Velká Británie možná opustí Evropský soud pro lidská práva

Zleva: Theresa Mayová, britská ministryně vnitra, a Cecilia Malmströmová, komisařka EU pro vnitřní záležitosti; zdroj: Rada EU.

Britská ministryně vnitra Theresa Mayová o víkendu (9. března) uvedla, že Spojené království by mělo zvážit odstoupení od Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, na jejímž základě funguje Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Úmluva byla podepsána státy Rady Evropy už v roce 1950, podle Mayové však omezuje britskou suverenitu.

Britská ministryně vnitra Theresa Mayová z Konzervativní strany dlouhodobě kritizuje Evropský soud pro lidská práva, jenž je jednou ze stěžejních institucí Rady Evropy a sídlí ve Štrasburku.

Vynucování Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „úmluva“) podle ní zasahuje do britské suverenity. Proti tomu se ale staví zastánci zachování signatářského statusu Velké Británie, kteří připomínají, že úmluva je důležitou zárukou dodržování lidských práv v zemi, jež nemá psanou ústavu, která by ochranu práv zajišťovala.

Úmluva byla podepsána všemi členy Rady Evropy v roce 1950. Krátce nato byl za účelem jejího vynucování založen Evropský soud pro lidská práva. Česká republika se k úmluvě připojila jako první ze zemí střední a východní Evropy v roce 1992.

Mayová na konferenci konzervativců uvedla, že strana by se měla tématem zabývat před konáním voleb v roce 2015. „Do roku 2015 musíme mít plán, jak naložit s Evropským soudem pro lidská práva. A ano, chci mít jistotu, že všechny možnosti – včetně úplného opuštění úmluvy – budou na stole,“ řekla.

O takové možnosti se v britských médiích v poslední době spekulovalo, nyní to ale ministryně vnitra poprvé explicitně vyslovila. Evropský soud pro lidská práva se v Británii stal tématem kontroverzní diskuze minulý rok, kdy zablokoval deportaci jordánského muslima, jenž je obviněn z terorismu. Jordánští vyšetřovatelé by totiž podle názoru štrasburského soudu mohli k získání důkazů použít mučení. Již dříve vzbudil rozhořčení britského veřejnosti také rozsudek, podle kterého by všichni vězni měli mít volební právo.

Británie a evropská integrace

Podle kritiků se Mayová svým projevem snaží posunout Konzervativní stranu více doprava poté, co byla začátkem března v doplňovacích volbách do parlamentu poražena anti-evropskou stranou UKIP.

Právě tato strana posiluje společně s nárůstem britského euroskepticismu. Jak říká politolog Masarykovy univerzity Petr Kaniok, UKIP je dokonce „jedinou monotématickou úspěšnou euroskeptickou stranou v EU“. Premiér David Cameron na vzestup euroskepticismu reagoval ve slavném lednovém projevu přislíbením referenda o členství Britů v Unii (EurActiv 25.1.2013).

Spojené království patří k hlavním odpůrcům hlubší integrace EU a častým spojencem britské vlády na půdě EU je i reprezentace České republiky. Vzhledem k nejednotnosti názorů členských států na další vývoj EU se začíná mluvit o vytvoření tzv. vícerychlostní Evropy, kde by se úroveň integrace jednotlivých členských zemí lišila.

Přestože Soud pro lidská práva není institucí EU, je téma součástí širší debaty o postavení Velké Británie v evropské integraci. Ta se točí hlavně okolo možného omezování britské národní suverenity.

V případě znemožněné deportace jordánského muslima byl totiž přehlasován nejvyšší britský soud. Mayová proto vznesla několik otázek. „Omezujeme naši schopnost jednat v národním zájmu? Připouštíme, že náš Nejvyšší soud není nejvyšší? Já myslím, že ano,“ zněla její odpověď. Mayová je navíc skeptická k tomu, že štrasburský soud skutečně omezuje porušování lidských práv v jiných státech.

Odstoupení od Úmluvy na ochranu lidských práv může být kontroverzním a nelehkým krokem. Podle některých názorů by pak ale britský příklad mohly následovat i další země.

Podle britského tisku se Theresa Mayová může stát předsedkyní Konzervativní strany, pokud David Cameron v roce 2015 neuspěje v parlamentních volbách.