Sliby, chyby? Komise své ambiciózní plány pro prvních sto dní nestíhá

© Shutterstock

Bezprecedentní klimatický plán, zahájení debaty o zavedení evropské minimální mzdy či představení obrysů budoucí digitální strategie patří k věcem, které dnes za zásadní počiny prvních sto dní své Evropské komise označila její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní exekutivy prohlásila, že některé další priority včetně úprav migrační a azylové politiky představí až v dalším období. Podle některých europoslanců či komentátorů části svým cílů pro prvních sto dnů nedostála.

https://twitter.com/EU_Commission/status/1236957252986306565

Migrace je vedle boje s klimatickými změnami, sociálně spravedlivé ekonomiky či digitalizace mezi nejdůležitějšími tématy, která Von der Leyenová řeší od prosincového nástupu do funkce. Brusel je v posledních týdnech pod velkým tlakem kvůli situaci na řecko-turecké hranici, kam míří tisíce uprchlíků poté, co Ankara přestala plnit migrační dohodu se zeměmi EU.

„Jsme připraveni lépe než v roce 2015… Ale stále nejsme připraveni dostatečně,“ připustila dnes šéfka unijní exekutivy s odkazem na velkou migrační vlnu před pěti lety, kdy do unijních států mířily statisíce lidí. EU se od té doby snaží shodnout na reformě nevyhovující azylové politiky a komise podle původních představ měla nový návrh předložit do března. Von der Leyenová dnes řekla, že po konzultacích s členskými zeměmi bude nový „Evropský migrační pakt“ zveřejněn po Velikonocích.

Ministři zahraničí zemí EU odsoudili turecké kroky vůči migrantům. Zavázali se poskytnout další pomoc

Evropská unie v červnu uspořádá dárcovskou konferenci pro Sýrii. Po dnešním mimořádném jednání ministrů zahraničí členských zemí to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Životní prostředí prioritou

Německá politička nastoupila do funkce s plánem co nejdříve Evropu nasměrovat k cestě za ekologicky udržitelným hospodářstvím a způsobem života. V prosinci představená Zelená dohoda pro Evropu počítá se sérií opatření pro řadu oblastí od dopravy přes průmysl po zemědělství, o jejichž proveditelnosti však zní z různých zemí skeptické názory.

První závazná část této dohody, takzvaný klimatický zákon zakotvující uhlíkovou neutralitu, už narazil na skeptické reakce některých států, jimž se nelíbí, že by EK měla v budoucnu sama rozhodovat o zpřísňování klimatických cílů. Mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová jej na druhé straně označila za málo ambiciózní.

Nový klimatický zákon přinutí země EU splnit své sliby. Z uhlíkové neutrality se stává závazek

Evropská unie bude po roce 2050 vypouštět jen takový objem emisí, který je schopná odbourat, ať už pomocí stromů nebo moderních technologií. Počítá s tím nový klimatický zákon EU.

Komise rovněž slíbila předložit pravidla pro zavedení minimální mzdy, zatím však pouze zahájila konzultace s členskými zeměmi a pokouší se zlomit skepsi zvláště severských států. Dnes zveřejnila strategii budoucích vztahů s africkým kontinentem.

Velká debata s občany o budoucnosti Evropy, která podle představ Evropského parlamentu měla vést k institucionálním změnám, pak podle návrhu Bruselu s těmito úpravami unijních smluv nutně nepočítá, což kritizuje řada europoslanců. Jak napsal v komentáři pro EURACTIV.cz náměstek na ministerstvu zahraničí Aleš Chmelař, k „velkému institucionálnímu třesku“ mezi členskými státy v současné době není vůle.

Tento týden má Evropská komise podle informací redakce představit také průmyslovou strategii, strategii pro malé a střední podniky a tzv. Nový plán pro cirkulární ekonomiku. Na březen pak plánuje také ještě odhalení strategií pro Východní partnerství a západní Balkán, pro biodiverzitu nebo strategii „z farmy na stůl“. Co všechno z toho stihne však zatím jasné není.

Proč tak velké ambice?

„Cynik se může domnívat, že návrhy von der Leyenové pro prvních sto dnů měly za účel získat středolevé a zelené poslance pro podporu její komise,“ napsal bruselský web Politico s odkazem na množství slibů pro první období, které šéfka EK předložila před svým schválením Evropskému parlamentu.

Podle komentátorů se na nesplnění některých slibů projevuje také fakt, že bývalá německá ministryně obrany měla složitější nástup do funkce než například její předchůdce Jean-Claude Juncker. Zatímco lucemburský expremiér byl dlouho dopředu známým kandidátem nejsilnější politické skupiny v europarlamentu, bývalá německá ministryně obrany se nečekaně objevila jako kompromisní volba lírů unijních zemí v zablokované situaci. Současná šéfka EK tak měla na sestavení plánu priorit výrazně méně času a musela o něm přesvědčit dosud politicky nejrozdělenější Parlament, který jí dal důvěru jen těsnou většinou hlasů.

Sledujeme živě: Grilování Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové

Geopolitická Komise“. Právě tímto termínem označila zvolená předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová svůj nový tým. Koho členské státy vyslaly do Evropské komise, jaké portfolio dostali jednotliví kandidáti na starost a jak si vedli během tzv. grilování v Evropském parlamentu?

Řada problémů, překážek a zdržení se pak objevila také v souvislosti se jmenováním členů nového kabinetu, kdy několik navrhovaných eurokomisařů neprošlo „grilováním“ na půdě Evropského parlamentu. Výsledkem pak bylo posunutí začátku úřadování nové Komise o měsíc.

Do plnění priorit von der Leyenové navíc zasahují aktuální události, ať již lednová eskalace napětí na Blízkém východě, odchod Británie z EU či současné šíření koronaviru. Ostatní unijní instituce ruší některá svá zasedání z preventivních důvodů.

„Rozhodně to není jednoduchá a záviděníhodná situace. Na druhou stranu si ji Komise neusnadňuje tím, že od začátku přišla se spoustou návrhů a iniciativ,“ řekla ČTK vedoucí bruselské kanceláře think-tanku Europeum Zuzana Stuchlíková, podle níž se von der Leyenová bez ohledu na komplikace stále snaží plnit sliby dané zvláště Evropskému parlamentu.