Uzavření Stabilizační a asociační dohody se Srbskem se zpozdí

Slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel; zdroj: Slovinské předsednictví

Ze setkání slovinského ministra zahraničí Dimitrije Rupela s jeho nizozemským protějškem Maximem Verhagenem ve středu 16.ledna vyplynulo, že Nizozemsko nepodepíše Stablizační a asociační dohodu se Srbskem, dokud Bělehrad nebude plně spolupracovat s ICTY.

Stabilizační a asociační dohoda je významným krokem na cestě k plnému členství v EU. EU a Srbsko ji parafovaly již v listopadu minulého roku. Aby vstoupila v platnost je nicméně nutný podpis všech členských států Unie. Nizozemsko podmiňuje svůj souhlas plnou spoluprací Bělehradu s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), kterému ještě Srbsko nevydalo Ratka Mladiče ani Radovana Karadžiče. Oba dva mezinárodně hledaní se ukrývají již více jak deset let na neznámém místě.

Slovinsko, které Unii předsedá v prvním pololetí letošního roku, si přálo podepsat Stabilizační a asociační dohodu se Srbskem do konce ledna. Kvůli nizozemským výhradám k tomu zřejmě v tak krátké době nedojde.

Nizozemský ministr zahraničí Maxim Verhagen dle agentury AFP řekl: „Nizozemsko trvá na tom, že spolupráce s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, je klíčová podmínka, abychom se pohnuli dál.“ Jeho slovinský protějšek Dimitrij Rupel na toto prohlášení reagoval: „Pokud ji nepodepíšeme v lednu, můžeme ji podepsat později poté, co přezkoumání potvrdí, že spolupráce Srbska s ICTY je úplná.“

Rychlé uzavření Stabilizační a asociační dohody by zřejmě podpořilo naději na úspěch více proevropského kandidáta srbské Demokratické strany a současného prezidenta Srbska Borise Tadiče v blížících se prezidentských volbách. Již tuto neděli se podle všech předpokladů rozhodne mezi ním a kandidátem Srbské radikální strany Tomislavem Nikoličem, který přikládá větší význam spojenectví a spolupráci s Ruskem. Nikolič doslova prohlásil: „Je třeba více spolupracovat s Ruskem… Rusko bude členem EU a možná dokonce povede EU.“ Současný prezident Srbska naopak považuje vstup do Unie za „jediný prostředek, jak zajistit lepší budoucnost našim (srbským) občanům“.

Rusko je spojencem Srbska při hledání finálního řešení statutu jihosrbské provincie Kosovo. Srbsko vytrvale odmítá jeho případnou nezávislost Kosova, zatímco EU se kloní spíše k osamostatnění provincie, i když prozatím k tomuto problému nazaujala jednotné stanovisko.