Rok 2012 je pro Chorvatsko realistický, říká Rupnik

V Chorvatsku je stále znatelný rozchod mezi názory politických elit, které horují pro vstup země do Unie, a míněním občanů, kteří mají ke vstupu „vlažný“ postoj, řekl EurActivu v rozhovoru politolog a specialista na Balkán Jacques Rupnik.

Jacques Rupnik v současnosti působí v pařížském institutu Sciences Po a v letech 1995-1996 zastával funkci výkonného ředitele Mezinárodní komise pro Balkán při Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír. V období 1999-2000 byl členem Nezávislé mezinárodní komise pro Kosovo.

Chorvatský prezident Ivo Josipović může podle Rupnika přispět ke zlepšení obrazu EU u občanů. „Jeho slova a status mu k tomu dávají potřebnou autoritu.“

Sociální demokrat Josipović zvítězil v prezidentských volbách 10. ledna coby zástupce opozice, ale slíbil, že podpoří vládní snahy dokončit přístupové rozhovory a v roce 2012 do Unie vstoupit.

Chorvatsko bude pravděpodobně první zemí, která po Bulharsku a Rumunsku vstoupí do Unie. Očekává se, že přístupová jednání budou uzavřena v roce 2010 a země se připojí k sedmadvacítce o dva roky později.

„Fakt, že Josipović učinil ze vstupu do Unie vedle boje s korupcí své centrální téma je velmi důležité,“ podotkl Rupnik.

Přesto, že role prezidenta je v Chorvatsku od devadesátých let velmi symbolická, jistými pravomocemi v oblasti zahraniční politiky disponuje. Chorvaté v roce 2000 pozměnili po negativní zkušenosti s autoritativním prezidentem Franjem Tudjmanem ústavu.

Největší změna kurzu proběhla v zemi za funkčního období Josipovićova předchůdce v prezidentském postu Stjepana Mesiće, který se distancoval od chorvatského směřování v devadesátých letech. Mesić prosazoval spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, který sídlí v Haagu, a přestal hrát na separatistickou kartu v otázce Bosny a Hercegoviny. „Dokonce vyzval k návratu srbskou menšinu, která byla v roce 1995 ze země vyhnána,“ dodal Rupnik.

Nový prezident se chce vydat po stejné proevropské cestě. „Dnes již nejde o diskuzi, zda by byl vstup potenciálním přínosem či nikoliv. Chorvatští občané se už neobávají, že by mohla EU omezit jejich ,nově nabytou suverenitu‘, jako tomu bylo o deset let dříve. Současnou otázkou je, jak zachovat v rámci EU vnitřní dynamiku rozvoje.“

Ohledně Kosova Rupnik poznamenal, že západobalkánské státy vůči této zemi s hybridním statutem dosud nenalezly „modus vivendi“ a nevědí, jak k němu přistupovat.

„Josipović se vyjádřil v tom smyslu, že procesy u mezinárodních soudů by mohly přinést albánským obětem masakrů z 90. let satisfakci, avšak politicky by tento postup příliš nepomohl regionálnímu smíru a nepodpořil by integrační snahy.“

„Rok 2012 je pro vstup Chorvatska do Unie realistickým termínem. I když by byla země připravena již v roce 2011, následující rok vypadá jako rozumnější možnost už kvůli tomu, aby se nezopakovala chyba z roku 2007, kdy se Bulharsko a Rumunsko staly členy EU velice narychlo.“

„Nicméně termín by se neměl příliš odsouvat, protože Chorvatsko v Unii je pro ostatní země západního Balkánu ten nejlepší vzkaz ,“ uzavřel politolog.