Uvolněnější pravidla pro rozpočty? ČR zatím Italy nepodpoří

Bohuslav Sobotka přijíždí na summit EU v Bruselu; zdroj: Rada EU.

Podle informací EurActivu se česká vláda zatím nepřipojí k tažení italského premiéra Mattea Renziho za benevolentnější fiskální pravidla. Přitom s plánovaným rozpočtem limity s jistotou překročí. Pokud bude vláda chtít fiskální pakt přijmout a zároveň jeho pravidla bez následků porušovat, bude muset najít podporu u komunistických poslanců.

Italský premiér Matteo Renzi, jehož země se právě na šest měsíců ujala předsednictví v Radě EU, minulý týden v Evropském parlamentu vášnivě obhajoval větší flexibilitu při uplatňování rozpočtových pravidel. „Během posledního italského předsednictví bylo Německu dovoleno porušovat rozpočtová pravidla Evropské unie. Díky tomu je nyní v Německu růst,“ prohlásil Renzi.

Možnost úpravy rozpočtových pravidel tzv. Paktu stability a růstu, který má za cíl udržovat fiskální odpovědnost členských států, připustil na konci června nizozemský předseda Eurogroup (skupina ministrů financí eurozóny) Jeroen Dijsselbloem. Na zjednodušení regulí apeloval ve své zprávě i Mezinárodní měnový fond.

Italské předsednictví chce z vypočítávání deficitu státního dluhu vynechat některé státní investice s prorůstovým charakterem. Podporu může najít u francouzské vlády levicového Francois Hollanda, která pravidla dlouhodobě porušuje.

Němečtí křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové pravidla měnit nechtějí, nicméně sociálně-demokratický ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel prohlásil, že členským zemím by se mělo dát více času na dodržování regulí.

Případná legislativní změna by musela přijít ze strany Evropské komise, podle českého úředního zdroje se ale diskuze nad případným návrhem za italského předsednictví nestihne.

Juncker uvolnění nefandí

Příští předseda Komise Jean-Claude Juncker navíc není fiskální uvolněnosti nakloněný. Před volbami do Evropského parlamentu prohlásil, že nevidí důvod dávat Francii další výjimku při porušení pravidel. Ale právě větší flexibilitou při jejich uplatňování podmínila Itálie a Francie podporu Junckera v čele Evropské komise.

Jak se budou pravidla konkrétně aplikovat, záleží také na tom, kdo nakonec usedne na postu komisaře pro ekonomickou a měnovou politiku. Bývalý Hollandův ministr financí Pierre Moscovici by určitě byl shovívavější než další kandidát, už zmíněný předseda Eurogroup Jeroen Dijsselbloem.

Ekonom Marek: "Současná pravidla jsou nastavena správně"

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek s uvolňováním rozpočtových pravidel nesouhlasí. „Z ekonomicky odborného hlediska jsou nastavena správně,“ myslí si Marek. Bojí se toho, že by úprava oslabila rozpočtovou disciplínu. „Itálii nebo Francii by se uvolnění líbilo, současná pravidla pro ně asi budou složitá.“

TOP 09 chce dodržování pravidel

Podle dalšího českého úředního zdroje vláda zatím aktivní podporu revize rozpočtových pravidel neplánuje. Premiér Bohuslav Sobotka přitom spolu s dalšími evropskými socialistickými lídry vyzval k jejich uvolnění.

Česká vláda podle doporučení Evropské komise navíc v příštím roce pravděpodobně překročí hranici jednoho procenta strukturálního deficitu (bez vlivů hospodářského cyklu) stanovenou fiskálním paktem. Kabinet, který chce tuto smlouvu přijmout, totiž připravuje rozpočet s cyklicky očištěným deficitem 1,7 %. Porušení pravidel může vést až k pokutě ve výší jednoho promile HDP daného státu.

Při ratifikaci fiskálního paktu plánuje vláda podepsat jen jeho část – znamenalo by to výjimky na limity státního dluhu a rozpočtu. Problémem ovšem pro Sobotkův kabinet je, že smlouvu musí ve Sněmovně schválit ústavní většina, takže vládě chybí devět hlasů.

Dostatečný počet poslanců by vláda získala například s TOP 09, která je připravená pakt podpořit – ovšem s podmínkou, že limity stanovené smlouvou začnou platit pro Českou republiku už od ledna 2015 a vláda bude snižovat deficit každý rok o 20 miliard.

KSČM je podle svého předsedy Vojtěcha Filipa ochotná fiskální pakt podpořit jen za garance, že česká vláda „nebude platit cizí dluh“. To ovšem součástí smlouvy vůbec není, sdílení dluhů je součástí Evropského nástroje finanční stability a Evropského stabilizačního mechanismu. Úsvit by chtěl k přijetí vypsat referendum, ODS ho odmítá úplně.

Autor: Jan Pavec