Ukrajinská opozice varuje před posílením prezidentských pravomocí

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Dmytro Sergiyenko.

Ukrajinská politická scéna zažívá horké období. Důvodem je rozhodnutí tamějšího Ústavního soudu z minulého týdne vrátit zpět prezidentu Viktoru Janukovyčovi klíčové pravomoci, které ztratil v roce 2004. Deset opozičních politických stran toto rozhodnutí v Parlamentu ostře odsoudilo.

Minulý pátek (1. října) ukrajinský ústavní soud rozhodl, že prezidentovi budou opětovně navráceny pravomoci, o které přišel v důsledku oranžové revoluce v prosinci 2004 (reforma nabyla platnost rokem 2006). Soud argumentoval tím, že způsob omezení pravomocí byl nezákonný.

Ukrajina se jinými slovy navrátila k prezidentskému systému vládnutí.  Viktor Janukovyč, ukrajinský prezident, který usedl do křesla hlavy státy letos v únoru, má nyní právo zvolit premiéra země, vybrat členy vlády a rozhodovat o dalších významných osobách státní správy (více o prezidentské volbě viz EurActiv 15.02.2010).

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Po vyřknutí soudního rozsudku se ulice Kyjeva zaplnily lidmi, kteří obviňovali Janukovyče z vytváření diktátorského režimu.

Podle řady komentátorů v sobě některé výtky občanů ukrývají špetku pravdy, protože svoboda tisku od nástupu prezidenta do funkce rapidně klesla. V nedávné době zase Evropská unie spolu se Spojenými státy vyjádřila znepokojení nad zmizením ukrajinského novináře Vasyla Klymentyeva, který psal články zaměřené na korupci na východní Ukrajině. Mezinárodní společenství proto vyzvalo ukrajinskou vládu, aby se postarala o ochranu svých novinářů.

Reuters zase citovala analytiky, kteří se domnívají, že rozsudek přinesl špatnou zprávu i pro potenciální zahraniční investory, jelikož ukrajinská ekonomika má velmi omezený cash flow.

Prezident Janukovyč vzkázal svému národu, že má v plánu podniknout kroky, které povedou k sepsání nové ústavy, jež formálně ustanoví prezidentský model vládnutí. Novela ústavy by měla být pravděpodobně schválena v referendu.

Jak uvedl ukrajinský tisk, deset opozičních stran vyslalo v úterý (5. října) hlavě státu jasný vzkaz: Požadujeme vypsání předčasných prezidentských voleb na březen příštího roku a rozpuštění Ústavního soudu.

Oleksandr Jefremov, předseda Janukovyčovy Strany regionů, označil požadavky opozice na sestavení vyšetřovací komise k rozsudku o politické reformě z roku 2004 za „nepřijatelné“.

Podle informací EurActivu nenechala situace na ukrajinské politické scéně chladné ani některé poslance Evropského parlamentu. Středo-pravicová Evropská lidová strana (EPP) totiž v Parlamentu podnítila návrh rezoluce, která by příklon Ukrajiny k „autoritářskému režimu“ odsoudila.

Podle dalších zpráv se dokonce Kyjev snaží vyvinout velké úsilí, aby lobboval proti takovému návrhu. Jeho argumenty se mají opírat o fakt, že Ukrajina pod vládou Janukovyče bude přesně takový stabilní partner, kterého před svými branami Unie potřebuje. Předseda ukrajinské vlády má navštívit Brusel 13. října.

Poslanci proti členství v Unii

Spekulace, že se Ukrajina se svým pro-moskevským prezidentem bude více přiklánět na východ, se částečně potvrdily včera (6. října) během zasedání Parlamentu. Ukrajinští poslanci totiž odmítli návrh předložený opozičním blokem (NUNS), aby země požádala o plnoprávné členství v EU. Z přítomných 302 zákonodárců, hlasovalo pro pouze 61.

V návrhu zaznělo, že by země měla zintenzívnit spolupráci s institucemi EU, která by mohla časem vést k plnému členství a měla by být přední prioritou ukrajinské zahraniční politiky. Po jednání v Parlamentu se na stránkách ruských novin objevovaly titulky jako „Ukrajinští poslanci hlasují proti členství v EU.“

K výraznému upevnění vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou došlo v dubnu, kdy Rusko zlevnilo pro Ukrajinu své dodávky plynu o 30 % a Ukrajina svému východnímu sousedu na oplátku umožnila, aby ruská černomořská flotila zůstala na ukrajinském Krymu o 25 let déle (EurActiv 22.04.2010).

Prezident Janukovyč se vydá na svou první oficiální cestu do Bruselu v březnu příštího roku.