Po irském „ne“ má Unie obavy z Čechů a Britů

Zdroj: CreativeCommons.org

Irské odmítnutí Lisabonské smlouvy v referendu zasadilo ratifikačnímu procesu citelnou ránu. Drtivá většina evropských představitelů je ovšem přesvědčena o tom, že v ratifikaci je třeba pokračovat. Šance na dohodu podle nich existuje jen tehdy, pokud se pro smlouvu vyjádří všech zbývajících 26 členských zemí.

Pozornost Evropské unie se po zamítavém irském referendu obrací k zemím, jako je Česká republika a Velká Británie. Přestože česká vláda Lisabonskou smlouvu pomohla v loňském roce dojednat a v Lisabonu jí pak také podepsala, zejména z nejsilnější vládní strany ODS zaznívají hlasy volající po zamítnutí celého dokumentu a byli to také senátoři této strany, které projednávání smlouvy v parlamentu přerušili tím, že smlouvu poslali k posouzení Ústavnímu soudu. Ten má do podzimu rozhodnout, zda je Lisabonská smlouva v souladu s českou ústavou.

K obavám evropských představitelů z případného neúspěchu ratifikace smlouvy v České republice přispěl v pátek také prezident Václav Klaus, který jako jediný vrcholný evropský politik výsledek irského referenda přivítal. Představuje podle něj „vítězství svobody a rozumu nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií“. Podle Klause nyní nemá v ratifikaci smlouvy již význam dále pokračovat. V podobném smyslu se podle ČTK vyjádřil i předseda Senátu Přemysl Sobotka.

Evropští politici jsou ale jiného názoru. K pokračování ratifikačního procesu vyzval země, které smlouvu ještě neschválily například předseda Evropské komise José Manuel Barrosu a ve stejném duchu se vyjádřili také německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Francie a Německo jsou navíc přesvědčené, že by se měl naopak proces ratifikace nyní urychlit.

Očekává se, že se Sarkozy českou vládu pokusí o urychlení ratifikace přesvědčit během své dnešní návštěvy Prahy, kde se zúčastní jednání států Visegrádské čtyřky.

Podle informací portálu iHNed.cz se ale český premiér Mirek Topolánek hodlá proti takovému tlaku ohradit s tím, že by v zemi jako ČR mohl mít spíše opačný účinek. Také místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra podle portálu naznačil, že by tlak na rychlé přijetí smlouvy by mohl zejména v Senátu narazit na velký odpor. Na rozdíl od Klause ale Vondra odmítl předčasně spekulovat o tom, zda je projekt Lisabonské smlouvy mrtvý. „Všechny předchozí komplikace jsme uměli překonat a já myslím, že překonáme i tuhle,“ uvedl místopředseda vlády.

Topolánek ve svém prohlášení k výsledkům irského refernda uvedl, že zamítnutí Lisabonské smlouvy představuje politickou komplikaci, ale EU má „stabilní smluvní základ který umožňuje její další standardní fungování“. Důsledky irského referenda musí podle premiéra posoudit nadcházející Evropská rada, která se koncem týdne (20.-21. června) sejde v Bruselu.

Vedle ČR se unijní politici obávají také Velké Británie, kde premiér Gordon Brown bude po neúspěšném hlasování v Irsku zřejmě čelit novým tlakům k zastavení ratifikace parlamentem a vyhlášení referenda.

Zamítavý výsledek irského referenda ovlivní také české předsednictví v Radě EU, jehož se Česká republika ujme na půl roku od 1. ledna 2009. Pokud by byla smlouva schválena do konce letošního roku, vstoupila by v platnost se začátkem nového roku a na ČR by pak bylo pracovat na její implementaci.

Program svého předsednictví, který ČR zaslala počátkem června do Bruselu, počítal ale i s možností, že smlouva nebude do konce roku schválena. Přípravy na předsednictví by proto výsledek irského referenda ohrozit. V tiskovém prohlášení to potvrdil také premiér Mirek Topolánek.

Osud Lisabonské smlouvy je v tuto chvíli nejistý. Smlouva může vstoupit v platnost pouze v případě, že jí ratifikují všechny členské země Unie. Většina členských zemí se shoduje, že by měl ratifikační proces pokračovat, v tuto chvíli ovšem není jasné co bude v takovém případě s Irskem, které jí řeklo své „ne“.

Jednou z možností je doplnit Lisabonskou smlouvu o zvláštní protokoly, které by zmírnily obavy irských voličů (například v oblasti daní), případně zrušit ustanovení, která počítají se snížením počtu komisařů. K tomu by ovšem bylo třeba celou smlouvu znovu projednat a do toho se většině zemí příliš nechce. Není navíc jisté, zda je vůbec možné uspořádat v Irsku nové referendum a je otázkou, jaký by byl jeho výsledek.

Někteří politici, jako například lucemburský premiér Jean-Claude Juncker znovu oživili koncept dvourychlostní Evropy, ale ani s tím řada zemí (například Velká Británie) nesouhlasí.

O možných východiscích budou dnes v Lucemburku jednat ministři zahraničí EU a ve čtvrtek a v pátek na Evropské radě v Bruselu vrcholní představitelé EU.