Státy EU podporují konferenci o budoucnosti Evropy. Nemá ale podle nich vést ke změnám smluv

[© European Union, 2020]

Členské země Evropské unie podporují zahájení debaty s občany, která však nemusí vést ke změnám fungování unijních institucí. Shodla se na tom dnes v Bruselu většina ministrů členských zemí odpovědných za evropská témata.

Podle české státní tajemnice pro EU Mileny Hrdinkové by ve velké celospolečenské diskusi pod hlavičkou Konference o budoucnosti Evropy mohly zaznít i požadavky obyvatel českých regionů.

Brusel přišel s plánem konference v reakci na loňské volby do Evropského parlamentu, v nichž byla nejvyšší účast za poslední dvě desetiletí. Francie a Německo po volbách navrhly, aby se zvýšený zájem občanů promítl do budoucnosti Evropy prostřednictvím velké veřejné debaty. Ta by měla během dvou let přinést přehled o tom, co obyvatelé od unijních institucí chtějí.

Debata se podle představ Evropské komise povede ve dvou rovinách. První budou současné priority EU jako jsou boj proti klimatickým změnám, sociálně spravedlivá ekonomika či dodržování demokratických hodnot. Druhou pak právě budoucí fungování unijních institucí.

Chceme zacelit propast mezi politiky a občany, říká chorvatská eurokomisařka

Evropská komise představila svou vizi konference o budoucnosti Evropy, která by měla dát běžným občanům šanci promluvit do fungování EU. Co si pod takovou konferencí představit a co od ní očekávat? Zeptali jsme se eurokomisařky Dubravky Šuicové. 

Státy EU to vidí jinak než europoslanci

Zatímco europarlament usiluje o to, aby výstupem konference byly změny unijních smluv, od členských států naproti tomu zaznívají spíše odmítavé hlasy.

Ministři se dnes podle zástupkyně chorvatského předsednictví Andreji Metelkové-Zgombičové shodli na tom, že diskuse by se měla týkat témat, která „mají pro občany skutečný význam“. Členové vlád mezi ně řadí například boj s klimatickými změnami, migraci či sociální otázky.

„Ve věci institucionálních změn panuje určitá pochybnost, jestli občany opravdu zajímá, zda a jak se mají změnit role parlamentu, komise a rady,“ řekla ČTK Hrdinková, podle níž se většina států shoduje na tom, že by se konference měla týkat spíše témat spojených s budoucností EU.

https://twitter.com/CZSecStateEU/status/1222125583037030401

Slovo by podle ní měli dostat i lidé v regionech, kteří se o veřejná témata rovněž zajímají, jsou však mnohdy opomíjeni. Podle české státní tajemnice patří mezi témata, k nimž by se lidé rádi vyjádřili, například bezpečnost, dvojí kvalita potravin či podmínky pro podnikání.

Podobně se vyjadřovala řada dalších ministrů, podle nichž se konference má zabývat spíše strategickými prioritami EU, zejména implementací Strategické agendy 2019-2024.

„Institucionální otázky jsou také důležité, ale pokud bychom se chtěli zabývat jimi, bude to jiná konference,“ řekla novinářům finská ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenová.

Europarlament přitom usiluje o to, aby z konference vzešlo oficiální ustavení principu takzvaných vedoucích kandidátů evropských politických stran, který by voličům umožňoval předem znát jméno potenciálního nového předsedy Evropské komise. Poslanci také chtějí, aby část parlamentu byla volena z nadnárodních kandidátních listin, tedy z kandidátek společných pro celou Unii.

Konkrétní parametry konference budou zástupci unijních institucí formulovat v příštích měsících. Začít by měla 9. května a trvat by měla 2 roky. Podle představy Komise se do ní mají zapojit nejen obyvatelé, ale i nevládní organizace, národní parlamenty či regionální úřady.

V tom se Komise shoduje s členskými státy, které kromě toho požadují zastoupení všech třech hlavních institucí EU. Proto by i předsednictví konference mělo být složeno ze zástupců institucí EU, a nejen Evropského parlamentu, jak je nyní plánováno, v čele s belgickým dlouholetým europoslancem Guyem Verhofstadtem.

Debata o reformě EU znovu ožívá. ČR ji vítá, velký zásah do Smluv ale nechce

Nová Evropská komise na příští rok přislíbila začátek dvouleté Konference o budoucnosti Evropy, která má být širokou platformou pro dohodu nad budoucím fungováním Unie. Podle Česka je potřeba vyhnout se přehnaným očekáváním.