Turecko omezuje pravomoci vojenských soudů

Turecký prezident Abdullah Gül podepsal ve středu 8. července zákon, který má za cíl splnit kritéria EU, která požadují nižší pravomoci vojenských soudů ve státní správě. Prezident Gül zákon podepsal i přesto, že armáda varovala, že podpis tohoto zákona zvýší napětí mezi vládou a armádou.

Souvislosti:

Turecká armáda a její členové, kteří jsou známí jako „Kemalisté“, je považována za strážce sekulárního odkazu otce Turků, Mustafy Kemala Atatürka. Po první světové válce se Atatürk snažil transformovat zbytky Osmanské říše na demokratický sekulární národní stát. Armáda má na tureckou politiku veliký vliv a během uplynulých pěti desetiletí svrhla několik tamních vlád.

Moc armády ve státě byla v poslední době omezena jako součást snah připravit Turecko na vstup do Evropské unie. Armáda se pokusila na omezení moci ve státě odpovědět neúspěšnou snahou o zakázání vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Vlna zatčení podezřelých členů organizace „Ergenekon“, což je záhadná organizace blízká sekulárně-armádnímu establishmentu, vyvolala v Turecku nové napětí.

Ve své poslední zprávě o Turecku přivítali členové Evropského parlamentu zahájení soudů s těmi, kteří jsou obviněni z „členství ve zločinecké organizaci Ergenekon“.

Témata:

Turecký parlament minulý měsíc přijal právní změny, které umožnují civilním soudům soudit vojenský personál v dobách míru a zamezují vojenským soudům soudit civilní obyvatelstvo.

Tyto změny dostávají požadavkům EU, které říkají, že jurisdikce a autorita vojenských soudů musí být omezena pouze na vojenské záležitosti, řekl Abdullah Gül v prohlášení na své webové stránce.

Při implementaci těchto reformních kroků by bylo dobré, aby se udělaly právní změny, které by odstranily veškeré pochyby, které by se mohly objevit ve vztahu k právním zárukám a disciplíně ve vojenské službě“, dodal Gül.

Turecká média minulý týden citovala vysokého představitele turecké armády, který tvrdil, že tento zákon je protiústavní a že hrozí, že vyvolá další střety mezi vojenskou a civilní soudní mocí.

Turecký předseda vlády Recep Tayyip Erdogan a jeho vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která má kořeny v politickém Islámu, se s armádou a zbytkem sekulárních kruhů pře o řadu vládních politik a celkové směřování této převážně muslimské země.

Turecká armáda, která uskutečnila za posledních padesát let již čtyři vládní převraty, sebe sama považuje za strážce turecké sekulární ústavy. Vliv armády ve veřejném životě se však postupně snižuje s tím, jak se Ankara snaží provádět reformy přibližující Turecko směrem k EU.

Zástupce premiéra Cemil Cicek, který je zároveň mluvčím vlády, řekl, že zákon o omezení pravomocí vojenských soudů je v zemi, která dlouhodobě aspiruje stát se členem EU „krokem ke zlepšení demokracie“.

Cicek a Gül také doporučili, aby vláda učinila určité změny v zákoně tak, aby zmírnila obavy armády. Tyto změny by podle nich měly obsahovat i právní záruky vztahující se na povinnosti armádního personálu. Armáda na jejich návrh nijak bezprostředně nezareagovala.

Nový zákon umožňuje civilním soudům, aby soudily členy tureckých ozbrojených sil, kteří byli obviněni z trestné činnosti. Trestnou činností se v tomto slova smyslu rozumí i ohrožení národní bezpečnosti, porušení ústavního pořádku, organizace ozbrojených skupin a pokusy o svrhnutí vlády.

Hlavní opoziční strana, Republikánská strana lidu (CHP), která je sama částečně napojena na tureckou armádu, se hodlá odvolat k Ústavnímu soudu, aby konečné implementaci zákona zabránila, řekl Mustafa Ozyurek, zástupce předsedy CHP, pro televizní stanici NTV.