Unii čeká v roce 2020 vyjednávací bouře. Na unijním stole budou minimálně tři dohody

[© Shutterstock/yuttana Contributor Studio]

Vyjednávací schopnosti a jednota EU projde letos zkouškou ohněm. Bude totiž nezbytné najít shodu nad podobou budoucích vztahů se Spojeným královstvím a minimalizovat tím vliv brexitu, uzavřít obchodní dohodu s USA a dokončit tvorbu víceletého finančního rámce na roky 2021-2027.

Unijní program bude letos nabitý do posledního dne.

Donald Trump zamýšlí uzavřít dohodu s Bruselem do listopadu, než američtí voliči v prezidentských volbách rozhodnou o tom, zda bude pokračovat v čele USA. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová již v lednu v Davosu přislíbila, že dohodu lze uzavřít do několika týdnů.

Dohoda se Spojeným královstvím musí být uzavřena do konce října nebo počátku listopadu, aby zbyl dostatek času na parlamentní ratifikaci.

Kompromis o víceletém finančním rámci by měl být zase dosažen do dubna. V tu dobu by totiž Komise měla předložit návrh rozpočtu na rok 2021. V opačném případě, při nedosažení dohody o dlouhodobém rozpočtu, se budou muset podle europoslanců připravit nouzová opatření.

V případě selhání některých z těchto jednání může být negativně zasažena evropská ekonomika a transatlantická obchodní válka se může více prohloubit. EU také může přijít o zdroje potřebné k dosažení svých ambiciózních cílů pro nadcházející roky.

Británie už není členem EU, opravdová změna ale teprve přijde. Hrozí cla a kontroly

Češi žijící v Británii zatím dopady brexitu nepociťují. Budoucnost Evropanů v Británii ale závisí na dohodě, kterou by měla EU s Británií uzavřít do konce letošního roku. 

Sázky však nejsou tak vysoké jako v době, kdy Evropané čelili možnému rozpadu eurozóny během krize v letech 2010-2012 a hrozby odchodu Řecka z EU v roce 2015. „Kombinace třech otázek nepředstavuje existenciální krizi, jako byla ta během finanční krize,“ prohlásila Maria Demertzisová z bruselského think tanku Bruegel.

Tato tři vyjednávání ale budou klíčová v kontextu „nového začátku pro Evropu“, o kterém hovořili lídři třech institucí v den odchodu Británie z Unie 31. ledna.

„V době mocenského soupeření a turbulentní geopolitiky záleží na velikosti,“ uvedli ve svém prohlášení předseda europarlamentu David Sassoli, předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Prohlášení předložili při jejich setkání s lídry eurokomisařských kabinetů a jejich generálními tajemníky v domě Jeana Monneta poblíž Paříže.

Aby byla jednání úspěšně uzavřena, bude zapotřebí značná koordinace mezi třemi institucemi. Podle vysoce postaveného unijního úředníka se na tom shodli i samotní předsedové.

Odchodem Británie EU ztrácí, brexit je však i novým začátkem, napsali lídři unijních institucí

Británie byla pro Evropskou unii přínosem a jejím odchodem Evropané ztrácejí, je však pro ně zároveň novým začátkem, uvedlo dnes trio předsedů unijních institucí ve společném prohlášení.

Rušný únor

Hodiny už tikají. V pondělí 3. února Komise předložila návrh mandátu pro vyjednávání o budoucí dohodě EU-UK. Ten by měly členské státy schválit na konci měsíce.

Von der Leyenovou také čeká cesta do Washingtonu s nabídkou pro Trumpa.

Na 20. února je pak svolán summit hlav států a vlád, na němž by se měly dořešit neshody členských zemí nad budoucím víceletým finančním rámcem.

Úspěšné uzavření vyjednávání jakékoliv dohody nebude vůbec jednoduché. EU totiž čelí riziku, že na konci roku nebude ustaven rámec pro obchodní výměnu s Británií. Trump zároveň hrozí, že pokud s Unií nedosáhne dohody, uvalí na ni sankce. Problém představují také prohlubující se pohledy členských států na dílčí části víceletého finančního rámce.

Pellegrini: Výsledek mimořádného unijního summitu k rozpočtu je nejistý

Země spoléhající na příjmy z evropských fondů nehodlají ustoupit z požadavku, aby v novém víceletém rozpočtu Evropské unie po roce 2021 zůstal na kohezní politiku stejný objem peněz.

Jednotlivé dohody

EU přesto neztrácí optimismus a věří, že bude schopná uspět na všech třech frontách zároveň.

V případě budoucích obchodních vztahů EU s UK bude záležet na tom, do jaké míry se bude chtít Británie odchýlit od pravidel EU v otázce pracovních práv, ochrany životního prostředí a státní pomoci. To totiž následně určí přístup země na unijní trh.

Irský premiér Leo Varadkar již oznámil britské obchodní komoře, že „bude zřejmě muset udělat ústupky v otázce rybaření, aby Británie naopak získala ústupky v oblastech, jako jsou finanční služby. To je důvod, proč je potřeba řešit jednotlivé oblasti dohromady.“

V případě dohody EU-USA bude jádrem sporu opět zemědělství. Vyjednavači EU věří, že se jim podaří nalézt „zadní vrátka“, aby překonali patovou situaci z loňského podzimu. Tehdy totiž členské státy odmítly do jednání zahrnout agrární sektor.

Jediná možnost EU je dojednat s USA novou obchodní dohodu, říká Trump

EU nemá jinou možnost než s USA dojednat novou obchodní dohodu, řekl dnes americký prezident Donald Trump, který se účastní zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu. V úterý tam jednal s šéfkou EK a rozhovory s ní označil za dobré.

Komise je ochotna přezkoumat některé ze svých regulačních překážek (např. sanitární a fytosanitární opatření), což činí i Washington.

Unijní exekutiva je také připravena nabídnout některé další pobídky v oblasti energetiky a technologií – například zvýšení importu zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU a spolupráce na budování 5G sítí nebo společný postup proti nucenému přesouvání čínských technologií.

Sonny Perdue, ministr zemědělství USA, však varoval Brusel na konci ledna, že zmírňování regulačních překážek pro mořské plody, jablka a hrušky by nebylo dostatečné. USA totiž zamýšlí vyrovnat svůj zemědělský obchodní deficit s EU, který dnes činí 12 miliard dolarů.

Prvním krokem by mělo být otevření evropského trhu pro chlorovaná kuřata a hovězí ošetřené umělými růstovými hormony, které mají v současné době odepřen přístup do států EU.

V případě víceletého finančního rámce je obtížné předpovídat výsledek mocenského boje mezi členskými státy, kteří chtějí nižší rozpočet, a tzv. „přáteli koheze“, kteří volají po zachování současné podoby rozpočtu včetně stejné výše dotací z kohezní politiky. Nejasný je také boj mezi Visegrádem a vládami podporujícími podmínění čerpání dotací EU dodržováním principů vlády práva.

Česko a Rakousko se neshodují na výši víceletého rozpočtu EU, ohledně dotací jsou ale za jedno

Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková a rakouská ministryně pro EU Karoline Edtstadlerová dnes společně jednaly zejména o přípravě víceletého finančního rámce unie na roky 2021 až 2027.

Aby toho nebylo málo, EU zamýšlí na konci tohoto roku ještě uzavřít investiční dohodu s Čínou.

Všechny tyto úkoly ukáží, jakým je EU vyjednavačem a jak je schopná udržet svou jednotu.

Evropa totiž už od finanční a migrační krize bojuje s vnitřní rozpolceností. O rozdělení starého kontinentu a jeho konkurování se v minulosti snažily také USA, Čína, Rusko a další mocnosti.