O Lisabonu bude jasno v květnu

I odpůrci Lisabonské smlouvy připouštějí, že v senátu velmi pravděpodobně dostane zelenou. Někteří senátoři podmiňují své „ano“ schválením ustanovení o zákazu přenosu pravomocí do Bruselu bez souhlasu obou komor parlamentu. V případě odmítnutí Lisabonu by si Češi uřízli celoevropskou ostudu, připouštějí i někteří senátoři ODS, kteří původně patřili do tábora odpůrců smlouvy.

„Nejbližší řádné jednání Senátu bude 6. a 7. května. Na tomto řádném zasedání bude v senátu projednávána Lisabonská smlouva,“ uvedl včera Jiří Stříteský, šéf senátorské frakce ODS.

K přijetí klíčového reformního dokumentu Unie bude potřeba souhlasu tří pětin přítomných – nikoliv tedy všech – členů horní komory parlamentu. V případě účasti všech 81 senátorů při hlasování by stačilo k odsouhlasení Lisabonu 49 hlasů. Pro smlouvu by tedy muselo zvednout kromě ostatních senátorů ruku také alespoň 7 reprezentantů ODS.

K proevpropsky naladěnému Alexandru Vondrovi a předsedovi senátu Přemyslu Sobotkovi se pravděpodobně přidají ještě Bedřich Moldan, Vítězslav Jonáš nebo už zmiňovaný Jiří Stříteský. Například Jonáš odůvodňuje svůj souhlas tím, že Česko bylo už „silně poškozeno“ pádem vlády a případným „stop“ Lisabonu bychom tuto „škodu dovršili“. Podle kuloárních informací by mohli někteří senátoři ODS zvednout ruku pro Lisabon „na truc“ prezidentu Klausovi, jemuž vyčítají nevhodné chování po pádu vlády.

Jak naznačil zapřísáhlý odpůrce reformní smlouvy Jaroslav Kubera, aktivní souhlas senátorů ODS ani nebude k jejímu schválení potřebný. „Jsem si jistý tím, že hlasy, které jsou z ODS potřeba ke schválení, určitě budou. Kromě toho stačí, aby někteří vytáhli hlasovací kartu a neúčastnili se hlasování. Není vůbec nutné, aby byli aktivně pro,“ řekl Kubera, který se v případě ratifikace Lisabonu hodlá znovu obrátit se stížností na Ústavní soud.

Ještě před samotným hlasováním o reformní smlouvě budou senátoři schvalovat tzv. vázaný mandát, který se stane součástí jednacího řádu senátu. Ten zajistí, aby jakékoliv předávání národních kompetencí do Bruselu podléhalo souhlasu obou komor českého parlamentu.

Občanům Česka je – jak vyplývá z čerstvého průzkumu CVVM – reformní smlouva poměrně lhostejná. Celé pětině Čechů se při vyslovení pojmu Lisabonská smlouva nic nevybaví (před rokem to bylo dokonce 44%), jen třetina respondentů podle svých slov ví, o co se jedná.

Dodejme, že Lisabonská smlouva už musí být schválena jen v Česku – současné předsednické zemi Unie – a Irsku, které ji odmítlo v referendu. To se tam na podzim bude opakovat.