Summit ASEM jedná o obchodu i globálním oteplování

Včera začal v Helsinkách šestý summit představitelů Evropské unie a asijských zemí.

Souvislosti:

Summit ASEM (v překladu Asijsko-evropské setkání) se koná každé dva roky. První setkání představitelů Evropské unie a jejích členských zemí s představiteli 13 asijských zemí se konal poprvé před deseti lety v thajském Bangkoku. Spolupráce mezi evropskými a asijskými zeměmi má v rámci ASEM doposud velmi volný charakter. Cílem tohoto procesu je prohlubování asijsko-evropských vztahů na všech úrovních tak, aby soustavně přispívalo k dosažení vyváženého globálního politického a hospodářského řádu.

Mezi asijské partnery patří v současné době Japonsko, Čína, Barma, Laos, Kambodža, Thajsko, Jižní Korea, Vietnam, Brunej, Indonésie, Malajsie, Filipíny a Singapur.

Evropská unie byla na summitu zastoupena jejím předsedou José Manuelem Barrosem, komisařkou pro vnější vztahy Benitou Ferrero-Waldner a finským premiérem Mattim Vanhanenem, jehož země EU předsedá. Českou republiku na jednání zastupoval premiér Mirek Topolánek.

Témata a Stanoviska:

Letošní summit nesl podtitul „Globální výzvy – sdílená odpovědnost“ a vedle globalizace se zabýval světovou bezpečností, udržitelným rozvojem a kulturním dialogem mezi Východem a Západem. Vedle toho bylo členství ve fóru ASEM nabídnuto pěti novým zemím – Bulharsku, Rumunsku, Indii, Pákistánu a Mongolsku.

Setkání vrcholných představitelů zemí sdružených v ASEM zahájilo finské předsednictvím sdělením, že vytváří tlak na Barmu, aby zlepšila svůj postoj k zajišťování lidských práv. I přesto si však proti sobě Finsko postavilo organizace na podporu lidských práv, neboť na summit v Helsinkách přizvalo zástupce vojenské junty, která vládne v Barmě (navzdory embargu EU na udělování víz jejich zástupcům), ale také zástupce čínského režimu, který je za porušování základních lidských práv rovněž dlouhodobě kritizován.

Předseda Evropské komise vyzval na summitu k obnovení rozhovorů o liberalizaci světového obchodu v rámci Světové obchodní organizace, které uvízlo letos v červenci na mrtvém bodě. „Musíme rozhovory bez prodlení obnovit“, uvedl Barroso a dodal, že ostatní obchodní dohody mezi jednotlivými zeměmi musí být v souladu s multilaterálním obchodním systémem.

Jedním z hlavních témat setkání se staly klimatické změny. Finské předsednictví usilovalo proto o vytvoření rámce pro další spolupráci, která by měla pokračovat i po roce 2012, kdy oficiálně končí platnost Kyótského protokolu na omezování emisí skleníkových plynů.

Evropská unie vyvíjela tlak na asijské země, aby přestaly pracovníky „vykořisťovat“ a umožnily jim více profitovat z globalizace, která z Asie dělá nejrychleji rostoucí region.

V otázce zajištění lepších podmínek pro pracovníky v některých asijských zemích předseda Komise Barroso apeloval na tyto státy: „Aby byly maximalizovány přínosy globalizace a odstraněny její potenciálně škodlivý dopady je zapotřebí posílit sociální rozměr.“ Podle předsedy je zapotřebí implementovat vhodné hospodářské, vzdělávací a sociální politiky tak, aby podpořily vzájemně provázané cíle, jakými je růst produktivity, vytváření nových pracovních míst, zajištění důstojné práce a sociálního smíru.