Státy neberou strategii Evropa 2020 vážně, myslí si zástupce průmyslu

Zleva: Eurokomisaři Olli Rehn, Algirdas Šemeta a László Andor; zdroj: Evropská komise.

Větší důraz na konkurenceschopnost a změny v procesu hodnocení. Takové kroky by pro hospodářskou strategii Evropa 2020 doporučoval zástupce českého průmyslu Tomáš Pirkl. Největším problémem je podle něj nízká kredibilita u vlád členských zemí. Strategie v současné době prochází revizí, která začíná veřejnou konzultací.

Hospodářská strategie Evropa 2020, koordinující národní reformy členských států EU, se pomalu dostává ke konci své první poloviny. Evropská komise proto v březnu 2014 spustila její plánovanou revizi.

Výchozím bodem je její zhodnocení vydané Evropskou komisí. Podle něho se podařilo naplnit jen část cílů a to v oblasti vzdělávání, klimatu a energetiky. Nepodařilo se splnit plány v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a boje s chudobou. Sociální nůžky se podle hodnocení rozevírají čím dál více.

Nyní probíhá veřejná konzultace, která bude přístupná až do října. Ve webovém rozhraní se zatím objevilo 38 připomínek z celé Evropské unie, z České republiky se zatím neobjevila žádná. Česká vláda bude debatu se zúčastněnými stranami iniciovat až po létě, zatím připravuje podkladové materiály, které se týkají jednotlivých oblastí v rámci vlajkových iniciativ.

Jak se vlastně daří České republice dodržovat cíle stanovené v rámci strategie Evropa 2020? „V tuto chvíli už je jasné, že některé cíle splněné nebudou, například v zaměstnanosti, což je důsledek hospodářské krize,“ vysvětlil EurActivu Marek Svoboda, který na Úřadu vlády šéfuje odboru ekonomické koordinace.

„Jiné cíle plníme, například v oblasti vzdělávání. Cíle chápeme spíše jako politická vodítka, která drží, aby reformní úsilí nebylo příliš rozplizlé, aby se držely priority.“ I proto by Svoboda nechtěl, aby se cíle strategie Evropa 2020 příliš rozvolňovaly.

Státy ji neberou vážně

Podle oslovených zástupců průmyslu by zákonodárci měli při každém přijímání zákonů brát v potaz konkurenceschopnost. Hlavním problémem je podle Tomáše Pirkla, zástupce Svazu průmyslu a dopravy v Bruselu při Konfederaci BUSINESSEUROPE, nízká kredibilita samotného procesu.

"Evropa 2020 má v mnohém šanci stát se novou, neúspěšnou, Lisabonskou strategií. Jedním z jejích problémů bylo, že nebyla brána vážně ze strany členských zemí," napsal EurActivu Pirkl.

Na omezenou účinnost koordinační iniciativy upozorňuje i hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Řadu zemí do strukturálních reforem dotlačily spíše okolnosti hospodářské krize. Úspěšným příkladem jsou reformy na trhu práce ve Španělsku,“ řekl EurActivu Bureš.

Krize ovšem zvýšila váhu požadavků ze strany EU, protože Španělsko potřebovalo financování ze záchranného fondu ESM na pomoc bankám. „To zvýšilo ochotu španělských politiků spolupracovat,“ myslí si Bureš.

Ekonom si ovšem nemyslí, že by Evropa 2020 měla větší význam mimo eurozónu. Spíše než formu doporučení ze strany Komise by upřednostnil nabídnutí variant na základě zkušeností z jiných zemí, umožňující místní demokratický výběr.

Změnu samotného procesu by uvítal i zmiňovaný zástupce průmyslníků Tomáš Pirkl. "Pokud Evropská komise chce, aby nějaká horizontální strategie fungovala, musí změnit přístup k přípravě legislativy. Hlavně k hodnocení dopadů strategie a vlastního procesu," vysvětlil EurActivu.

Autor: Jan Pavec