Slovinsko a Malta ratifikovaly Lisabonskou smlouvu, na Slovensku vláda bojuje s opozicí

Slovinský premiér Janez Janša; zdroj: Slovinské předsednictví

Slovinsko a Malta se včera staly dalšími zeměmi, které ratifikovaly Lisabonskou smlouvu. Na Slovensku mezitím zuří boj mezi vládou a opozicí, která podmiňuje svůj hlas pro smlouvu stažením kontroverzního tiskového zákona. O smlouvě se má přitom na Slovensku hlasovat již dnes.

Slovinsko a Malta včera následovaly příkladu Maďarska a ratifikovaly Lisabonskou smlouvu, která nahrazuje evropskou ústavní smlouvu, kterou nizozemští a francouzští voliči v roce 2005 odmítli v referendu. Slovinský parlament smlouvu včera ratifikoval drtivou většinou 74 poslanců z 90. Výsledek hlasování není překvapením, neboť silnou podporu v zemi, která nyní předsedá Evropské unii, před časem vyjádřila jak koaliční vláda premiéra Janeze Janšy, tak opozice.

Premiér Janša výsledek hlasování přivítal a vyjádřil naději v úspěšné pokračování ratifikačního procesu napříč členskými zeměmi Unie, neboť jednou z priorit slovinského předsednictví je také důkladný monitoring ratifikačního procesu.

Na Maltě se pro Lisabonskou smlouvu vyjádřil parlament dokonce jednomyslně. Podpořili jí i poslanci levicové opozice, kteří byli v minulosti pro členství země v Unii.

Na Slovensku se mezitím o ratifikaci Lisabonské smlouvy strhla bitva vlády s opozicí.

Na počátku týdne opoziční strany (SDKÚ, SMK a KDH) vládní koalici vzkázaly, že pokud předseda parlamentu Pavol Paška nestáhne z programu jednání schůze kontroverzní tiskový zákon, nemůže koalice s jejich hlasy počítat a poslanci se nezúčastní ani rozpravy předcházející samotnému hlasování.

Koalice potřebuje k úspěšné ratifikaci smlouvy hlasy 90 poslanců, sama však disponuje pouze 85 hlasy a k úspěchu tedy potřebuje hlasy přinejmenším pěti opozičních poslanců.

Přestože Paška nakonec zákon z programu jednání nestáhl, opoziční strany se včera rozpravy zúčastnily. Dohodly se ale, že v době hlasování o smlouvě opustí jednací sál.

Připravovaný tiskový zákon na Slovensku vyvolává vášně a vysloužil si kritiku i ze zahraničí. Návrh zákona například zavádí právo na opravu, která by neúměrně zvýšila počet žadatelů o uveřejnění tiskové opravy, a právo na odpověď, podle nějž by tisk musel poskytovat prostor k uveřejnění reakce na informace obsažené v uveřejněných článcích. Tato opatření podle odborníků představují hrozbu pro nezávislost médií.

Slovenský premiér Robert Fico v této souvislosti opozici vyzval, aby respektovala demokratická pravidla hry. Demokraticky zvolená většina má podle něj právo prosazovat své představy. „Voliči rozhodli a stanovili, jaká je většina a jaká je menšina,“ vzkázal Fico opozičním poslancům. Rozhodnutí opozice nepodpořit smlouvu označil za „přízemní vydírání“.

Podle premiéra je možné o tiskovém zákoně jednat běžným způsobem na půdě parlamentu. Opoziční poslanci podle něj mají během jednání možnost přesvědčit koalici o změnách v návrhu zákona. Slovenským opozičním poslancům se během tohoto funkčního období ale nepodařilo dosud prosadit jediný vlastní zákon, či zásadní pozměňující návrh a premiér opozici proto již delší dobu zesměšňuje s tím, že je slabá a „zahnaná do kouta“.

Opoziční strany přesto s výjimkou KDH výhrady k Lisabonské smlouvě nemají, podle předsedy SMK Pála Csáka, chce ale „vláda poslat do Evropy informaci, že jsme vzorová země, přičemž…chce přistoupit k restriktivnímu zákonu o svobodě slova. My na takovou hru nepřistoupíme.“

Předseda SDKÚ Mikuláš Dzurinda uvedl, že za případné neschválení Lisabonské smlouvy během hlasování ponesou odpovědnost koaliční poslanci. „Budou-li tvrdohlaví a budou to hnát k hlasování, i když si budou vědomí jakou podporu mají a jakou nemají, je to zodpovědnost vládní většiny“, cituje bývalého premiéra portál hnonline.sk.

Pokud dnes poslanci na Slovensku smlouvu neschválí, budou se k ní moci vrátit již na následující schůzi.