Poslanci i senátoři se postavili proti jednotnému dohledu ECB

Zdroj: Wikipedia Commons

Parlament vyjádřil nesouhlas s ustavením jednoho z klíčových bodů budované bankovní unie – jednotného dohledu Evropské centrální banky (ECB) na finanční ústavy eurozóny. Bojí se především o budoucnost českých bank, které mají své zahraniční matky právě v zemích platících eurem.

Jednotný bankovní dohled je pro Českou republiku nevýhodný. Takový vzkaz vyslali na konci minulého týdne poslanci a senátoři prostřednictvím svých usnesení k návrhu evropské směrnice, která má zavést jeden z jejich klíčových bodů bankovní unie – ustavení jednotné supervize ECB nad bankami eurozóny.

„Směrnice nadřazuje skupinový zájem nad zájem jednotlivých institucí a států, takže zachraňováním krachujících bank budou přímo ohroženy i jejich dceřiné společnosti a s nimi finanční sektory zemí, na jejichž území působí doposud zdravé banky,“ shrnul na jednání sněmovny základní výhrady ke směrnici její zpravodaj Jan Kubata (ODS).

Jízdní řád

Dohled ECB na všechny finanční ústavy zemí eurozóny, kterých je kolem 6.000, by měl tvořit základ bankovní unie. Ta by podle šéfa Evropské komise José Manuela Barrosa měla být jedním ze způsobů, jak pomoci EU ze současné ekonomické krize. Ke státům eurozóny by se navíc mohly dobrovolně připojit i země, které eurem neplatí.

ECB by měla jednotnou supervizi delegovat na národní regulátory, bude mít však pravomoc kdykoliv zasáhnout. Celý proces by měl začít od ledna 2013. Dohodli se na tom evropští lídři na nedávném zasedání Evropské rady (EurActiv 19.10.2012).

Další body bankovní unie, kterými jsou garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank, by měly být projednávány na summitu, který se uskuteční 13. – 14. prosince.

Dceřiné banky

Na zřejmě nejcitlivější otázku případného zavedení dohledu ECB upozornili ve svém usnesení senátoři. Bankovní sektor ČR je z velké části tvořen dceřinými společnostmi zahraničních úvěrových institucí, horní komora se proto obává, aby zahraniční úvěrové instituce nezneužívaly svého postavení ke škodě dceřiných společností tím, že by si na nich vynucovaly půjčky bez adekvátního reálného protiplnění, nebo jiné jednostranně nevýhodné majetkové přesuny.

„ČR si proto nemůže dovolit, aby domácí regulátor, v našem případě je to Česká národní banka, neměl konečné slovo,“ podotkl v této souvislosti před několika dny ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

S tímto názorem souhlasí i sociálnědemokratická poslankyně Dana Váhalová. „V této souvislosti je naprosto legitimní, že česká vláda požaduje poskytnutí garancí neúčastnícím se státům, které by minimalizovaly rizika ohrožení jejich finanční stability a integrity jednotného trhu EU. Je však na vládě, aby sporné věci vyjednala," řekla Váhalová.

„Do bankovní unie se nehrneme ze zcela věcných důvodů. Zároveň bychom ale neměli bránit EU, nebo menší skupině zemí, aby ztráty evropských bank a dluhy zemí v dluhové krizi zaplatily a euro tím zachránily. Předně se musíme začít bavit o tom, jaké dopady bude mít naše neúčast z dlouhodobého hlediska a na jaká rizika, vyplývající například z chování investorů, se musíme připravit,“ dodal během sněmovní debaty předseda výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer (ODS).

Nečasovo veto

Parlament se tak se svou kritikou přidal k premiérovi, prezidentovi, České národní bance i řadě odborníků. Právě prvně jmenovaný Petr Nečas se opakovaně nechal slyšet, že pokud nebude zajištěna garance pro stabilitu českého finančního sektoru, je připraven na základě mandátu vlády tento návrh vetovat.

S razantním postojem premiéra však nesouhlasí opozice. „V bytostním zájmu naší otevřené české ekonomiky je, aby tento proces byl úspěšný a je přinejmenším nediplomatické, aby takto český premiér vystupoval hned v úvodu jednání, které bude bezesporu pokračovat,“ vysvětluje Dana Váhalová.