Slovenské předsednictví čeká zatěžkávací zkouška: migrace a rozpočet EU

Zdroj: Evropská rada

Poprvé od svého vstupu do EU bude Slovensko předsednickou zemí evropské osmadvacítky – současné nizozemské předsednictví vystřídá už za měsíc. Konkrétní priority, kterých bude chtít během půlročního období dosáhnut, zatím známé nejsou. Slováci je představí až 30. června, chtějí si totiž počkat na výsledky britského referenda o vystoupení z Unie. Dá se však očekávat, že budou mít nelehký úkol například při řešení migrační krize či vyjednávání o rozpočtu pro rok 2017.

1. července se Slovensko stane předsednickou zemí v Radě EU. Během půlročního období tak bude řídit jednání na všech úrovních Rady, v rámci které zasedají ministři členských států. Štafetu tak za měsíc převezme od Nizozemska a po 6 měsících ji odevzdá Maltě. Po 12 letech členství v EU to bude pro Slovensko první taková zkušenost.

„Těšíme se na to, protože cítíme, že to dokončí naši zkušenost se členstvím – bez předsednictví v Radě alespoň v rámci jednoho období členství totiž není úplné,“ řekl v rozhovoru pro polský EurActiv slovenský velvyslanec v Polsku Dušan Krištofík.

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák (Smer-SD) si od předsednictví slibuje, že přispěje k budování „jasné a silné značky moderního Slovenska“ a pomůže překonat současné rozdělení Evropy.

„Podle toho, jak se Slovensko předsednictví chopí, nás budou posuzovat naši partneři, evropské instituce a globální komunita,“ tvrdí ministr zahraničí, který se bude na podzim ucházet také o křeslo generálního tajemníka OSN.

Před zahájením šestiměsíčního období v čele Rady bývá zvykem, že předsednická země představí priority, které bude v rámci svého funkčního období prosazovat. Slovensku se však kvůli červnovému referendu o vystoupení Británie z EU situace komplikuje.

„Úplný seznam konkrétních priorit bude přijat na poslední chvíli 30. června. Důvodem pro tak pozdní přijetí je samozřejmě britské referendum o členství v Evropské unii – bez ohledu na to, jak budou (Briti) volit, bude mít výsledek významný dopad na Unii a podle toho také budeme přizpůsobovat naše priority předsednictví,“ uvedl Krištofík s tím, že přípravy probíhají už dnes. Slovensko prý převezme velkou část programu od současného předsednictví Nizozemska.

Jak se Slovensko postaví k řešení migrace?

O konkrétních prioritách sice bude jasno až poslední den v červnu, jak ale uvedl Krišofík, Slovensko se zaměří na čtyři oblasti – ekonomický růst a otázky evropského rozpočtu, jednotný trh, migrační krizi a angažovanost EU ve světě.

Právě migrace bude pro slovenské předsednictví zřejmě největší oříšek, který se pokusí rozlousknout ministr vnitra Robert Kaliňák (Smer-SD). Podle jeho slov se bude snažit, aby práce Rady pro spravedlnost a vnitřní věci byla efektivní, a nevedla k rozkolům. Kvůli různým postojům k řešení migrační krize totiž panují mezi starými a novými členskými zeměmi, prezentovanými především Visegrádskou čtyřkou, neshody.

Za nejproblematičtější považuje návrh Komise na reformu dublinského azylového systému, který ve výjimečných situacích počítá s přerozdělováním žadatelů o azyl na základě distribučního klíče.

Jak v rozhovoru uvedl Krišofík, Slovensko se v oblasti migrační krize hodlá soustředit především na legální příchod migrantů nebo ochranu hranic. „Zaměříme se na vnější faktory, důvody, kvůli kterým lidé migrují do EU nebo na zabezpečení hranic Unie.“

Nesnadná jednání o rozpočtu

Podle slovenského velvyslance v Polsku Bratislava plánuje také pracovat na prohloubení jednotného digitálního trhu. Strategii na jeho vytvoření Komise představila před rokem, kdy zveřejnila celkem 16 iniciativ, které hodlá zveřejnit do konce letošního roku. Mezi nimi budou například reformy pravidel v oblasti telekomunikací a autorského práva, u kterých se předpokládá, že jednání nebudou jednoduchá.

Digitální agendu bude částečně řídit ministr dopravy, výstavby a regionálního rozvoje Roman Barcely (#Sieť), který se chce zaměřit na pokrytí vysokorychlostními sítěmi elektronické komunikace.

„Věřím, že se během vyjednávání s Evropským parlamentem podaří úspěšně uzavřít návrh, který prostřednictvím harmonizace využívání frekvencí umožní rozvoj mobilních technologií a služeb,“ uvedl. Obecný přístup k návrhu na využívání spektra 700 MHz přijali ministři minulý týden. Až se na společném postoji shodne také Parlament, bude mezi těmito dvěma institucemi zahájeno vyjednávání, které bude probíhat právě během slovenského předsednictví.

Slovensko potrápí také vytvoření rozpočtu na rok 2017. Je totiž pravděpodobné, že předsednictví dostane na stůl také přehodnocení současného sedmiletého finančního rozpočtového rámce (2014-2020). Ten bude v polovině svého období přezkoumáván a očekává se ožehavá debata o tom, co v následcích letech financovat méně a co naopak víc. Rozpočet by totiž měl být podle současných diskusí v EU flexibilnější a měl by být schopen reagovat na krize, jako je ta migrační. Na podobné neočekávané situace by z rozpočtu proto mělo být uvolňováno víc prostředků.

„V případě, že se politicky propojí schvalování rozpočtu EU a vyjednáváním o víceletém rámci, čekají slovenské předsednictví skutečně náročná vyjednávání,“ řekl slovenskému EurActivu Lajčák.

Jak se s úkolem Slováci poperou?

Aby bylo první předsednictví Slovenska úspěšné, chtějí se tamní ministři inspirovat od Holanďanů, kteří letos předsedali Radě už po dvanácté.

Jak ale minulý týden na setkání s novináři v Bruselu uvedla česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČ/GUE-NGL), zatím mezi evropskými politiky panují spíše obavy a roste tlak na nizozemské předsednictví, aby se jednání o důležitých legislativách podařilo uzavřít v předstihu. Nejistota, zda Slováci svou první zkušenost zvládnou, vyplývá například z možné nedostačující kapacity administrativy.

Eliška Kubátová s využitím EurActiv.com a EurActiv.sk