Občané a europoslanci chtějí měnit smlouvy EU. Česko je spíše pro jiné řešení

Spolupředsedové výkonné rady Konference o budoucnosti Evropy europoslanec Guy Verhofstadt (vlevo) a místopředsedkyně Evropské komise Dubravka Šuicová. © European Union 2022

Rok trvající Konference o budoucnosti Evropy přinesla řadu návrhů, jak proměnit Evropskou unii. Některé z nich, jako například dát Unii více pravomocí ve zdravotní politice, však vyžadují reformu Smluv. K té tento týden vyzvali i europoslanci. Osud reformy ale není vůbec jistý.

Roční debata občanů ze všech koutů sedmadvacítky, národních a evropských politiků a dalších zástupců společnosti, jako například sociálních partnerů a neziskových organizací, vyvrcholila na konci dubna přijetím návrhů toho, čemu by se měla Unie v budoucnu věnovat, a jak by měla integrace dále fungovat. 

Celkem 49 přijatých návrhů doplňuje více než 300 konkrétních opatření, jak nápadů vzešlých z debat Evropanů docílit. Nezanedbatelný počet z nich je velmi ambiciózních a k jejich uvedení do praxe by bylo třeba otevřít a reformovat unijní Smlouvy. To se naposledy stalo před více než deseti lety, když EU v roce 2007 přijala novou, tzv. Lisabonskou smlouvu, která začala platit po komplikacích s ratifikací ve členských zemích v roce 2009. 

„Když chcete zdravotní unii a učinit (zdravotnickou politiku) sdílenou kompetencí, potřebujete změnu Smluv (…) Když chcete energetickou unii, potřebujete změnu Smluv, protože v současnosti energetickou unii nemáme (…) Když chcete rozšířit jednomyslné hlasování, potřebujete změnu Smluv,“ odkázal na květnovém plenárním zasedání na některé z ambiciózních návrhů belgický europoslanec Guy Verhofstadt (EPP), který konferenci spolupředsedá. 

Návrhy totiž volají po tom, aby Unie získala více pravomocí ve zdravotní politice či energetice nebo po  rozšíření oblastí, ve kterých by se hlasovalo nikoliv jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou.

V seznamu jsou ale i další body, které by se pravděpodobně bez větší reformy neobešly. Jedná se například o to, aby Evropský parlament získal právo legislativní iniciativy a mohl tak předkládat návrhy zákonů, což v současnosti může pouze Evropská komise. Nebo návrh, aby měli Evropané možnost rozhodovat o „záležitostech, které jsou obzvláště důležité pro všechny evropské občany“  v celounijním referendu. 

„Některé mi připadají velice ambiciózní až naivní. Navíc ještě před pár měsíci by mohly zapadnout v kategorii zbožných přání. Avšak válečný konflikt na Ukrajině Evropany a jejich náhled na tyto návrhy sjednotil,“ zhodnotil nápady pro redakci Vladimír Šorf, český účastník konference, který byl součástí nejen občanských panelů, ale i plenárních zasedání. 

Jak vyslyšet občany?

Europoslanci tak v reakci na výsledky diskusního experimentu v podobě Konference o budoucnosti Evropy vyzvali, aby EU smlouvy skutečně otevřela. Jen tak bude totiž podle členů europarlamentu možné naplnit výsledky konference.

„Je třeba zahájit proces institucionálních reforem, aby bylo možné provést doporučení a naplnit očekávání občanů, kteří se do procesu zapojili,“ píšou evropští politici v usnesení přijatém na plenárním zasedání ve Štrasburku. 

Změna Smluv je ale v sedmadvacítce složitou otázkou. Nejenže má reforma EU svá pravidla, musí k ní být v první řadě politická vůle. Pro odstartování procesu reformy Smluv totiž musí zvednout ruku většina hlav států a vlád EU na úrovni Evropské rady. Pro změnu Smluv se pak musí vyslovit země EU jednomyslně. 

Celoevropská debata míří do finále. Občané EU chtějí silnější roli, mluví o referendu

Konference o budoucnosti Evropy během několika měsíců přinesla sérii debatních akcí, ze kterých mají od běžných občanů EU vzejít konkrétní návrhy pro blízkou budoucnost sedmadvacítky. Celoevropská debata nyní míří do finále, návrhy z lidu jsou už téměř na stole.

Česká stopa

„Překlopení závěrů do konkrétních politik bude vyžadovat souhlas Evropského parlamentu, Komise i Rady. A to bude samozřejmě těžký oříšek, zvlášť pokud jde o požadovaný jednohlasný souhlas Rady EU. To bude zapeklité zejména pro nás, protože implementace závěrů konference bude jedním z úkolů našeho předsednictví,“ upozornil senátor David Smoljak (STAN), který se účastnil plenárních zasedání konference a působí v její výkonné radě.

Česko jako předsednická země hodlá proces řešení toho, co bude s návrhy dál, nastartovat. A pak jednotlivá opatření na úrovní Rady, které bude od července do konce roku šéfovat, prodiskutovat. 

„V současnosti vedeme intenzivní dialog s dalšími členskými státy našeho předsednického tria – Francii a Švédskem – právě nad tím, jak uchopit následující práce v Radě,“ popsal českou roli redakci ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN). 

Právě Česko je v otázce změny Smluv zdrženlivé a podle ministra chce hledat jiné cesty. 

„Nebráníme se dialogu o otevření Smluv, ale nevidíme tento postup jako jediný možný. Svolání Konventu ke změně primárního práva je komplikovaný a dlouhotrvající proces, stačí si vybavit okolnosti přijetí tzv. Lisabonské smlouvy. Proto chceme hledat primárně způsob, jak reflektovat požadavky občanů rychle a operativně. Konvent tato kritéria nesplňuje,“ řekl Bek.

Nejistý je ale i osud návrhů, které nepředpokládají větší reformu Unie. Podle zdrojů z evropských institucí seznam návrhů z konference neznamená, že EU bude převádět do praxe každé slovo. Jedná se podle nich o návrhy, které budou instituce zvažovat. 

Například česká europoslankyně Radka Maxová (za ČSSD, S&D) je z průběhu konference zklamaná a co se týče jejího výsledku je spíše skeptická. „Nyní musíme pracovat s tím, co máme. Nejvíce se obávám toho, aby kvůli neshodám mezi jednotlivými státy, Evropským parlamentem a Komisí nakonec nezůstalo jen u prázdných prohlášení,“ řekla redakci. 

Obavy o výsledek má i její kolegyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP). „Konference o budoucnosti Evropy zvedla pozornost občanů a dala jim prostor k zapojení se do diskuse, k vyjádření jejich očekávání. Vidím riziko v tom, že občané mohou být zklamáni, pokud nebude vše přijato a naplněno,“ uvedla nedávno na dotaz redakce.

Konference oficiálně skončí v pondělí 9. května při příležitosti Dne Evropy, kdy její vedení představí závěrečnou zprávu.

Podcast: Vlajkovou lodí předsednictví můžou být čipy, je to příležitost pro české firmy, říká ministr Bek

V červenci usedne ČR do čela Rady EU a ujme se tak půlročního předsednictví sedmadvacítky. Jaké si zvolila priority? A jak si vláda hodlá poradit s nízkým rozpočtem předsednictví? V podcastu Evropa zblízka odpovídá ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.