Obama rozptyloval obavy o dopadech STARTu

Zdroj: Vláda ČR

Poté, co byla včera podepsána nová odzbrojovací smlouva START mezi Moskvou a Washingtonem, americký prezident Barack Obama ujistil lídry zemí střední a východní Evropy, že sblížení USA s Ruskem nebude mít negativní dopad na bezpečnost jejich regionu.

Praha se včera (8. dubna) ocitla ve středu dění. Americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv si totiž hlavní město České republiky vybrali proto, aby v majestátním Španělském sále Pražského hradu svým podpisem stvrdili novou dvoustrannou odzbrojovací smlouvu.

Ta nahrazuje dohodu START z roku 1991, jejíž platnost skončila loni v prosinci, a počítá s omezením počtu strategických hlavic na 1550 na každé straně (do sedmi let), což je limit zhruba o třetinu menší než dosud. Obě země by také neměly disponovat více než 700 rozmístěnými nosiči atomových zbraní.

„Do roka a do dne“

Podle mnohých byla hlavním důvodem, proč volba padla na Prahu, symbolika. Barack Obama totiž u příležitosti své první oficiální návštěvy Česka loni na jaře na Hradčanském náměstí představil svou vizi světa bez jaderných zbraní (EurActiv 6.4.2009).

„Také v tom vidíme symboliku ´do roka a do dne´. Na místě, kde Barack Obama své záměry před rokem ohlásil, chtěl oznámit i jejich splnění,“ potvrdil tyto domněnky bývalý ministr pro evropské záležitosti senátor Alexandr Vondra (ODS).

Slavnostní podpisový ceremoniál a následná tisková konference pak proběhla s mírným zpožděním poté, co skončily rozhovory obou státníků, při kterých se řeč točila nejen kolem globální jaderné bezpečnosti, ale dotkla se například i státního převratu ve středoasijském Kyrgyzstánu.

„Není vítězů ani poražených“

Barack Obama během svého projevu označil novou dohodu za pokračování cesty, která byla přesně před rokem započata v Praze. „Před rokem jsem přijel do Prahy a pronesl zde projev, který nastínil rozměr amerického odhodlání zastavit šíření jaderných zbraní a stanovit jako konečný cíl svět bez nich. Řekl jsem tehdy – a budu to opakovat nyní – že to je dlouhodobý cíl, kterého možná nebude dosaženo ani za mého života.“

Podle šéfa Bílého domu podpis smlouvy předznamenává nový začátek i v americko-ruských vztazích. „Když Spojené státy a Rusko nejsou schopny spolupracovat na velkých záležitostech, není to dobře ani pro naše národy ani pro svět,“ uvedl prezident a dodal, že den podpisu smlouvy představuje „významný mezník pro jadernou bezpečnost, pro nešíření jaderných zbraní i pro vztahy mezi USA a Ruskem“.

Za historickou událost velkého významu považuje smlouvu i Obamův protějšek Dmitrij Medveděv, který v průběhu své řeči vyzdvihl práci obou týmů na výsledném dokumentu. Ten podle ruské hlavy státu „v plné míře zachovává rovnováhu zájmů Ruska a Spojených států amerických“, čímž přináší vítězství oběma stranám.

„Vyhrály obě strany, které posílily svou bezpečnost, a se zřetelem na naše vítězství vyhrálo celé světové společenství,“ dodal Medveděv.

Oba prezidenti se shodli v tom, že budou usilovat o to, aby čerstvě podepsaný dokument co nejdříve ratifikovaly parlamenty obou zemí. „Je důležité nejen prostě podepsat, ale i synchronizovat proces ratifikace,“ konstatoval ruský prezident.

Protiraketová obrana stále zdrojem rozporů

Inkoust na listině nestačil ještě zaschnout, když prezident Medveděv zopakoval požadavek, kterým si ruská strana vymínila právo od dohody odstoupit – a to v případě, že plánovaná americká protiraketová obrana naruší strategickou rovnováhu.

Ruská vláda v této souvislosti zveřejnila stanovisko, ve kterém uvedla, že „smlouva (…) může fungovat a být životaschopnou jen v situaci, kdy neexistuje kvalitativní ani kvantitativní růst možností systému protiraketové obrany Spojených států amerických“.

Prezident Obama, který loni na podzim oznámil zrušení plánu svého předchůdce George W. Bushe na výstavbu protiraketové obrany se základnami v České republice a Polsku, naopak podpis dohody START vidí jako další krok Američanů, jehož smyslem je vtáhnout Rusy do debaty.

Obavy středovýchodní Evropy

Summit Obama-Medveděv však nebyl jedinou událostí, které byli Pražané během včerejšího dne svědkem. Do hlavního města se sjeli i představitelé jedenácti států střední a východní Evropy, Balkánu a Pobaltí, kteří přijali pozvání amerického prezidenta.

Podle slov českého prezidenta Václava Klause, který předstoupil před novináře odpoledne, tedy ještě před zahájením schůzky, je důvod pro uspořádání slavnostní večeře v sídle amerického velvyslance (který však dosud nebyl jmenován) nasnadě. „Prezident Obama tuto akci pořádá proto, aby ujistil země střední a východní Evropy, že na ně Amerika nezapomíná.“

Prezidenti a premiéři Bulharska, České republiky, Estonska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska během dvouhodinové večeře s Barackem Obamou jednali nejen o euroatlantické bezpečnosti, přípravě nového strategického konceptu NATO a o účasti jednotlivých zemí v Afghánistánu, ale i o spolupráci s Ruskem. Novinářům to prozradil český ministerský předseda Jan Fischer, který dodal, že systém americké protiraketové obrany sehrál v diskusi pouze okrajovou roli.

Polský premiér Donald Tusk, který se novinářům svěřil s tím, že do Prahy přijíždí s jistým znepokojením, po skončení večeře prohlásil, že Obamovi se jeho obavy podařilo rozptýlit.

„Přijel jsem zneklidněn, odjíždím uklidněn,“ řekl doslova Tusk.

Kam se v Praze poděla EU?

Zatímco zástupci z jedenácti pozvaných zemí rokovali s americkým prezidentem, jejich mini-summit s Američany se v Bruselu podle některých komentátorů setkal s vlnou skepticismu a kritiky.

Fakt, že do Prahy nebyl pozván stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, ba ani reprezentanti unijních institucí, například předseda Evropské komise José Manuel Barroso, bruselský server EUobserver.com zhodnotil jako další „ránu pod pás“, která přichází po zrušení summitu EU-USA (EurActiv 4.2.2010).

Guy Verhofstadt, lídr liberální frakce v Evropském parlamentu, nepřítomnost baronky Ashton okomentoval: „V době, kdy EU usiluje o to, aby její zahraniční politika měla na globální scéně větší vliv, toto setkání představuje oboustrannou prohru – jak pro členské státy EU, které se ho zúčastnily, tak pro Unii samotnou.“

Na otázku zmiňovaného serveru, zda lze na pražský summit pohlížet jako na další „urážku“ EU, americký diplomat odpověděl, že „jak prezident, tak ministryně zahraničí (Hilary Clinton – pozn. redakce) hovořili o obrovském významu, který EU pro USA představuje“, a doplnil, že „nám nejde o odvedení pozornosti či snad o úplné nahrazení jednoho vztahu druhým.“

Mluvčí Evropské komise celou situaci uklidňoval, když reagoval slovy, že je zcela běžné, aby členské státy udržovaly bilaterální vztahy. „Nemusíme být do všeho zahrnuti a nemusíme se účastnit všech podobných setkání. Určitě to tedy pro nás není negativní zpráva.“