Tichý vzestup Ursuly von der Leyenové

© Shutterstock

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, kompromis v otázce kdo má sedět v předsednickém křesle nové Evropské komise, je nekontroverzní politička a tichá taktička, kterou za hranicemi Německa téměř nikdo nezná. Její kariéru však často doprovází skandály.

Lídři členských států se dlouho nemohli dohodnout na tom, kdo bude jejich kandidátem pro nejvyšší funkci v EU, nakonec však zčistajasna „vytáhli z rukávu“ tuto šedesátiletou matku sedmi dětí z Německa.

Pokud ji v polovině července schválí také europoslanci, stane se první ženou v čele Evropské komise. Leyenová je odhodlanou zastánkyní silných euroatlantických vazeb a uznává, že její země nedostatečně investuje v oblasti obrany. Na mezinárodní scéně vyznává diplomacii a multilateralismus.

Stejně jako v případě její nominace na předsedkyni Komise, jmenování von der Leyenové do funkce ministryně obrany v roce 2013 po měsících koaličních vyjednávání bylo pro mnohé poněkud překvapivé.

Členské země chtějí do čela nové Evropské komise německou ministryni obrany

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie navrhli do čela Evropské komise německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou, uvedl na twitteru předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk. Jeho samotného vystřídá končící belgický premiér Charles Michel.

Narodila se v roce 1958 v Bruselu, kde její otec, Ernst Albrecht, vedl soukromou kancelář Hanse von der Groebena, jednoho ze dvou členů tehdy čerstvě vzniklé Evropské komise.

Studovala ekonomii na londýnské LSE a medicínu v Hannoveru. Do politiky vstoupila poté, co se její rodina vrátila do jižního Saska. Členkou křesťanských demokratů (CDU) je od roku 1990 a dlouhodobě má velice blízko ke kancléřce Angele Merkelové.

Kritici očekávali, že po uplynutí mandátu ministryně pro rodinné záležitosti, který začal v roce 2005, upadne v zapomnění stejně jako její předchůdkyně. Nestalo se tak.

Během první sto dní v úřadu neměla nouzi o mediální pozornost, když chtěla prosadit školky zdarma a dotace pro rodiče v domácnosti. Do konfliktu ohledně financování svých požadavků se dostala s tehdejším ministrem financí Peerem Steinbrückem.

Obvinění z plagiátorství ohledně její diplomové práce nakonec k ničemu nevedlo: Lékařská škola v Hannoveru se rozhodla ponechat jí titul, i když v její práci identifikovala „jasné nedostatky“.

Pro výřečnou a charismatickou Leyenovou, která mluví plynně anglicky a francouzsky, to byl odrazový můstek, který ji dovedl z místní samosprávy v Hannoveru až na jedno z nejdůležitějších federálních ministerstev v rozmezí pouhých deseti let.

Nominace Leyenové do čela Evropské komise rozděluje české politiky

Zkušená politička, která se bude zasazovat o silnou EU, ale také ministryně obrany, která je v Německu kritizovaná za neschopnost. Tak hodnotí nominantku na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou čeští politici.

Ministerstvo obrany převzala jako první žena a mnoho se od ní vzhledem ke složité funkci neočekávalo.

V rámci první stovky dní musela řešit řadu problémů, které na ni čekaly od jejích předchůdců, včetně nedostatku úředníků a nepropracovaného systému plánování ministerstva.

Ve stejné době se o ní hovořilo jako o možné nástupkyni Merkelové, ale postrádala skutečnou moc a vliv pro získání dostatečné podpory uvnitř strany, kde byla její ambiciózní snaha dosáhnout vrcholu vnímána kriticky.

Její dny v pozici německé ministryně obrany byly poznamenány skandály a nenaplněnými plány, a to včetně rozbitých letadel, nefunkčních ponorek a zbraní, ze kterých nešlo střílet.

Během jejího mandátu se rozrůstal seznam nefungujícího vybavení německých ozbrojených sil, které následovala série nehod a aféra okolo externích poradců, kvůli kterým ji nyní vyšetřuje Bundestag (federální parlament).

Zrovna minulý týden utrpěla německá armáda velkou ránu, když se během vojenského cvičení nad severovýchodním Německem srazily dvě armádní stíhačky.

Silná kritika míří na von der Leyenovou za její údajné ignorování krajně-pravicových tendencí uvnitř armády – Bundeswehru. Ačkoliv důkazy o šíření myšlenek extrémní pravice jsou k dispozici už roky, podle kritiků na ně ministryně reagovala pozdě a nedůrazně.

EU v roce 2019: Více peněz na obranu, větší očekávání

Přípravy na odchod Spojeného království z EU vytvořily v loňském roce prostor pro rozkvět nových nástrojů společné evropské obrany. Rok 2019 bude obdobím, kdy by se tyto nástroje měly začít plně implementovat.

„Přesvědčená Evropanka“ a podpůrkyně integrace je jednou z nejsilnějších advokátek asertivnější role Německa v zahraniční a bezpečnostní politice v rámci EU. Zároveň podporuje užší spolupráci v obraně mezi státy bloku.

Před dvěma týdny podepsala s kolegy z Francie a Španělska při příležitosti největší světové vzdušné show dohodu o třístranné spolupráci na vývoji stíhačky nové generace. Na akci se objevil i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Podle zdrojů z francouzské vlády to byl právě Macron, kdo von der Leyenovou navrhl ostatním lídrům v Evropské radě poté, co ji při podpisu dokumentu poznal, a to i přesto, že Německo a Francie mají rozdílný pohled na budoucnost společné evropské obrany a vývoz zbraní.

Německá obranná politika pod jejím vedením je však pod palbou silné kritiky.

Podezření, že Německo schválně neplní své cíle v investicích do obrany, kde v současnosti nedosahuje limitů požadovaných ze strany NATO, spustilo ostré reakce nejen ze strany spojenců Německa v Evropě, ale také ve Washingtonu.

Její projev na letošní mnichovské bezpečnostní konferenci ovšem ukázal, pod jak silným tlakem je Berlín v otázce své bezpečnostní politiky. Ministryně přiznala, že požadavek USA na vyšší výdaje na obranu je oprávněný.

„My Evropané se musíme více zapojit. Americká výzva ke spravedlivějšímu rozdělení nákladů je oprávněná,“ řekla von der Leyenová v Mnichově.

Uznala nutnost zvýšení evropských investic do obrany, ale zároveň podpořila směřování Evropy směrem k vlastní obranné politice. Evropské země se podle ní konečně „vydaly na cestu k Evropské obranné unii,“ což zároveň zahrnuje posílení NATO.

Harald Müller: Současný vývoj v některých zemích Visegrádu připomíná třicátá léta

Jak bude vypadat budoucí evropská spolupráce v obraně a jakou roli v ní sehrají země Visegrádské čtyřky? Jak se Němci dívají na současný vývoj u svých východních sousedů? Redakce EURACTIV.cz vyzpovídala německého experta na mezinárodní vztahy Haralda Müllera.