Socialisté zveřejnili alternativní návrhy k summitu EU-Středozemí

Uskupení socialistů v Evropském parlamentu (PSE) představilo své návrhy, jejichž cílem je ovlivnit přípravy Komise na summit EU-Středozemí, který se bude konat za francouzského předsednictví 13. července 2008 v Paříži.

Souvislosti:

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy přišel s návrhem na vytvoření tzv. „Středomořské unie“ poprvé během své předvolební kampaně v roce 2007. Unii mělo podle jeho návrhu tvořit pět afrických zemí (Maroko, Alžírsko, Tunis, Mauretánie a Libye) a pět členských zemí EU (Francie, Španělsko, Itálie, Portugalsko a Malta).

Iniciativu podpořila Itálie, Španělsko a Řecko, vysloužila si ale kritiku ze strany Německa, které se obává, aby nově vzniklá unie příliš nekonkurovala Evropské unii a nenarušovala spolupráci EU a Středozemí v rámci tzv. Barcelonského procesu.

Letos v březnu ovšem německá kancléřka Angela Merkel Sarkozyho projekt podpořila výměnou za ujištění, že půjde o projekt pro všech sedmadvacet členských zemí. Konečný návrh projektu, který ponese jméno „Unie pro Středozemí“, podpořili vrcholní představitelé členských států a vlád na březnovém summitu, byť v poněkud méně ambiciózní verzi.

Barcelonský proces je sice rozsáhlejší, ale vzhledem k nedostatku vůle ze strany jižních sousedů Evropské unie ke vzájemné spolupráci zatím nenaplňuje očekávání, které do něj EU vkládá.

Témata:

Socialističtí poslanci EurActivu sdělili, že návrh, který představili ve středu 14. května, je odpovědí na „Unii pro Středozemí“ francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Pasqualina Napoletano, místopředsedkyně socialistů v Evropském parlamentu označila Sarkozyho návrh jako „voluntaristický“ a „ne příliš jasný“. Varovala rovněž před „národní hegemonií“ a pokusech „znovu objevit Středozemí“ a dodala, že Sarkozy s největší pravděpodobností v době, kdy se svým návrhem přišel, o „Barcelonském procesu“ ani neslyšel.

Napoletano ovšem zaujala ohledně vývoje vztahů se Středozemím mnohem smířlivější postoj. Vztahy se Středozemím by měly být podle ní postaveny na dosavadních zkušenostech z procesu, který v roce 1995 zahájila Barcelonská deklarace.

Dokument, který poslankyně představila, zdůrazňuje, že je zapotřebí překonat „hysterické obavy“ z přistěhovalců. Namísto toho by se Evropa měla soustředit na dlouhodobější strategie, zejména na posilování zaměstnanosti v zemích sousedících na jihu s Evropskou unií a snižování sociální propasti mezi severem a jihem.

Poslankyně dále uvedla, že je zapotřebí pomáhat občanské společnosti a demokratickým politickým silám ve Středozemí. Socialisté by rovněž rádi, aby Turecko mělo i nadále perspektivu členství v Evropské unii a nechtějí, aby Středozemské partnerství tuto perspektivu nahradilo. Napoletano uvedla, že má PSE velmi blízké vztahy s vládnoucí stranou AKP tureckého prezidenta Erdogana.

Poslanci PSE dále požadují, aby Evropská komise a Rada konzultovaly s Evropským parlamentem vytváření stálých orgánů nové evropsko-středozemské spolupráce. Trvají také na tom, aby měl nový rámec také důstojnou parlamentní dimenzi vycházející ze stávajícího evropsko-středozemského parlamentního shromáždění (APEM).

Stanoviska:

Evropská komise navrhuje, aby se v rámci Unie pro Středozemí vytvořilo společné předsednictví, které by se po dvou letech obnovovalo. Dvakrát do roka by se měl také konat summit nové Unie. Za Evropskou unii by se předsednictví ujal stálý předseda Rady, jehož úřad vznikne v případě, že dojde ke schválení nové Lisabonské smlouvy.

Komise dále navrhuje vytvoření stálého Sekretariátu a ponechává na rozhodnutí členských zemí, zda by měl tento orgán na starosti pouze řízení projektů nebo by také připravoval summity a ministerská setkání. Rozhodnutí o sídle Sekretariátu (zda bude v EU nebo v některé z partnerských zemí) rovněž Komise nechává na členských zemích.

Partnerské země ve Středozemí by svého zástupce ve společném předsednictví volily jednomyslně. Tato procedura má nade vší pochybnost zaručit, aby byla do čela instituce jmenována nějaká kontroverzní osobnost.

Socialistický poslanec Carnero Gonzalez Carlos, koordinátor APEM vyzval k tomu, aby se na pařížském summitu 13. července jednalo o mnohem více než jenom o „velkou podívanou“. Dodal dále, že pouze Evropský parlament je schopen v současné době zformulovat kritický postoj vůči francouzskému prezidentovi.