Pětadvacítka přijala časový plán k vyřešení ústavní smlouvy

ústavní

Evropská rada se v pátek dohodla na přijetí časového harmonogramu, jehož cílem je definitivní vyřešení otázky evropské ústavní smlouvy. Plán předpokládá, že konečné rozhodnutí o budoucnosti tohoto dokumentu by mělo padnout v roce 2007.

Souvislosti:

Evropská unie se v polovině loňského roku rozhodla zahájit období reflexe, jehož cílem mělo být vedení širší debaty o budoucnosti Unie a s ní úzce související evropské ústavní smlouvy. Představitelé EU se k tomuto kroku rozhodli po neúspěšných referendech ve Francii a v Nizozemsku v květnu a v červnu 2005, ve kterých obyvatelé obou zakládajících zemí Unie evropskou ústavní smlouvu odmítli. Dosud evropskou ústavu ratifikovalo patnáct členských zemí Unie.

Výsledky období reflexe zkoumal dvoudenní summit Evropské rady v Bruselu. Pětadvacítka se ale nebyla schopna shodnout, jakým způsobem by měla být ústavní smlouva změněna a zda vůbec. Po prvním dnu jednání dospěli představitelé EU a členských států k dohodě, že je nutné ještě období reflexe o jeden rok prodloužit. Druhý den byl schválen časový harmonogram.

Témata:

Jedním z hlavních témat summitu Evropské rady byly otázka evropské ústavní smlouvy a zhodnocení období reflexe. V závěrečném usnesení představitelé Pětadvacítky konstatují, že „období reflexe bylo celkově užitečné a umožnilo Unii posoudit obavy a pochybnosti vyjádřené v průběhu ratifikačního procesu“. Podle Evropské rady by se v prodlouženém období reflexe měla otázka ústavní smlouvy řešena na dvou rovinách. Pozornost se měla zaměřit jak na to, co přinášejí stávající smlouvy, tak i na rozsáhlý konzultační proces, jehož výsledky by mělo předsednictví v první polovině roku 2007 shrnout do zprávy a tu pak předložit Evropské radě k posouzení. Poté by mělo padnout rozhodnutí, jakým způsobem a zda vůbec se bude pokračovat v reformním procesu. V případě, že ano konkrétní řešení by mělo být přijato ve druhé polovině roku 2008.

V otázce ratifikačního procesu stávajícího návrhu ústavní smlouvy se Pětadvacítka omezila pouze na konstatování, že tento „proces bude dokončen“, a to „v souladu se závěry z června 2005“. Nestanovila tedy žádné konkrétní datum, dokdy by tak země měly učinit.

Další otázkou, kterou se summit zabýval, byla problematika rozšíření. Představitelé Pětadvacítky se shodli na přijetí Rumunska a Bulharska v lednu 2007 ovšem za podmínky, že obě země budou dostatečně na vstup připraveny. Co se týče dalšího rozšiřování Unie, Evropská rada zdůraznila, že bude nutné vždy zohlednit schopnost EU přijmout další členy. V závěrečném usnesení doslova uvádí: „V budoucnu bude důležité zajistit, aby Unie byla při rozšiřování schopna politicky, finančně a institucionálně fungovat a dále prohlubovat společný evropský projekt.“

Podrobněji by se problematikou dalšího rozšiřování Unie měla zabývat Evropská rada v prosinci tohoto roku. Do té doby by měla Evropská komise vypracovat speciální zprávu, ve které by se věnovala všem otázkám týkajících se absorpční kapacity EU přijímat další členy. Zpráva by měla také zahrnovat postoj občanů EU k dalšímu rozšiřování Unie.

Evropská rada se také shodla na posílení transparentnosti fungování Evropské unie. Shodla se i na rozšíření Schengenského systému a potvrdila vytvoření Evropského technologického institutu. Evropská rada se také zavázala k vypracování obecného přístupu k problematice migrace. Plán by měl obsahovat takové množství opatření, jejichž zavedení by pomohlo vyřešit největší problémy EU v této oblasti. Jedná se např. o prosazení lepší spolupráce při ochraně námořních hranic nebo vedení intenzivnějšího dialogu s představiteli afrických zemích, regionálních organizací a Africkou unií.

Stanoviska:

ČR na summitu zastupoval Václav Klaus v souvislosti s projednáváním evropské ústavy uvedl: Hlavním závěrem je prodloužení období reflexe.“ Schválený časový plán označil jako „nějaké představy, které nejsou naprosto klíčové“. Podle českého prezidenta se představitelé EU dohodli „na oddálení, prodloužení, neuzavření, netlačení na další země, které ještě neratifikovaly, aby to udělaly zítra, pozítří nebo popozítří“.

K otázce migrace se prezident ČR vyjádřil takto: „Jsem pevně přesvědčen, že migranty přitahuje sociálně ekonomický, takzvaný welfare system Evropy.“ Ten podle Klause „demotivuje Evropany, aby pracovali v různých místech, profesích a pracích. Vytváří tak určité vakuum, které je pak zaplňováno migranty“.

Klaus na summitu kritizoval také plány na vytvoření Evropského technologického institutu: „Ty sny o tom, že poručíme větru, dešti, nebo že uskutečníme vědecko-technickou revoluci, to jsme my starší v našich zeměpisných šířkách zažili. Víme, že tudy cesta nevedla nikdy a nepovede ani tentokrát.“