Rada i Komise našly shodu v otázce Evropské občanské iniciativy

Evropští ministři zahraničí tento týden (14. června) navrhli společný postup institucí EU k Evropské občanské iniciativě, která by občanům Unie umožnila předkládat Komisi legislativní návrhy.

Ministři v pondělí vyzvali španělské předsednictví, aby začalo jednat s Evropským parlamentem a legislativa související s občanskou iniciativou mohla být přijata v prvním čtení. Institut občanské iniciativy (ECI) je zakotven v Lisabonské smlouvě – umožňuje občanům EU z nejméně devíti členských zemí, aby shromáždili alespoň milion podpisů a navrhli komisařům přijetí nové legislativy.

Včerejší dohoda určuje podmínky implementace ECI do národních právních řádů. Ministři znovu potvrdili to, co stojí v Lisabonské smlouvě: „Komise bude jednat pouze v případě, že signatáři petice pocházejí z významného počtu členských zemí.“ Nezbytný počet účastnických zemí, nutné množství občanů z jednoho státu či lhůtu k předložení petice specifikovala v březnu Komise v prováděcím návrhu.

Podle ministrů i komisařů musí navrhovaná legislativa spadat do oblasti zájmů Unie a odpovídat jejím hodnotám.

Přijatelnost návrhu se zkontroluje po 100 tisících podpisů

Do dvou měsíců od dosažení 100 tisíc podpisů provede Komise kontrolu petice a rozhodne o její přijatelnosti. Od chvíle, kdy komisaři označí návrh za přípustný, mají organizátoři iniciativy rok na to, aby získali zbylých 900 tisíc podpisů. Pak občané předloží iniciativu Komisi a ta bude muset dokument během čtyř měsíců přezkoumat, vyjádřit se k němu a upřesnit další kroky. Komise přitom ještě letos v březnu navrhovala minimální počet 300 tisíc signatářů.

V květnu řekl slovenský komisař pro institucionální vztahy a administrativu Maroš Štefčovič EurActivu, že „Komise bude návrhy filtrovat, aby zajistila, že neprojdou hlouposti jako třeba zrušení EU“.

Rada včera podpořila stanovisko Komise ohledně nutného počtu podpisů z každé členské země. Ministři se stejně jako komisaři shodli, že by bylo nespravedlivé vyžadovat od všech členských států předem dané jednotné procentuální kvórum, protože země mají různé složení obyvatel.

Množství podpisů z každé účastnické země by mělo být přímo úměrné počtu obyvatel. Tedy čím větší stát, tím více občanů musí petici podepsat. Počet podpisů z menších zemí by měl být sestupně proporcionální právě minimálnímu množství podpisů ve větších zemích.

Jinými slovy, malé státy by potřebovaly větší procento signatářů než velké země. Zatímco by byla minimální hranice ve více než polovině členských zemí pouze kolem 0,2 % populace, menší státy by musely shromáždit více podpisů. Komise ve svém březnovému návrhu specifikovala nutné množství signatářů v konkrétních zemích. Pohybuje se od čtyř a půl tisíce občanů pro Lucembursko, Maltu, Kypr a Estonsko, což představuje více než 0,2 % obyvatel, po 72 tisíc potřebných v Německu (tedy méně než 0,2 %).

Komise shodu na ministerské úrovni uvítala

Štefčovič označil výsledky pondělní Rady za „vysoce uspokojivé“. „Pro Komisi bylo zásadní, aby se nezměnil přístup k přezkoumávání přijatelnosti návrhů,“ dodal.

Slovenský komisař byl spokojený i s hranicí 100 tisíc podpisů nutných pro možnou kontrolu přijatelnosti. Podle Štefčoviče takováto hranice nepotírá celoevropskou debatu o záležitostech, které jsou zásadní pro občany EU, ale zároveň brání tomu, aby byli komisaři zavaleni návrhy bez dostatečné veřejné podpory.

Štefčovičův mluvčí, Michael Mann, vystoupil v pátek před zasedáním Rady před novináři a řekl: „Pokud se bude jednat o přemrštěné návrhy neodpovídající evropským hodnotám, postaráme se o odmítnutí petice ještě v registrační fázi.“

„Rozhodně však nechceme potlačovat veřejnou debatu,“ dodal Mann. Sám Štefčovič prohlásil, že doufá v rychlý průběh vyjednávání s Evropským parlamentem.