstvím), pro něž je evropská strategie relevantní.

„Komisi vůbec nezajímají cíle, které si sama stanovila,“ uvedl belgický europoslanec Philippe Lamberts (Zelení).

Zástupce Evropské komise, který se představení zprávy v Evropském parlamentu účastnil, poznamenal, že zjištění, s nimiž dokument přichází, jsou zajímavé, a že exekutiva její doporučení zváží. Od příštího semestru by pak prý mohlo dojít k některým změnám.