Summit EU připustil změnu Lisabonské smlouvy

Angela Merkel, německá kancléřka, Herman Van Rompuy, předseda Evropské rady; zdroj: Evropská rada.

Lisabonská smlouva se dočká změn. Připustili to lídři členských zemí EU a unijních institucí na dvoudenním setkání Evropské rady v Bruselu. Změny ale budou omezené a rozhodne se o nich nejdříve na dalším bruselském summitu, který se bude konat na konci roku. Hlavy států a vlád také odsouhlasily zpřísnění rozpočtových pravidel a případných sankcí za jejich porušování.

Včerejší (28. října) zdlouhavá jednání Evropské rady, která skončila hodinu po půlnoci, přinesla své výsledky. Představitelé členských států EU a unijních institucí připustili možnost, že v budoucnosti dojde k úpravě litery Lisabonské smlouvy. A to i přesto, že smlouva, která vznikala několik let, neoslavila ještě ani první narozeniny.

Důvodem pro úpravu dokumentu je totiž obava před opakováním se finanční krize, která přivedla členskou zemi EU Řecko na pokraj krachu státního hospodářství a výrazně otřásla stabilitou jednotné měny eura. Členské státy proto urychleně rozhodly o přijetí záchranného mechanismu, který však platí za provizorní opatření – jeho platnost vyprší již na konci roku 2013. O tom, co bude dál, nemá Evropská unie zatím konkrétní představu. 

Německá kancléřka Angela Merkel proto ještě před začátkem summitu přišla s návrhem, aby Unie znovu otevřela jednání o Lisabonské smlouvě a stálý krizový mechanismus do ní zahrnula. Včerejší jednání na nejvyšší úrovni ji dalo za pravdu – členské státy uznaly nutnost zřízení onoho mechanismu a připustily omezené změny Lisabonu. Skepse však u některých z nich nezmizela. 

„Osobně bych dal přednost tomu, když by se našel rámec pro krizový mechanismus bez úpravy primárního práva, či-li bez změny v Lisabonské smlouvě,“ uvedl například český premiér Petr Nečas. „Jednání a přípravy jsou na samotném začátku,“ dodal.  

Podle zdrojů, které se pohybovaly v blízkosti včerejších nočních jednání, státníci v této souvislosti přetřásali například možnost jakéhosi řízeného a dopředu domluveného bankrotu v případě země, která by se dostala do obdobných potíží jako Řecko. V současné době pravidla pro státní bankrot v EU neexistují.  

„Nikdo zatím neví, jak má tento mechanismus vypadat. Jednou z možných podob by mohlo být to, že by stát, který není schopen plnit své závazky, prošel restrukturalizací dluhu, tedy řízeným bankrotem. Neplatili by se za něj finanční prostředky, nebyly by finanční záruky na dluhy,“ vysvětlil pro Český rozhlas Nečas. 

O tom, jestli má změna Lisabonu u členských států šanci na úspěch, bude zjišťovat stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, který byl účastníky summitu zároveň pověřen, aby zpracoval právní aspekty případné změny. Výsledky své práce bude prezentovat na dalším summitu, který proběhne za dva měsíce (16.-17. prosince). 

Přísnější tresty pro hříšníky 

Dalším důležitým bodem bruselských jednání byla otázka zpřísnění rozpočtových pravidel a případné sankce za jejich porušení pro členy eurozóny. Summit v podstatě potvrdil to, na čem se již minulý týden shodli ministři financí členských zemí EU: státy, jejichž rozpočtový deficit překročí 3 % HDP, budou sankcionovány pokutou ve výši 0,2 % hrubého domácího produktu. Zároveň byla odsouhlasena procedura, jakým způsobem budou tresty schvalovány a uvalovány (EurActiv 19.10.2010). 

Nutno ještě dodat, že přísnější sankce, které si ovšem nevyžádají změnu Lisabonské smlouvy, jak se někteří obávali, ale pouze revizi Paktu stability růstu, jenž tato pravidla shrnuje, se budou týkat i zadlužených států. Budou tedy také aplikována v případě, že stát vykazuje dluh, který přesahuje 60 % HDP, a vláda nečiní příslušné kroky k tomu, aby jej snížila.  

Mnohem přísnější variantu trestů pro hříšné státy prosazovala na summitu německá kancléřka Merkel. Požadovala, aby mezi tresty patřilo i odebrání hlasovacích práv v Radě. Návrh však její kolegové smetli ze stolu – zejména také proto, že by si vyžádal změnu zakládajících smluv. 

„Pokud by za změnou smlouvy stálo omezení hlasovacích práv členských států, je to pro mě nepřijatelné a upřímně: není to ani možné,“ řekl předseda Evropské komise José Manuel Barroso a dodal: „Neslučuje se to s myšlenkou omezené změny smlouvy (na níž se summit dohodl) a nikdy neprojde jednomyslným hlasováním členských států. A jak víte, změny smlouvy si právě takové hlasování žádá.“