Více a více Evropy není odpovědí na každodenní problémy, říká nizozemský premiér Rutte

© European Union, 2018

Brusel by neměl zasahovat do života obyvatel unijních zemí tam, kde to nemá jasný přínos, myslí si nizozemský premiér. Zároveň vyzval EU k větší jednotě.

Evropská unie by měla přijít s jasným společným postupem v zásadních tématech jako je migrace či klimatické změny. Cílem EU by s ohledem na rychle se měnící světové poměry měla být jednota, nikoli těsnější evropská integrace. Prohlásil to dnes nizozemský premiér Mark Rutte, který jako další z národních lídrů přednesl v Evropském parlamentu svou představu o budoucnosti Unie.

„Pokud chcete být schopni jednat, musíte být jednotní, dnes více než kdy dříve,“ prohlásil konzervativní politik v narážce na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa rozbíjejícího vazby s Evropou.

Díky jednotě EU se za sestřelení MH17 podařilo připsat vinu Rusku

Podle Rutteho pocítilo Nizozemsko přínos evropské jednoty během vyšetřování okolností sestřelení letadla na lince MH17, při němž v roce 2014 zahynuly téměř dvě stovky Rutteho krajanů. Premiér konstatoval, že jen díky evropské jednotě se podařilo po dlouhém vyšetřování připsat vinu Rusům, jejichž raketa podle vyšetřovatelů stroj nad východem Ukrajiny sestřelila.

Pro někoho je stále těsnější spolupráce cílem sama o sobě. Pro mě ne.

Podle Rutteho by se evropská jednota neměla projevovat snahou o těsnější integraci, o které hovoří především někteří francouzští či němečtí politici, ale spíše rozhodnou aktivitou v klíčových tématech.

„Více a více Evropy není odpovědí na každodenní problémy. Pro někoho je stále těsnější spolupráce cílem sama o sobě. Pro mě ne,“ uvedl Rutte s tím, že Brusel by neměl zasahovat do života obyvatel unijních zemí tam, kde to nemá jasný přínos.

Migrace a boj proti klimatickým změnám jsou pro Rutteho prioritou

Jedním z klíčových témat je podle něho společná migrační politika. Rutte přislíbil, že se pokusí ve spolupráci s končícím bulharským předsednictvím v nejbližších dvou týdnech docílit jasného posunu v otázce reformy azylového systému, kterou se má zabývat evropský summit na konci června. Evropské země ani po dvou letech jednání dosud nenalezly společnou řeč v otázce reformy takzvaného dublinského systému.

Uprchlické kvóty: Merkelová je zpětně vidí kriticky, podle Babiše jsou definitivně passé. Více >>>>

Nizozemsko rovněž hodlá podle svého premiéra stát v čele společné evropské snahy o boj s klimatickými změnami. Rutte dnes vyhlásil, že chce EU přesvědčit, aby zpřísnila svůj současný závazek, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 40 procent proti roku 1990. Nizozemský premiér navrhl, aby tento závazek nově činil 55 procent.

„Nizozemsko by vedle zemí jako je Francie mělo být jedním z lídrů v této snaze,“ prohlásil Rutte, který by podle znalců bruselských poměrů mohl v příštím roce nahradit Donalda Tuska v čele Evropské rady.

Nizozemský premiér naopak nepodporuje snahy o posílení záchranných mechanismů eurozóny určených k pomoci zadluženým zemím. Podle Rutteho by spíše mělo být efektivně kontrolováno a vynucováno dodržování rozpočtových pravidel, což předejde masovému zadlužení nejviditelnějšímu na příkladu řecké krize. „Měli bychom využívat existující zdroje, abychom docílili konkurenceschopnost všech států,“ podotkl nizozemský lídr.

Nemůžeme čelit 21. století s rozpočtem reflektujícím dobu desítky let starou.

Je nutné financovat spíše digitální technologie, než zemědělství

Velkou diskusi v jednacím sále vyvolaly jeho návrhy směrem k víceletému rozpočtu EU na roky 2021 až 2027, který podle Rutteho obsahuje příliš velké výdaje na zemědělství, když je nutno přesměrovat peníze například do migrace či rozvoje digitálních technologií

Komise navrhla strop pro zemědělské dotace. Více >>>>

„Nemůžeme čelit 21. století s rozpočtem reflektujícím dobu desítky let starou,“ kritizoval návrh Rutte. Nizozemsko je čistým plátcem do evropského rozpočtu a Rutte navrhl, aby se po odchodu Británie výdajová stránka rozpočtu výrazně zmenšila.

Předsedové hlavních parlamentních frakcí vesměs jeho vystoupení ocenili, pouze šéf socialistů Udo Bullmann prezentoval několik výtek k přístupu současné nizozemské vlády například k otázce nízkých daní, kvůli kterým je země považována za daňový ráj.

Diskuse o budoucnosti EU zahájil europarlament letos v reakci na brexit a posílení protievropských proudů v řadě členských zemí. Rutte je sedmým premiérem či prezidentem některé z unijních zemí, kteří před poslanci hovořili. Od počátku letošního roku takto vystoupili irský premiér Leo Varadkar, předseda chorvatské vlády Andrej Plenković, premiér Portugalska António Costa, francouzský prezident Emmanuel Macron, belgický premiér Charles Michel a jeho lucemburský kolega Xavier Bettel.