Přípravy na Konferenci o budoucnosti Evropy vrcholí. Česko je na debaty s občany připravené

© European Union 2019

Celoevropská debata o budoucnosti Evropské unie se po ročním odkladu již brzy dočká svého oficiálního zahájení. Konference, na které mají Evropané diskutovat o budoucí podobě sedmadvacetičlenného bloku, formálně odstartuje už v květnu a přípravy vrcholí.

Unijní instituce, členské státy, stakeholdeři i samotní občané začnou již brzy diskutovat o tom, jak by měla v budoucnu vypadat Evropská unie a jakým politikám by se měla či neměla věnovat. Několikaměsíční série diskusí na evropské, národní i lokální úrovni bude oficiálně zahájena na Den Evropy, 9. května, ve francouzském Štrasburku.

Ambice učinit z konference diskusi o hlubší institucionální reformě, která by vedla například ke změně systému voleb do Evropského parlamentu, nebudou navzdory přání Evropského parlamentu naplněny. Do primárního práva EU se tak zasahovat nebude.

Instituce EU se shodly na podobě Konference o budoucnosti Evropy, která odstartuje letos v květnu

Po dlouhých sporech o její vedení a podobu se instituce Evropské unie shodly na podobě Konference o budoucnosti Evropy, tedy veřejné debaty, která má spoluurčit budoucí směřování evropského bloku.

Podle společného prohlášení ke konferenci, které předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropského parlamentu David Sassoli a předseda Evropské rady Charles Michel stvrdili svými podpisy 10. března, by se měla veřejná debata soustředit především na témata vymezená ve strategické agendě Evropské rady a v politických směrech Evropské komise na roky 2019-2024.

Jedná se například o boj proti změně klimatu, digitalizaci, evropské hodnoty, migraci či úlohu EU ve světě. Témata však nejsou stanovena pevně. Společná deklarace předsedů, kterou ministři zemí EU v Radě odsouhlasili 5. března, totiž počítá s tím, že „občané mohou vznést další otázky, které jsou pro ně důležité“.

A podle nedávného průzkumu Eurobarometr se zdá, že Evropané mají co říct. Většina z nich (92 procent) by si přála, aby byl jejich hlas v rozhodování o budoucnosti Evropy více slyšet.

Zúčastnit se blížící se konference pak plánuje polovina oslovených (51 procent), přičemž změna EU je alespoň podle výsledků průzkumů vítaná. Nejvíce respondentů (45 procent) je sice pro-unijních, ale se současnou podobou EU nesouhlasí. Naopak 27 procentům dotazovaných současný stav EU vyhovuje. A zatímco 21 procent respondentů je k EU spíše skeptických a po výraznější reformě by pravděpodobně změnilo svůj názor, 5 procent s evropským projektem vůbec nesouhlasí.

Podcast: Polovina Čechů nerozumí tomu, jak funguje EU. Středoškoláci si to mohou zkusit na vlastní kůži

Polovina Čechů nerozumí tomu, jak funguje EU. Zvyšovat povědomí o unijních procesech pomáhá projekt pro středoškoláky Rozhoduj o Evropě. Jak mladí lidé vnímají EU? A proč by se měli zajímat o veřejné dění?

Česko se chce soustředit na politiky EU

Česku se „zúžení“ konference na debatu o tom, jakou agendou by se měla EU v budoucnu zabývat, zamlouvá. Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková už loni v únoru v poslanecké sněmovně na setkání věnované právě Konferenci o budoucnosti Evropy uvedla, že z českého pohledu je třeba upřednostnit debatu o konkrétních politikách, a nikoliv debatu o institucionálním rámci.

„Cílem je diskutovat s občany důležité aspekty evropské politiky a sbírat jejich podněty, jak by se EU měla do budoucna změnit,“ dodala pro Hrdinková pro EURACTIV.cz.

Česko svou pozici zdůraznilo i v březnovém pozičním dokumentu 12 unijních zemí, o kterém informoval server EU Observer či web Financial Times. Podle Rakouska, Dánska, Estonska, Finska, Irska, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemí, Slovenska, Švédska a Česka by se měla konference soustředit především na otázky „reálné agendy“ EU. Země v dokumentu také připomínají, že konference nespadá pod článek 48 Smlouvy o Evropské unii, který definuje proces změny unijních Smluv.

Konference o budoucnosti Evropy by mohla začít v květnu, změna Smluv není v plánu

Diskuse o dalším směřování Unie už klepe na dveře. Jak bude očekávaná Konference o budoucnosti Evropy probíhat?

Přípravy vrcholí

Konferenci budou na unijní úrovni společně předsedat tři hlavy unijních institucí – šéfka Komise von der Leyenová, předseda Evropské rady Michel a šéf Evropského parlamentu Sassoli.

„Každodenní práci“ však bude mít na starost tzv. výkonná rada složená ze tří zástupců z Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU. V radě sedí například europoslanec Guy Verhofstadt, o kterém se původně uvažovalo jako o předsedovi konference, eurokomisařka pro demokracii a demografii Dubravka Šuicová či portugalská státní tajemnice pro evropské záležitosti Ana Paula Zacariasová.

https://twitter.com/dubravkasuica/status/1379915985919041539

Výkonná rada se sešla již dvakrát, naposledy 7. dubna, a dala zelenou spuštění vícejazyčné digitální platformy, díky které budou moci Evropané přispět svými podněty k budoucnosti EU online. Platforma má začít fungovat 19. dubna.

O necelý měsíc později, 10. května, tedy den po formálním zahájení konference, by se mělo poprvé sejít tzv. plenární zasedání konference. Plenární zasedání má být setkáním zástupců europarlamentu, Evropské komise, Rady EU, vnitrostátních parlamentů, ale také občanů. Do zasedání budou zapojeny také poradní orgány, jakými jsou Výbor regionů a Hospodářský a sociální výbor. Zasedání se bude konat minimálně jednou za půl roku a jeho agendou budou doporučení vycházející z uskutečněných diskusí.

https://twitter.com/EP_Praha/status/1380196237522186242

Jak probíhají přípravy v Česku?

V Česku bude konferenci organizovat a realizovat Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR. Jak pro EURACTIV.cz uvedla státní tajemnice Hrdinková, v současné době probíhají zejména přípravy komunikačních aktivit.

Pro jednotlivá témata, na které se chce Česko zaměřit, vznikly pracovní skupiny pod záštitou Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN ČR), která konferenci v Česku poskytuje komunikační, organizační a administrativní podporu.

Skupin složených z odborníků a zájemců z nevládních organizací, vědeckých, výzkumných a vzdělávacích institucí v ČR, je celkem sedm (Ekonomicko-institucionální skupina, skupina Bezpečnost a obrana, Sociálně-zdravotní skupina, skupina Vzdělávání, Environmentální skupina, skupina Kultura a skupina Místní a regionální rozvoj) a zastřešuje je tzv. Všeobecná skupina složená z expertů a zástupců výše uvedených skupin. Ta se zabývá také globálními výzvami a dalšími průřezovými tématy a projednává výstupy z jednotlivých pracovních skupin. Jejím koordinátorem je Vladimír Špidla, expremiér a bývalý evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.

„Jsme připraveni konferenci zahájit prakticky bezprostředně po jejím zahájení na evropské úrovni,“ uvedla Hrdinková s tím, že aktuálně pracují s termínem zahájení v ČR na přelomu května a června.

Edita Hrdá: Během předsednictví chceme využít české experty z Komise

Problémem očkovací strategie EU je i to, že si každá země dopředu objednala jinak složené portfolio výrobců. Česko se snaží zajistit, aby měli všichni vakcín dostatek, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně Edita Hrdá, vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU.

Výbor regionů jako spojka

Diskusní setkání a další aktivity v rámci konference bude Sekce pro evropské záležitosti pořádat ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR, ale i s dalším partnery, a to i na regionální a lokální úrovni. „Navážeme na naše aktivity, které již probíhají v rámci Národního konventu o EU a v regionálních Eurocentrech. Chceme vést dialog nejenom v Praze, ale opravdu ve všech regionech České republiky, a získat tak důležitou a velice cennou zpětnou vazbu,“ popsala redakci české plány Hrdinková.

Právě Výbor regionů představuje spojku mezi evropskými regiony a unijní úrovní. Bude mít tedy v rámci konference svou roli. Kromě toho, že se bude účastnit zmíněných plenárních zasedání, jeho předseda Apostolos Tzitzikostas je také pozorovatelem ve výkonné radě. Podle něj jsou regiony připraveny s místními debatami začít, klíčové bude je dostat k co nejvíce občanům, i za hranice hlavních měst, jak uvedl na prvním zasedání výkonné rady.

„Chceme méně byrokracie. Chceme lepší demokratické zastoupení občanů a jejich důvěry vyjádřené v evropských, národních a komunálních volbách. Posilme náš společný evropský dům demokracie tím, že zpevníme jeho střechu – Evropskou unii, jeho zdi – členské státy a jeho základy – regiony, města a obce,“ dodal za Výbor regionů Tzitzikostas.

Konference skončí příští rok na jaře za francouzského předsednictví Rady EU. Závěry série debat budou předány „trojímu předsednictví“ šéfů unijních institucí, které by mělo rozhodnout o tom, jak na ně navázat.

Výbor regionů: Jedna z cest, jak být v EU slyšet

České zájmy v EU nereprezentují jen vláda nebo europoslanci, také zástupci regionů mají možnost do jisté míry ovlivnit podobu evropské legislativy. Starostové nebo primátoři mají šanci podělit se o svůj pohled v tzv. Evropském výboru regionů.