Pronásledování teroristů a více vojáků na vnějších hranicích. Junckerovu projevu o stavu EU vévodila bezpečnost

© European Union, 2018

Předseda Evropské komise pronesl na půdě Evropského parlamentu tradiční projev o stavu Evropské unie. Jeho slova o migraci, obraně nebo euru sklidila potlesk i kritiku.

Do evropských voleb zbývá osm měsíců a mandát Jeana-Claudea Junckera se chýlí ke konci. V práci ale Evropská komise nepolevuje, což dnes zdůraznil ve svém očekávaném projevu o stavu Evropské unie.

„Budeme nadále pracovat na tom, abychom z nedokonalé Unie udělali Unii méně nedokonalou,“ prohlásil Juncker, který stojí v čele Evropské komise od roku 2014.

Evropané podle něj očekávají, že EU je bude chránit, a chce proto posílit vnější hranice EU. Od roku 2020 by je mělo chránit 10 tisíc evropských vojáků financovaných ze zdrojů EU. Návrh má již nyní mezi státy EU silnou podporu, která zaznívá i od české vlády.

Brusel zvýší peníze na řešení migrace, posílí hlavně ochranu hranic. Babiš návrh uvítal

Migrační krize, která Evropu zasáhla před třemi lety, se už podle Bruselu nesmí opakovat. Evropská komise proto plánuje ztrojnásobit investice na zabezpečení vnějších hranic Unie.

Juncker ve svém projevu vyzdvihl také boj s teroristy, které je „nutné pronásledovat po celé EU.“ Komise dnes proto při příležitosti Junckerova projevu o stavu EU zveřejnila návrh, který by měl zamezit šíření teroristické propagandy na internetu. Nebezpečný obsah by měl z webových stránek a sociálních sítí mizet už do jedné hodiny od zveřejnění. „To je kritická doba, kdy takový obsah napáchá největší škody,“ zdůraznil Juncker.

Mezi dalšími návrhy, od kterých si Komise slibuje větší bezpečnost Evropanů, zmínil šéf Komise i opatření proti praní špinavých peněz nebo posílení role nově zřízeného Úřadu evropského veřejného žalobce, který by měl umožnit stíhat teroristy napříč evropskými hranicemi.

Evropský úřad, který bude řešit zneužívání fondů, se rozroste o Nizozemsko

Nizozemsko se stává 21 členskou zemí EU, která se bude podílet na práci Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Hlavním cílem žalobce bude bojovat proti podvodům a zneužívání fondů EU.

Juncker pak neopomenul ani téma migrace, které Evropskou unií otřásá již čtvrtým rokem. Znovu vyzval státy k tomu, aby se dohodly na reformě azylové a imigrační politiky EU.

Zatím panuje shoda na pěti ze sedmi návrhů, které Komise představila už před dvěma roky. Nejproblematičtějším bodem nadále zůstává tzv. dublinský systém, který určuje stát odpovědný za vyřízení žádosti o azyl.

„Nemůžeme se již dále dohadovat a hledat momentální řešení pokaždé, když připluje další loď. Dočasná solidarita nestačí,“ uvedl Juncker, čímž nepřímo komentoval kroky nové italské vlády, která přestala přijímat lodě s migranty mířícími do EU přes Středozemní moře.

Vyloďovací platformy mají zemím EU ulevit od přijímání migrantů. S problémy se potýká hlavně Španělsko

Španělsko čelí nárůstu migrace z Maroka. Situace v zemi se zhoršuje a svou pozornost na ni zaměřila i agentura Frontex. Pomoci by mohl unijní návrh na zřízení vyloďovacích platforem.

Pochvala za novináře i kritika za zmařené šance                                                 

Junckerův proslov si ve středu vyslechli i čeští europoslanci. Pro některé z nich však byla Junckerova slova zklamáním.

„Projev Jean-Claude Junckera mne zklamal, protože v něm nebylo nic nového,“ komentovala projev česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE). Podle Dlabajové Juncker několikrát zmínil význam jednotné Evropy, současná Komise ale podle ní Unii často rozdělovala. Příkladem je schválený návrh o vyslaných pracovnících, který může poškodit i české firmy, nebo dosud projednávaná legislativa pro mezinárodní dopravu.

Byznys českých dopravců zůstává v ohrožení. Europarlament trvá na silnější ochraně řidičů

Čeští dopravci stále nemají vyhráno. Vyjednávání o mzdách řidičů se vracejí o krok zpět a dopravním podnikům hrozí, že budou muset svým zaměstnancům vyplácet stejnou mzdu, jakou mají řidiči v zemích, kterými projíždějí.

„Je to Komise, která Evropu rozděluje a vytváří zbytečné bariéry nejen na společném trhu. Příkladem mluvícím za všechny je silniční balíček, kde proti sobě stojí západoevropské státy a země ve středovýchodní Evropě včetně Česka,“ vysvětlila Dlabajová.

Kritika zazněla i od europoslance Jana Zahradila (ODS, ECR). „Ve svém projevu se Juncker opět přihlásil k vyčichlé centralistické a federalistické vizi EU, zažehlené do jedné šablony,“ uvedl na svém Twitteru Zahradil, který před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznal, že by rád kandidoval na post šéfa Komise.

„Zklamání. Zmařená šance. Je to muž minulosti,“ dodal europoslanec.

Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) ale Juncker konečně „přišel k rozumu“. Komentovala tak jeho návrh na posílení pohraniční a pobřežní stráže EU.

České europoslance také zaujal Junckerův postoj k novinářům, které je podle něj potřeba chránit, neboť právě novináři se podílejí na fungování demokracie. Tuto část projevu kvitovali Pavel Telička i Petr Ježek (oba ALDE), kteří do europarlamentu kandidovali za ANO, posléze ale spolupráci s Andrejem Babišem ukončili.

Ježek dále ocenil, že předseda Komise si všímá nejen dění uvnitř EU, ale i za jejími hranicemi.

„Když Juncker varuje před humanitární katastrofou v syrské provincii Idlib, uvědomujete si, jak je daleko ze Štrasburku či Bruselu do Prahy; to od nejvyšších českých představitelů neslyšíte,“ komentoval Ježek rozdíly mezi českými a unijními politiky.

Postavení EU ve světě Juncker zdůraznil několikrát. Podpořil přitom myšlenku, že Evropa by se měla stát zodpovědnější a suverénnější. Její suverenita ale nikdy nesmí nahradit suverenity národní, právě naopak, podle Junckera z nich musí vycházet. Varoval však před nacionalismem, který může být nebezpečný pro mírové soužití evropských států.