Schengenský prostor je v ohrožení. Kudy vede cesta z krize?

© Shutterstock

S příchodem koronavirové pandemie se mnoho členských států rozhodlo uzavřít své hranice. Snaha omezit šíření nákazy covid-19 se ale negativně podepsala na jednom z klíčových úspěchů evropské integrace – schengenském prostoru volného pohybu, který letos v březnu oslavil 25. výročí.

Schengen čelí v současné době bezprecedentní krizi. Její důsledky a možná řešení byly tématem online debaty, kterou v úterý 7. dubna uspořádal server EURACTIV.cz.

Uzavřené hranice

Zavedení hraničních kontrol vedlo k okamžitému vytvoření dlouhých kolon na hranicích členských států, včetně těch českých. Kamiony s potravinami, zdravotnickými pomůckami a dalším kriticky potřebným zbožím tak doslova uvízly na hranicích, a to i na několik desítek hodin.

„Spousta potravin se dováží z Polska. Po uzavření hranic začaly na česko-polských hranicích vznikat obrovské kolony,“ připomenul prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

České obchody si sice dělají zásoby na několik dní, fronty na hranicích ale mohou ohrozit dodávky potravin podléhajících rychlé zkáze. Evropská komise proto ihned vyzvala členské země k zajištění volného pohybu zboží, a to zejména potravin a dalších důležitých produktů.

Hraniční kontroly by měly umožnit průchod zboží, říká Evropská komise

Státy EU by měly zajistit volný průchod zboží přes své hranice, které část z nich uzavírá v rámci prevence šíření koronaviru. Zvláště kamiony s léky či potravinami by neměly být nuceny kvůli hraničním kontrolám čekat, doporučuje Evropská komise.

„Evropská komise to podpořila iniciativou tzv. zelených pruhů a velice kreativně se snažila v jednotlivých členských státech dosáhnout toho, aby byly rychle implementovány,“ zhodnotila úsilí unijní exekutivy náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.

Díky zeleným pruhům mohou nákladní vozidla přednostně přejíždět hranice členských států. Kontrolám sice nadále podléhají, řidiči v zelených pruzích ale nemusejí vystoupit z vozu. Doba čekání na klíčových hraničních přejezdech se tak značně snížila. Vlády členských zemí se zároveň po uvalení prvotních přísných opatření začaly věnovat řešení jejich negativních dopadů.

„Krizová komunikace stále probíhá, ale to, co se stalo v prvních dnech, si budeme všichni dlouho pamatovat,“ dodala Tauberová.

V souvislosti se zpožděním dodávek se v Česku začalo diskutovat o zákazu vývozu určitých produktů, například mléka nebo živých zvířat.

Jak ale upozornil Prouza, takový krok by okamžitě vedl k protiopatřením ze strany ostatních států. „Domino jsme dokázali zastavit, ale bylo to velmi těsné,“ dodal Prouza.

Problém se přitom netýká pouze potravin. Když české ministerstvo zdravotnictví zakázalo vyvážet léčiva, okamžitě se potýkalo se zpožděním některých dodávek léků do Česka.

Podle Prouzy rozhodnutí o omezení vývozu sice „dobře vypadalo“, ale nemělo žádné věcné opodstatnění.

Česko čelí kritice. Požaduje spolupráci EU v boji proti koronaviru, pomáhat se však zdráhá

Itálie od minulého týdne žádá ostatní členské státy EU o pomoc s bojem proti koronaviru. Prosí je zejména o roušky a další ochranné pomůcky. Na její žádost podle informací EURACTIV.com odpověděl jeden jediný stát.

O pár dní později, 2. dubna 2020, ministerstvo zdravotnictví zákaz vývozu léků zrušilo. Následně povolilo i vývoz ochranných pomůcek na unijní trh, což předtím rovněž zakázalo. Pomohl k tomu intenzivní tlak ze strany ministerstva průmyslu a obchodu, které chtělo obchod s těmito produkty v rámci EU zachovat.

„Nutno říct, že jsme nebyli jediní [kdo vývoz zakázal],“ uvedla Tauberová s tím, že k omezení vývozu ochranných prostředků se uchýlilo například Německo. I to ale od opatření již upustilo, stejně jako Česko. Jediným kritickým produktem, které Česko nadále odmítá vyvážet do zahraničí, je dezinfekce.

Na mnohdy uspěchaná a nepromyšlená jednání české vlády poukázal i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

„Když se zavřely hranice, tak vláda na kamiony očividně příliš nemyslela a pak se to muselo napravovat,“ zdůraznil Špicar s tím, podobné to bylo i dalšími opatřeními, která česká vláda přijala.

Nešťastný výrok Ursuly von der Leyenové

„Uzavírky hranic mají silný společenský a hospodářský dopad, narušují životy lidí a přeshraniční obchod.“ Právě tímto kritickým výrokem reagovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na jednostranné uzavírky hranic, čímž vyvolala vlnu emocí v dotyčných zemích, tedy i v Česku.

Von der Leyenová: Schengenský prostor je v kritické situaci. Uzavření hranic šíření viru nezastavilo

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se kvůli krizi způsobené koronavirem obává o soudružnost Evropské unie. Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích mezi státy se ocitl v kritické situaci, uvedla v rozhovoru pro agenturu DPA.

„To prohlášení bylo do jisté míry nešťastné. Úvodním prohlášením se Komise dostala do protipólu k národním opatřením, což je pravý opak toho, čeho chtěla docílit,“ zhodnotil výrok předsedkyně exekutivy europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew Europe). Prvotní komunikace ze strany Komise byla podle něj neobratná a uspěchaná. Pak ale von der Leyenová svou rétoriku zmírnila a Komise začala přicházet s konkrétními a smysluplnými opatřeními, například s již zmíněnými zelenými pruhy.

„Národní opatření přišla mnohem dříve než adekvátní reakce na evropské úrovni,“ uvedl Kovařík s tím, že Komise mohla přijít dřív například s uzavřením vnější hranice EU.

Prouza upozornil na to, že dosavadní vyjádření Evropské komise týkající se jednostranných kroků členských států je nutné vnímat v širším kontextu.

„Spousta zemí začala během krize vymýšlet opatření, která jdou proti vnitřnímu trhu.“ Jako typický příklad uvedl Česko. „Za poslední dva týdny vláda schválila 4,3 miliardy dotací českým zemědělcům, a to pod pláštíkem zajišťování národní soběstačnosti,“ upřesnil Prouza s tím, že k takovým krokům se uchýlilo nejen Česko, ale i další země EU.

„Jak současnou situaci nezneužít k tvorbě ‚národních šampionů‘ bude velkým evropským tématech následujících měsíců,“ podotkl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Na cestě k evropské soběstačnosti

Členské země mohou v současné době podporovat národní podniky více než kdy dříve díky tomu, že Evropská unie rozvolnila svá přísná pravidla pro poskytování státní pomoci.

„Už bylo schváleno asi 40 mechanismů podpory, což bylo dosud nemyslitelné,“ upřesnil europoslanec Kovařík. „Musí se stanovit podmínky a parametry pro návrat do stavu před krizí. I když některým sektorům by to vyhovovalo, není to cesta,“ dodal směrem k uvolnění pravidel státní podpory, které již řada států využila, aby pomohla národním firmám zpátky na nohy.

S nadměrnou podporou „národních šampionů“ nesouhlasí ani Špicar s Prouzou. Podle Špicara by se Evropská unie měla soustředit na podporu „evropských šampionů“ a budování evropských kapacit.

Komise představila průmyslovou strategii EU. Podniky musí projít zelenou a digitální transformací

Evropský průmysl by se měl podle Komise v budoucnu stát lídrem na cestě ke klimatické neutralitě a digitální ekonomice. Nová průmyslová strategie cílí na posílení evropské konkurenceschopnosti a do centra pozornosti se dostávají i malé a střední podniky.

„Dlouho jsme upozorňovali, že Evropa zaostává za zbytkem světa, v první řadě za Čínou, a to nejen co se týče zdravotnických prostředků, ale i technologií,“ zdůraznil Špicar.

Jedním z prvních „evropských úkolů“ by proto mělo být stanovení klíčových oblastí, ve kterých by se Evropa měla stát soběstačnou, a které může naopak „přenechat“ Asii. Co se týče výroby léčiv, zdravotnických pomůcek a dalších kriticky důležitých produktů, Evropa by podle řečníků rozhodně neměla být závislá na Číně. Právě naopak, měla by vytvořit své vlastní kapacity, aby byla schopná rychle reagovat na další podobné krize.

Jak oživit schengen?

Francouzský prezident Emmanuel Macron na konci března prohlásil, že: „Čelíme hrozbě smrti schengenu.“ Podle řečníků debaty jsou ale jeho slova „přitažená za vlasy“.

„O schengen bych se nebál,“ prohlásil optimisticky Špicar. Souhlasí s ním i Kovařík. Podle něj po několika týdnech zavřených hranic a karantén docení volný prostor i lidé, kteří toho dosud nebyli schopni.

Tauberová k tomu dodala, že sama bude v následujících dnech a týdnech apelovat na rychlý, bezpečný a koordinovaný návrat do normálu. Právě takový scénář je totiž v zájmu všech členských států.

Prouza na druhou stranu upozornil, že uzavírání hranic může být pro řadu politiků „lákavá varianta“. „Možná jim to vygeneruje pár hlasů ve volbách, ale zemi jako Česko něco takového zabije,“ uzavřel.