Odstartovaly občanské diskuse o budoucnosti EU. Ukázaly, že Evropané chtějí řešit institucionální reformu

Společná fotografie účastníků druhého občanského panelu (24. 26. září 2021, Štrasburk) © European Union 2021

V září ve Štrasburku odstartovaly občanské diskuse o budoucnosti Evropské unie. Jak probíhaly? A co vnímají Evropané jako prioritní témata?

Občanský panel nebo občanská agora je jedním z nástrojů Konference o budoucnosti Evropy. Občanský panel slouží k tomu, aby se na něm potkali občané z unijních zemí a společně diskutovali nad budoucím směřováním sedmadvacítky.

Dva ze čtyř plánovaných panelů se již uskutečnily, jejich účastníci se ale ještě setkají. Na každém panelu se sejde 200 občanů vybraných na základě národnosti, věku, pohlaví a socioekonomického zázemí, které pak čekají ještě další dvě „jednání“ a některé z nich také plenární zasedání.

První panel se konal ve štrasburském sídle Evropského parlamentu o víkendu 17. až 19. září a byl věnovaný diskusím nad tématy, jako je ekonomika, digitální transformace, zaměstnanost, vzdělávání nebo kultura. Druhý se konal na stejném místě o týden později a občané na něm diskutovali otázky demokracie, právního státu a bezpečnosti.

Zapojte se do debaty o budoucnosti Evropské unie. Nikdo jiný to za vás neudělá

Žádný jiný stát EU nepodceňuje Konferenci o budoucnosti Evropy tak mocně jako Česká republika. Jenže právě tato konference ukončí tradiční českou unijní politiku, která vždy zahajuje mocnou ofenzívou apatie, aby nakonec přešla do pozdního protestu, píše v komentáři David Klimeš.

První setkání zbývajících dvou panelů proběhnou o prvních dvou říjnových víkendech. Zatímco jeden panel se bude věnovat klimatické změně a životnímu prostředí, na druhém budou občané debatovat o roli Unie ve světě a migraci.

Jak ale taková diskuse dvou stovek Evropanů probíhá? Evropské občany na panelech čeká rozdělení do menších pracovních skupin a každá z nich diskutuje po celý víkend otázky související s hlavními tématy panelu.

Na prvním setkání si občané na daná témata sdělují své názory a z těchto diskusí pak vyplyne, co je v určených oblastech politik pro občany důležité a čím se chtějí na dalších setkáních zabývat více do hloubky.

Konference o budoucnosti Evropy se zatím příliš nedaří. Pomůže její „horká fáze“?

S ročním zpožděním zahájená Konference o budoucnosti Evropy, bezprecedentní iniciativa, která do rozhodování o budoucím směřování EU zapojuje samotné občany, přinesla zatím oproti původním očekáváním spíše zklamání.  

Evropané, kteří diskutovali jako vůbec první, si jako prioritní témata pro další jednání zvolili trh práce, zaměstnanost mladých, digitalizaci práce, inovace a evropskou konkurenceschopnost, udržitelnou ekonomiku, daně, zemědělství, rovnost práv, sociální zabezpečení, přístup ke sportu, evropskou identitu, digitální vzdělávání, vzdělávání o životním prostředí, sjednocení vzdělávacího procesu v Evropě, přístup ke vzdělávání či kybernetickou bezpečnost.

Občané, kteří se sešli poslední zářijový víkend si pak odsouhlasili, že se propříště budou soustředit na nediskriminaci, genderovou rovnost, ochranu lidských práv, ochranu právního státu a demokracie, média a dezinformace, evropské hodnoty a identitu, vzdělávání o demokracii a EU či posílení občanské participace.

Mezi jejich prioritami se ale také objevily otázky jako institucionální reforma, unijní rozhodovací procedury a prohlubování integrace. To jsou oblasti, se kterými původní rámec konference nepočítal, chyběl k tomu apetit po hlubší institucionální reformě. Zatímco Evropský parlament prosazoval vznešení těchto otázek do konference, členským státům se to příliš nezamlouvalo.

Konference však zároveň žádné téma nevylučuje a zdá se, že touha diskutovat o větší reformě a další integraci v EU je. Ukazuje se to nejen na názorech zveřejněných na digitální platformě, kam se svými poznámkami a názory může přispět každý, ale také na výstupech samotného občanského panelu.

Druhá strana mince

Je to vůbec poprvé, co Evropská unie takovým způsobem přizvala do diskusí o budoucnosti samotné občany. Pozvat dvě stovky lidí k pomyslnému jednomu stolu k diskusi, ze které by měla ideálně vyjít hmatatelná doporučení, však s sebou nese pochopitelně určitá úskalí.

Stejně tak, jako mají daná témata občanské panely, mají je dané i jednotlivé pracovní skupiny. Ne všichni tak měli příležitost diskutovat o tom, o čem chtěli a někteří z účastníků měli dojem, že se na některá důležitá témata příliš nedostalo.

Priority si však nakonec musí všichni odhlasovat, což bylo možné vidět hned na prvním panelu, v jehož závěru jeden z účastníků vznesl námitku, že by se mezi prioritami mělo objevit také téma zemědělství.

„Jsem zmatený. Jak jste mohli vyloučit zemědělství a produkci ze seznamu priorit jen proto, že se na to nedostalo? Je to stejně důležité téma jako digitalizace ekonomiky,“ postěžoval si na plénu účastník prvního panelu.

Vzhledem k většinové podpoře jeho kolegů pak téma na výsledném seznamu priorit skutečně přibylo.

Účastník z Rumunska pak na plénu například zdůraznil, že se z jeho pohledu velmi málo mluvilo o podpoře vědy a výzkumu, které jakkoliv s řešenými tématy souvisí, je ale zároveň samostatně stojícím a důležitým tématem.

„Měli bychom investovat do výzkumu a měli bychom to brát velmi vážně,“ dodal občan.

Budoucnost Evropy po pandemii covid-19 a její diferencovaná integrace

Zatímco některé členské státy chtějí postupovat v evropské integraci rychleji, mnohé zůstávají v dalším pokroku spíše opatrnější. Může být řešením tzv. diferencovaná integrace? Jaké jsou její výhody a nevýhody? 

Kromě diskusí, které řada z občanů hodnotila pozitivně jako zajímavé, se tak Evropané na panelu pídí i po tom, jestli na seznam priorit něco nepřidat, něco neubrat či nějaká témata nesloučit. Došlo tedy i na hru se slovy, respektive tématy, kdy se 200 občanů domlouvalo, zda se má na seznamu objevit pouze bod nediskriminace zahrnující i rovnost pohlaví, nebo zda je uvést jako dva samostatné body.

A výsledek? Občané se nakonec usnesli na tom, že si to odhlasují později skrze digitální platformu konference.

Jestli se občané dostanou od selekce témat i k opravdu hmatatelným doporučením pro unijní instituce, se teprve uvidí až na dalších setkáních. Druhé jednání občanských panelů proběhne online a to poslední opět prezenčně. První dvoustovka se potřetí uvidí v Dublinu, druhá ve Florencii, třetí ve Varšavě a poslední v Maastrichtu.

Ambasadoři pojedou na plenární zasedání

Kromě toho, že se každý ze čtyř panelů sejde celkem třikrát, několik desítek účastníků čeká ještě jedna schůzka.

Z každého občanského panelu je totiž podle věku a pohlaví vylosovaná dvacítka zástupců (4 ženy a 4 muži mladší 25 let, 3 ženy a 3 muži mezi 25 a 45 lety a 3 ženy a 3 muži starší 45 let), která se zúčastní tzv. plenárního zasedání konference, kde se setká s národními i unijními politiky.

Hned první občanský panel zajistil místo na plenárním zasedání jednomu z českých zástupců – Vladimíru Šorfovi. „Je mi ctí, že můžu prosadit myšlenky širšího fóra pro budoucí generace, které budou žít v Evropské unii. Už se docela těším,“ řekl redakci.

A i z druhého panelu zavítá na plenární zasedání český zástupce, a sice z kategorie „muž mladší 25 let“.

To, jak se doporučení a výsledky konference provedou do praxe, však bude náležet v rukou evropských institucí. Svou roli v tom sehraje i Česko, které po skončení konference usedne v druhé polovině příštího roku do předsednického křesla Rady EU.

EU konečně pochopila sebereflexi a chce slyšet názor zdola, říká český účastník první občanské agory

V sídle Evropského parlamentu se v září sešlo 200 občanů EU vybraných podle národnosti, věku, pohlaví či socioekonomického zázemí, aby diskutovali, jak si představují budoucnost Evropské unie. Jak první „občanskou agoru“ hodnotí český zástupce?