Podpis Charty základních práv v EP provázely protesty

Podpis Charty základních práv, zleva: portugalský premiér José Socrates; předseda EP Hans Gert Pöttering; předseda Komise José Manuel Barroso; zdroj: EP

Předsedové Komise, Parlamentu a Rady včera na slavnostním ceremoniálu v Evropském parlamentu ve Štrasburku podepsali Chartu základních práv. Podpis dokumentu ovšem doprovázely výkřiky ze strany některých euroskeptických poslanců.

Vyhlášení Charty základních práv se odehrálo pouhý den před podpisem nové „Lisabonské smlouvy“, která se v jednom z článků na tento dokument odvolává a poskytuje mu tím právní základ.

Oslavy ovšem přerušili někteří europkeptičtí poslanci, kteří řečníky překřičeli a volali po referendu o nové Lisabonské smlouvě, která je z podstatné části vytvořena z evropské ústavy, kterou odmítli voliči ve Francii a Nizozemsku v roce 2005.

Nová smlouva bude přitom zřejmě ve všech členských zemích ratifikována národními parlamenty s jedinou výjimkou – Irskem, kterému uspořádání referenda nařizuje domácí ústava.

Jiní poslanci ovšem označili výtržníky v Parlamentu za „chuligány“. Poslanec z frakce Liberálů Graham Watson uvedl: „Britská UKIP (Britská strana za nezávislost) stejně jako euroskeptičtí konzervativci a extrémně pravicoví polští poslanci se dnes v Evropském parlamentu předvedli jako chuligáni na fotbalovém stadionu.“

Portugalský premiér José Socrates, jehož země nyní předsedá Evropské unii, uvedl: „Nezáleží na tom, jak nahlas pokřikujete a křičíte, dnešní den se do evropských dějin zapíše jako významný den. Tato Charta znamená oddanost evropským hodnotám.“

Charta v sobě zahrnuje řadu tradičních občanských svobod, ale také politická, ekonomická a sociální práva evropských občanů. V minulosti byla již jednou vyhlášena hlavami členských států a vlád během Evropské rady v Nice v roce 2000, ale toto vyhlášení mělo pouze politickou hodnotu. Lisabonská smlouva učiní z Charty právně závazný dokument, který budou muset respektovat veškeré evropské instituce, orgány i členské státy, které se řídí právem Společenství. Výjimkou je pouze Velká Británie a Polsko, kterým se podařilo dosáhnout výjimky.