Stavba nové Komise je ve finále. Dominovat jí budou silní místopředsedové a zelená agenda

© EURACTIV.cz

Už příští týden začne „grilování“ nastávajících eurokomisařů před Evropským parlamentem. Kdo nakonec projde sítem? Jak bude fungovat nová struktura Evropské komise a co mohou priority nové předsedkyně znamenat pro Česko?

Podzimní měsíce se nesou ve znamení vytváření konečné podoby nové Evropské komise (EK), která by měla začít fungovat 1. listopadu. Kabinet Ursuly von der Leyenové chce reagovat na nové výzvy nadcházejících let, mezi viditelně dominantními prioritami je například boj s klimatickými změnami.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) jako další z priorit definoval inovace, spojené především s digitalizací. „Třetí téma bude posílení ochrany a bezpečnosti EU, kam dnes řadím i migraci,“ uvedl. Sám prý neměl nejlepší pocit z vize nové šéfky unijní exekutivy, dodal ale, že dnes už jsou karty rozdané.

Komise bude mít v čele první ženu, Evropský parlament těsně podpořil von der Leyenovou

Europoslanci dnes v tajné volbě poměrně těsnou většinou zvolili do funkce předsedkyně Evropské komise navrženou Ursulu von der Leyenovou. Němka reprezentující lidovce dokázala na svou stranu dostat i liberály a část socialistů, kteří byli pro její osud klíčoví.

Své názory na novou Komisi si vyměnil s bývalým kolegou z europarlamentní frakce lidovců Elmarem Brokem (CDU) z Německa a s dalšími účastníky nedávné debaty, kterou  v Praze uspořádal Spolek pro evropskou politiku společně s nadacemi Konrad-Adenauer-Stiftung a Hanns-Seidel-Stiftung.

EU se podle Broka musí společně postavit výzvám, na které jednotlivé státy samy nestačí. „Diskusi brzdí strach o ztrátu suverenity, stát je ale suverénní jen v tu chvíli, kdy dokáže prosadit svůj postoj. Jen dohromady dokážou Evropané suverénně rozhodovat na globální scéně. Věřím, že Ursula von der Leyenová vidí tuto výzvu velmi jasně,“ řekl německý politik, který strávil v Evropském parlamentu téměř čtyři dekády.

Nováček v europoslaneckých řadách a bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS, ECR) už od svého zvolení intenzivně varuje před negativními dopady, které může mít nová klimatická politika EU na průmysl a další oblasti. Od nového klimatického zákona, který má šéfka Komise představit v prvních stech dnech v úřadu, se podle něj bude odvíjet veškerá další legislativa.

„Čeká nás zelená revoluce. Některé země jsou málo zranitelné, k těm patří Francie, která má energetiku postavenou na jádru. A jsou země, které jsou extrémně zranitelné, například Polsko, Česko a Německo, které si to moc neuvědomuje,“ podotkl Vondra, který sedí ve výboru EP pro životní prostředí (ENVI).

Životní prostředí „hlavním bojištěm“ v EP? Přes výbor ENVI jde třetina agendy

Evropský parlament jako celek prosazuje aktivnější boj za zmírnění dopadů klimatických změn. Oporu pro své plány může nalézt také u nové předsedkyně Komise, která téma zařadila mezi své priority. Ozývají se však také hlasy, které s nasazeným ambiciózním kurzem nesouhlasí.

Z publika zazněl dotaz, zda Komise s příchodem nových priorit nezapomene na dokončení vnitřního trhu, který je tradičním základem evropské spolupráce a pro Českou republiku klíčovou oblastí.

Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková reagovala slovy, že pro Česko bude téma stále na prvním místě a bude na prohloubení společného trhu tlačit. Zásadní neznámou podle ní představuje, zda nový kabinet Evropské komise dokáže fungovat jako kolektivní orgán, který se oprostí od národních zájmů. „Pokud silné politické priority v silných státech převáží nad klíčovými cíli původního společenství, bude to špatně,“ nechala se slyšet Hrdinková.

Český tlak ale nemusí stačit. Odborníci a zainteresované strany podle Vondry zmiňují, že v následujícím období nemůže být o dokončování liberalizace vnitřního trhu řeč, a energie se místo toho bude muset věnovat obraně toho, čeho se v této oblasti dosáhlo v minulosti.

Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková a europoslanec za ODS Alexandr Vondra (© EURACTIV.cz)

Nová struktura Komise

Na přelomu srpna a září odhalila von der Leyenová podobu svého kabinetu, tedy jakou agendu mají mít jednotliví komisaři na starosti a jak vysoko v hierarchii se nachází. Kromě proměny obsahu portfolií a jejich názvů se také změnil počet a typ místopředsedů.

Překvapením nejsou nové posty výkonných místopředsedů pro Margrethe Vestagerovou (Renew Europe) a Franse Timmermanse (S&D), přidá se k nim ovšem také Valdis Dombrovskis (EPP). Lidovci, ke kterým patří i německá předsedkyně, tak budou mít ve vedení Komise silné zastoupení.

Infografika: Známe nové složení Evropské komise. Jourová bude místopředsedkyní

Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila 10. září 2019 složení týmu komisařů. Pokud je schválí Evropský parlament, dne 1. listopadu se kolegium chopí úřadu.

Za třemi výkonnými místopředsedy stojí ještě pět řadových, a to včetně Češky Věry Jourové. „Mezi typy místopředsedů je obrovský příkop, ti tři nahoře mají výkonné pravomoci. Frans Timmermans má na starosti koordinaci všech rezortů včetně ekonomických, které mají co dělat s klimatickou politikou,“ podotkl Alexandr Vondra. Přestože Timmermans nakonec neuspěl v boji o předsednictví Komise, Tomáš Zdechovský ho vzhledem k jeho nové pozici označil za skutečného vítěze posledních měsíců.

Podle Vondry bude velice důležitá role Margrethe Vestagerové, dosavadní eurokomisařky pro hospodářskou soutěž. „Ona jediná může přinést rovnováhu ve jménu větší svobody na trhu. Jestli toho bude schopná, toť otázka,“ prohlásil člen ODS. Ještě větší pochybnosti má v této věci u Dombrovskise.

Bývalý ministr obrany Vondra také zmínil, že struktura Komise je podle něj totálním vítězstvím Francie, protože ekonomické rezorty mají na starosti země jižního křídla. Například vnitřní trh má řídit Francouzka Sylvie Goulardová, hospodářství zase Paolo Gentiloni z Itálie. Podle Zdechovského se Francie hlásí o slovo daleko hlasitěji, než tomu bylo před pěti lety, a otázkou je, co to bude znamenat pro Německo.

Elmar Brok nicméně oponoval v tom, že ekonomickou oblast bude seshora koordinovat právě Dombrovskis z Lotyšska, a Komise podle něj celkově představuje dobrý mix představitelů severních, jižních, východních i západních zemí.

Kdo míří do nové Evropské komise? Nováčků je plno, vrátit se chtějí Jourová i Timmermans

Nová Evropská komise začíná dostávat obrysy. Vlády členských států měly tento týden oznámit, koho do pozic eurokomisařů nominují, a až na Itálii a odcházející Británii tak učinily. Řada současných eurokomisařů se chce do nového kabinetu Ursuly von der Leyenové vrátit.

Struktura kabinetu je jedna věc, druhá ovšem je, jak budou jednotliví komisaři a EK jako celek fungovat v praxi. Podle Hrdinkové je důležité, jak se bude nové Komisi dařit předkládat legislativní návrhy, které mají dobrý potenciál na schválení, a nebudou v legislativním procesu přetvořeny natolik, aby v konečné podobě nedávaly smysl. „To je myslím výzva, která se moc dobře nedařila v Junckerově ani v Barossově komisi (poslední dva předsedové EK, pozn. red.),“ uvedla.

Kdo půjde z kola ven?

Navržení komisaři ale nemají nic jisté. Blíží se chvíle, kdy budou muset přesvědčit europoslance o svých kvalitách, přehledu a kompetencích. V pondělí 30. září začnou první slyšení („grilování“) před europarlamentními výbory. Jako příklad může posloužit irský kandidát Phil Hogan, který má mít v EK na starosti oblast obchodu, a proto předstoupí před výbor pro mezinárodní obchod (INTA), kde jako každý z kandidátů musí zodpovědět pětadvacet otázek.

Nová Komise má své mouchy. Europoslanci si posvítí zejména na Rumunku nebo Poláka

Tým pod vedení von der Leyenové čeká v následujících týdnech zkouška. Kandidáti na evropské komisaře musí absolvovat slyšení ve výborech Evropského parlamentu. Europoslanci se jich během tříhodinového „grilování“ mohou zeptat téměř na cokoli – od jejich plánů a vizí až po kostlivce ukryté ve skříních.

Hosté debaty se shodli na tom, že Věra Jourová by měla slyšením úspěšně projít. Mezi šestadvacítkou vyvolených je ale hned několik kandidátů, kteří budou mít pravděpodobně problémy.

„U polského kandidáta [Janusze Wojciechowskiho] budou podle mě největší problém jeho špatné kompetence [v otázce zemědělství]. U dalších kandidátů to bude problém morální integrity a kredibility,“ nechal se slyšet Tomáš Zdechovský a naznačil, že by se mohlo jednat o Rovanu Plumbovou z Rumunska nebo Didiera Reynderse z Belgie. „Belgičan bude muset být obětován. Je vyšetřovaný za korupci a měl by řídit zrovna spravedlnost,“ souhlasil s kolegou Vondra.

Kandidátka na komisařku pro dopravu Plumbová byla už 26. září v EP odmítnuta ještě před začátkem slyšení, a to kvůli střetu zájmů a nesrovnalostem ve výkazech nemovitostí. Podobné problémy se staly osudnými i maďarskému kandidátovi Lászlu Trócsányimu, který měl mít na starosti agendu rozšiřování a sousedství.

Část kandidátů na komisaře zatím neprošla prvním testem europarlamentu kvůli majetkovým poměrům

Ne všichni kandidáti na komisaře prošli hladce prvním kolečkem hodnocení Evropského parlamentu. Důvodem jsou nejasnosti kolem majetkových poměrů a potenciální střet zájmů. Problémy má hlavně Rumunka a Maďar, ale také Polák nebo Rakušan.

Zranitelný bude podle Vondry také řecký místopředseda Margaritis Schinas, a to pravděpodobně kvůli kontroverznímu názvu přiděleného portfolia „ochrana našeho evropského způsobu života“. Výkonní místopředsedové a designovaný šéf diplomacie Josep Borell ze Španělska podle něj ale naopak i přes své slabiny nepadnou, protože jejich nominace byla spíše věcí politické dohody mezi stranami.

Mileně Hrdinkové se nelíbilo, že se někteří kandidáti zatracují ještě před slyšeními. „Zbavovat se kandidátů apriori se mi zdá neuvážené, protože vždy je potřeba myslet na to, že místo nich přijde někdo jiný, kdo nemusí být lepší variantou,“ upozornila tajemnice.

Ostatní diskutující s ní souhlasili v tom, že na průběhu samotných slyšení opravdu záleží. Předem zpochybňovaní zájemci o portfolia mohou překvapit, favorité naopak podlehnout stresu nebo podcenit přípravu.

„Evropský parlament musí během slyšení ukázat, že má svou sílu. Neměl by všechny kandidáty automaticky přijmout, pro ,zdraví‘ kabinetu je dobré, když některým vystaví stopku. Pokud členské státy nemyslely ve své nominaci na Evropský parlament, možná udělaly chybu,“ podotkl Brok. Stav, kdy se Parlament podílí na tvorbě Komise, je podle něj dobrý pro rovnováhu moci uvnitř Evropské unie.

Navrhovaný kabinet podle diskutujících v říjnu uspěje, alespoň částečně ale změní svoji tvář, a to ať už se týká personálního obsazení nebo podoby portfolií. Hlasování Evropského parlamentu o „důvěře“ celé Komisi, které přijde na řadu po úspěšném ukončení slyšení se současnými kandidáty nebo jejich potenciálními náhradníky, bude dle jejich slov navíc zcela jiné než to o jmenování Ursuly von der Leyenové. Němka v červenci prošla pouze těsnou většinou několika hlasů.

Zleva: Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský a bývalý německý europoslanec za CDU Elmar Brok (© EURACTIV.cz)