Středoevropský Davos: Barroso Evropě 2020 prorokuje úspěch

Zdroj: Evropská komise.

Předseda Komise Barroso očekává, že strategie Evropa 2020 bude úspěšná tam, kde Lisabonská strategie selhala. Účastníci prvního panelu Hospodářského fóra v polské Krynici hovořili o výzvách, které stojí před Unií po schválení Lisabonské smlouvy.

Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek ve svém úvodním vystoupení na krynickém ekonomickém fóru přirovnal Evropskou unii po Lisabonské smlouvě ke stolu, který pevně stojí na čtyřech nohách.

Evropská komise podle něj hraje roli určité evropské „vlády“ a Evropský parlament s Radou EU představují paralelu k dvoukomorovému parlamentu. Nyní, po přijetí Lisabonské smlouvy, má Unie i Evropskou radu, jíž je možné vnímat jako „kolektivního prezidenta“, který má za úkol určovat strategické směřování.

Středoevropský Davos

Středoevropské ekonomické fórum se v Krynici koná již po dvacáté. V horském lázeňském městečku poblíž slovensko-polské hranice se tradičně scházejí státníci, zástupci velkých firem, i nevládních organizací a regionálních samospráv z oblasti střední a východní Evropy.

Fórum v Krynici si postupně získává pověst prominentního hospodářsko-politického setkání, jehož dosah překračuje hranice regionu. Mezi letošními hosty jsou například polský prezident Bronislav Komorowski, ukrajinský prezident Viktor Janukovič, estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, předseda Komise José Manuel Barroso a několik komisařů, předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, několik ministrů, zástupci velkých firem, médií apod.

Letošnímu fóru, které bývá srovnávané se slavnějším světovým ekonomickým fórem v Davosu, letos jednoznačně dominují tři témata: východní sousedé EU, energetika a řešení následků hospodářské krize.

Barroso: Evropa 2020 uspěje

Prvním prominentním panelistou byl předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který ve svém vystoupení hledal odpověď na otázku, proč by měla strategie Evropa 2020 uspět tam, kde Lisabonská strategie selhala.

Prvním důvodem je podle Barrosa jiný kontext. Dnes, i v důsledku hospodářské krize, už nikdo nepochybuje o vzájemné propojenosti – nejen evropské ale i globální. Evropa si prý uvědomuje důležitost hesla "Mysleme evropsky, jednejme globálně".

Situaci se změnila i díky novému pocitu, že Evropa jednat musí. Na globální úrovni čelí stále silnějšímu konkurenčnímu tlaku a podle předsedy Komise se konkurenčnímu prostředí musí přizpůsobit.

Na rozdíl od Lisabonské strategie, která určila jen několik makroekonomických cílů, Evropa 2020 přistoupila k cílům holisticky, říká předseda Komise. Zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky, sociální a ekologické závazky klade do souvislosti s dotvořením jednotného vnitřního trhu. Mezníkem má být Akt pro jednotný vnitřní trh (EurActiv 3.9.2010), který Komise představí letos na podzim, a k jehož implementaci by podle Barrosa v ideálním případě mělo dojít během polského předsednictví ve druhém pololetí roku 2011.

Komorowski: Lisabonská smlouva je správná odpověď

Podle polského prezidenta Bronislava Komorowského je Lisabonská smlouva správnou reakcí na naděje a obavy Evropanů. Zmínil i priority, které si Varšava vytyčila pro své předsednictví v druhé polovině roku 2011. Bude mezi nimi zahraniční a bezpečnostní politika EU, posílení konkurenceschopnosti, i energetická solidarita a liberalizace energetiky.

Ilves: Nediskriminujte nové členské země

Estonský prezident Toomas Hendrik Ilves se dotkl citlivé otázky zastoupení občanů nových členských zemí v institucích EU, konkrétně v právě vznikají evropské diplomacii (EEAS). Evropská zahraniční politika nebude podle něj nikdy společná, pokud se jí kvůli diskriminačním pravidlům nebudou moci naplno účastnit všechny země.

de Maizière: Ekonomika a bezpečnost musí jít ruku v ruce

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière zdůraznil, že je třeba hledat rovnováhu mezi ekonomickými zájmy, neboli svobodou pohybu na jedné straně a potřebami vnitřní bezpečnosti na straně druhé. Příkladem je podle něj Schengen, který prakticky zrušil vnitřní hranice v EU, ale vyžaduje užší sdílení informací, lepší koordinaci a spolupráci, zejména se zeměmi na periferii Unie.

Podle německého ministra je nutné brát při řešení hospodářských problémů v úvahu i otázku bezpečnosti, a naopak. Lisabonská smlouva k tomu prý vytvořila předpoklady.