Ukrajina čeká na české předsednictví s nadějí

Ukrajinský velvyslanec v ČR Ivan Kuleba poskytl EurActivu text, v němž shrnuje základní doporučení své země pro nadcházející české předsednictví v Radě EU. Ukrajina od České republiky očekává zejména posun v jednáních o Asociační dohodě, která by mohla být podepsána již během příštího roku.

Souvislosti:

Vztahy Evropské unie a Ukrajiny se v současné době řídí Dohodou o partnerství a spolupráci z roku 1998 . V roce 2007 pak začala jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou.

Partnerství s Ukrajinou je součástí Evropské politiky sousedství (ENP), jejímž cílem je posilovat vztahy s nejbližšími sousedy Evropské unie, ale bez jakéhokoliv horizontu případného budoucího přistoupení.

Letos se naplno rozběhla vyjednávání o nové „Asociační dohodě“, jejímž cílem je další prohloubení vzájemných vztahů zejména v oblasti obchodu, ale také bezpečnosti a posilování právních struktur. Přestože termín „asociační“ Evropská unie používá často u smluv, které představují předstupeň země k členství, v případě Ukrajiny dala jasně najevo, že s jejím přijetím prozatím nepočítá. Důvodem jsou námitky některých zemí, že Ukrajina ještě nepodnikla strukturální reformy nutné pro vstup, ale do značné míry také obavy z Ruska, které je nejvýznamnějším dodavatelem ropy a zemního plynu do Evropské unie, a které s členstvím Ukrajiny v EU nesouhlasí.

Podle závěrů posledního summitu EU-Ukrajina, který se konal 9. září 2008 v Paříži, by k podpisu Asociační dohody mohlo dojít v roce 2009.

Pro Českou republiku, která bude EU předsedat v první polovině roku 2009 je východní dimenze evropské zahrační politiky jednou z vysoce postavených priorit. Podle dokumentu, který vláda zveřejnila letos v červenci, by jednou z priorit mělo být „případné ukončení jednání s Ukrajinou o nové posílené smlouvě“. Vláda chce také „usilovat o brzké ukončení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou“.

Témata:

Česká republika by se podle ukrajinského velvyslance Ivana Kuleby měla během svého předsednictví zaměřit na pokrok ve vyjednávání ve věci Asociační smlouvy v souladu se závěry pařížského summitu, na němž EU poprvé Ukrajinu oficiálně uznala jako „evropskou zemí, kterou s členskými zeměmi EU spojují společné dějiny a hodnoty“.

Ukrajina rovněž doufá, že české předsednictví při vyjednávání o Asociační smlouvě uzavře článek který se týká oblasti spravedlnosti, bezpečnosti a svobody a pokročí ve vyjednáváních o zóně volného obchodu mezi Ukrajinou a EU. Na úspěchu těchto vyjednávání závisí, kdy dojde k podpisu Asociační smlouvy, připomíná velvyslanec.

Ukrajina České republice navrhuje, aby se při jednáních soustředila na tři oblasti spolupráce – budování společné bezpečnostní a obranné politiky, energetické politiky a politiky v oblasti migrace.

Bezpečnost a obrana

V oblasti bezpečnosti a obrany by se jednání měla zaměřit na spolupráci v rámci Evropské obranné a bezpečnostní politiky (ESDP), zahájení spolupráce s Ukrajiny s Evropskou obrannou agenturou (EDA), ale také vytvoření mechanismu rychlé konzultace mezi EU a Ukrajinou v případě vojenského ohrožení.

Migrace a víza

Letos v říjnu byla mezi EU a Ukrajinou zahájena jednání o odstranění vízové povinnosti pro ukrajinské občany cestující do zemí sedmadvacítky. Ukrajina v této souvislosti vyzývá k pokračování tohoto dialogu a vytvoření „cestovní mapy“ s podmínkami, které země musí splnit pro udělení bezvízového režimu.

Podle Kuleby by se české předsednictví při jednáních s Ukrajinou mělo dále zaměřit na posilování regionální spolupráce (včetně zlepšování příhraniční infrastruktury), zlepšení readmisních mechanismů pro nelegální migranty nebo zlepšení spolupráce v oblasti sociálního zabezpečení pro legální ukrajinské migranty pracující v zemích EU.

Další opatření

České předsednictví by se ve vztahu k Ukrajině mělo podle ukrajinského velvyslance zaměřit také na vyjednávání o zapojení Ukrajiny do Evropského energetického společenství nebo vytvoření společného vzdušného prostoru.

V souvislosti s návrhem na vytvoření „Východního partnerství“ (EurActiv 7.11.2008), které by mělo znamenat posílení spolupráce nad rámec Evropské politiky sousedství se Ukrajina obává, že se některé členské země pokusí význam této iniciativy oslabit. Ukrajinský velvyslanec proto přivítal „aktivní účast české strany“, která v těchto diskusích pomůže „Východnímu partnerství“ může zajistit „vhodný politický a praktický význam”.

Celý text stanoviska ukrajinského velvyslance Ivana Kuleby si můžete přečíst v sekci Analýzy.