Von der Leyenová přesvědčovala europoslance o svých kvalitách, rozhodne se večer

© Shutterstock

Kandidátka do čela Komise Ursula von der Leyenová v úterý dopoledne před europoslanci prezentovala své plány. Vyslovila se například pro nový evropský klimatický zákon, posílení sociálního rozměru Evropy nebo rychlejšího rozšíření Frontexu. Z reakcí europoslanců vyplývá, že zvolení rozhodně nemá zajištěno.

Německá kandidátka na předsedkyni Evropské komise a stále ještě německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová europoslancům ve Štrasburku v úterý dopoledne představila své plány a ambice. Shrnuty jsou v dnes zveřejněném dokumentu.

Zavázala se například, že při zvolení prosadí v prvních stech dnech svého mandátu nový evropský klimatický zákon („Green Deal“), kde bude závazné dosažení uhlíkové neutrality Evropy do roku 2050. Cestou by měl být nový investiční plán, Evropa se ale podle ní neobejde bez globální spolupráce.

Její Komise by podpořila zavedení celoevropské minimální mzdy, iniciovala by reformu migrační a azylové politiky včetně dřívějšího posílení Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontex) nebo odpovídající zdanění internetových gigantů. Zároveň se nechala slyšet, že podpoří široký mechanismus na ochranu právního státu v zemích Unie, který by doplňoval ty stávající.

Vyslovila se také pro podporu témat a myšlenek, ve kterých Evropská komise nemá pravomoci něco měnit. Šlo například o změnu hlasování o zahraničněpolitických otázkách na půdě Rady EU z jednomyslnosti na kvalifikovanou většinu.

Opět vyzvala vlády členských států, aby do nové Evropské komise navrhovaly dva kandidáty – muže a ženu. „Pokud členské státy nenavrhnou dostatek ženských komisařek, budu chtít nové kandidáty. Ženy představují polovinu obyvatel, chceme spravedlivý podíl,“ uvedla na plénu.

Von der Leyenová hledá podporu europoslanců. Chce prosadit minimální mzdu v celé EU či klimatickou neutralitu

Prioritou další Komise by podle kandidátky na její nejvyšší post měla být migrační a azylová politika, silný Schengen, zahraniční vztahy se sousedními zeměmi EU včetně Ruska, demokratické principy nebo boj proti klimatickým změnám. Europoslanci však mají vyšší nároky.

Odpolední jednání rozhodnou

Jasnou podporu von der Leyenové v debatě vyjádřili jen nejvyšší představitelé lidovců (EPP) včetně jejich předsedy v EP Manfreda Webera. Další politické skupiny, na které Němka spoléhá, se ovšem zatím zdráhaly se nějakým způsobem zavazovat. Socialisté (S&D) a liberálové (Obnova Evropy) se tak rozhodnou po odpoledních poradách.

Za liberální frakci v diskusi vystoupila i česká europoslankyně Dita Charanzová a vyzvala von der Leyenovou, aby obnovila důvěru všech občanů v evropský projekt. „Řada témat, jako dvojí kvalita potravin nebo vysílání pracovníků, rozdělila Evropskou unii na východ a západ. Je důležité, aby nová Komise obnovila důvěru a vyslyšela všechny. Doufám, že se zavážete k tomu být hlasem všech evropských občanů,“ řekla na plénu.

O nutné poradě před finálových rozhodnutím hovořil také zástupce konzervativců a reformistů (ECR) Raffaele Fitto, z jeho dalších reakcí a z projevů jeho kolegů z frakce vyplývá, že ECR Němku nepodpoří. Fitto například kritizoval nedodržení pravidel při volení zástupců do čela výborů, kdy polská představitelka ECR Beata Szydłová nebyla v pondělí večer ani napodruhé zvolena do čela výboru pro zaměstnanost a soc. věci (EMPL). Spekulovalo se o tom, že právě zvolení Szydłové mohlo být pro reformisty, kde je polská vládní strana PiS dominantní, zásadní při rozhodování o podpoře německé kandidátky.

Nový europoslanec frakce ECR Alexandr Vondra (ODS) vyjádřil zklamání nad tím, že kandidátka souhlasila s údajně nerealistickými cíli v oblasti ochrany klimatu, které povedou ke ztrátě konkurenceschopnosti Evropy ve světě. „Vaše vize Evropy je skutečně taková, že pár miliardářů bude jezdit v elektromobilech a zbytek Evropanů na kolech, zatímco v Číně budou všichni jezdit autem?“

Zelení (Greens/EFA) sice ocenili některé její plánované kroky zejména v oblasti ochrany klimatu, podle nich však nejsou dostatečně konkrétní. S jejich hlasy tak kandidátka počítat nemůže. Piráta Marcela Kolaju z této frakce v debatě zajímalo, jakým konkrétním způsobem hodlá kandidátka novelizovat kontroverzní směrnici o elektronickém obchodu, která míří mimo jiné na povinné filtrování obsahu na internetu. Poukázal na to, že petici proti článku 17 (dříve 13) podepsalo 5 milionů lidí.

Levicová frakce (GUE/NGL) i euroskeptici (ID) von der Leyenovou jasně odmítly, servítky si nebral ani britský předseda Strany pro brexit Nigel Farage, který Němku označil za „komunistku“.

Do karet by von der Leyenové mohlo podle novináře Davea Keatinga mohl hrát fakt, že ji jednoznačně podpořili také „záložní“ kandidáti na vedení Evropské komise, tedy ti, které Evropská rada mohla navrhnout v případě neúspěchu von der Leyenové.

Hlasování je ve Štrasburku naplánováno na 18:00, výsledek by podle organizátorů měly být veřejný nejdříve v 19:30.

Klíčové hlasování se blíží. Kandidátka na šéfku Komise nemá nic jisté

Druhé plenární zasedání nově složeného Evropského parlamentu se bude točit především kolem hlasování o jmenování kandidátky Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise. Ve Štrasburku se zároveň předá pomyslná štafeta mezi předsednickými zeměmi.