Pozice ČR k Lisabonské smlouvě bude na summitu „opatrná“

Lisabonská smlouva; zdroj: Evropská komise

V Bruselu se dnes sejdou vrcholní představitelé členských zemí a vlád na summitu, jehož hlavním tématem bude s nejvyšší pravděpodobností řešení otázky jak dál poté, co Irové řekli Lisabonské smlouvě své „Ne“. Český premiér má pro summit připravenou „opatrnou pozici“ – smlouvu nechce hned „pohřbívat“, ale ani rychle pokračovat v ratifikaci.

Souvislosti:

Dnes je tomu právě týden, co se irští voliči v referendu vyjádřili odmítavě k Lisabonské smlouvě, která zavádí institucionální změny, jejichž cílem má být mimo jiné zefektivnění fungování Evropské unie a posílení její role na mezinárodní politické scéně.

Zatímco většina vrcholných představitelů členských zemí se vyjádřila k pokračování ratifikačního procesu v členských zemích i po neúspěšném irském referendu, český prezident Václav Klaus označil smlouvu za „mrtvou“ a v Evropě tak vyvolal obavy, že se Česká republika může stát další zemí, která bude chtít smlouvu poslat ke dnu.

Témata:

Británie schválila Lisabonskou smlouvu

Velká Británie, u níž rovněž existovaly pochybnosti o tom, jak ratifikační proces skončí a zda vláda odolá zvýšenému tlaku odpůrců smlouvy po neúspěšném irském referendu, včera oznámila, že Lisabonská smlouva byla v Horní sněmovně schválena. Britský premiér Gordon Brown má ještě během dnešního dopoledne před zahájením bruselského summitu předat smlouvu k podpisu královně a tím tak uzavřít ratifikaci ve Spojeném království.

Pro zastánce pokračování ratifikačního procesu je britské schválení smlouvy vítaným signálem, neboť Velká Británie tradičně patří mezi země, v nichž se schvalování zásadních evropských smluv obvykle neobejde bez napětí, zda budou schváleny, či nikoliv.

Česká pozice na summitu

Český premiér Mirek Topolánek dnes odjíždí na Evropskou radu do Bruselu s velmi opatrným postojem, který kontrastuje s radikálním prohlášením českého prezidenta. Topolánek včera po setkání s koaličními partnery uvedl, že je zapotřebí především dosáhnout dohody o institucionálních změnách a dalším rozšiřování Unie. Tato témata podle něj nesmí být zastíněna „čistě legalistickým pohledem na vlastní Lisabonskou smlouvu, který by mohl vést buď k závěru, že proces ratifikace po irském referendu nemá smysl nebo, že se naopak v ratifikačním procesu pokračovat má, aniž by bylo dohodnuto, jak se bude situace po irském referendu řešit“.

Topolánek přitom znovu připomněl, že ratifikační proces v České republice je, vzhledem k tomu, že Lisabonskou smlouvu nyní posuzuje na žádost Senátu Ústavní soud, pozastaven a uvedl, že „by nebylo vhodné činit na Českou republiku jakýkoliv nátlak směrem k okamžitému pokračování ratifikace“.

Zamítnutí smlouvy irskými voliči je podle premiéra třeba nejprve vyhodnotit a dělat jakékoliv závěry týkající se dalšího pokračování ratifikace by bylo ukvapené.

V podobném duchu se podle ČTK vyjádřil i šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL), podle nějž je pozastavení ratifikace v ČR výhodou, neboť „nemusíme teď hned vyjadřovat náš definitivní postoj“. Svoboda poté dodal: „Vůle vlády a koalice je přispět k hledání cesty ven a jsme proti radikálním polohám z jedné nebo druhé strany. Tedy ani radikální poloha, že je to mrtvé a nemá cenu se tím zabývat, ani radikální poloha: Nemáme se o čem bavit a jede se dál.“

Opatrný postoj k další ratifikaci zjevně vychází z nejsilnější vládní strany, ODS, jejíž senátoři Lisabonskou smlouvu poslali před několika týdny k Ústavnímu soudu. Pro pokračování ratifikace Lisabonské smlouvy se přitom v ČR vyslovili z vládních stran jak lidovci, tak Strana zelených.

Urychlené dokončení ratifikace požadují také sociální demokraté, kteří jí ozačují dokonce za jednu z podmínek, za nichž může opoziční strana tolerovat vládu během českého předsednictví v Radě EU, kterého se ČR ujme k 1. lednu 2009. Premiér Mirek Topolánek ovšem nabídku ke smíru ze strany ČSSD, která vedle urychlení ratifikace přichází s dalšími podmínkami, jako například pozastavením jednání o americkém radaru, označil za „vykalkulovanou“ a odmítl za takových podmínek zasednout s předsedou sociálních demokratů za jednací stůl.

Výsledek summitu nejistý

Výsledek jednání na evropském summitu je obtížné předvídat, neboť členské země vysílají velmi protichůdná stanoviska. Významná je v tomto ohledu například otázka dalšího rozšiřování Evropské unie, neboť stávající smlouva z Nice neumožňuje další rozšiřování nad rámec 27 členských zemí. Zatímco právě končící slovinské předsednictví je toho názoru, že v procesu rozšiřování by se mělo pokračovat dále v nezměněném tempu bez ohledu na výsledek irského referenda, Francie, která se ujme předsednictví 1. července, dala jasně najevo, že bez Lisabonské smlouvy pro ní není další rozšiřování Unie představitelné.

Dalším sporným tématem je samotná otázka další ratifikace smlouvy v jednotlivých členských zemích. Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker v uplynulých dnech kritizoval Německo a Francii, které prosazují rychlé dokončení ratifikačního procesu, že neberou ohledy na Irsko. Jeho kritika byla zaměřená zejména na německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, který přišel s návrhem, aby Irsko dočasně vystoupilo z procesu integrace.