Nováčci chtějí „odvážnější“ reformu zemědělské politiky EU

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Dan.

Návrh reformy společné zemědělské politiky EU, v němž Evropská komise počítá se spravedlivějším nastavením dotací farmářům ze starých a nových členských zemí, by měl být podle poslanců ze zemí střední a východní Evropy ambicióznější. Vyplynulo to z meziparlamentní diskuse, která tento týden proběhla v Bruselu.

Mezi platbami, které dostávají zemědělci z nových a starých členských zemí, jsou často propastné rozdíly. Zatímco řecký farmář může z evropské pokladny získat na jeden hektar obdělávané půdy 500 euro, lotyšský farmář dostane na stejnou plochu pouze 100 euro.

Od roku 2014, kdy Evropská unie začne hospodařit podle nového sedmiletého rozpočtu, může být ale vše jinak. Evropská komise na podzim loňského roku zahájila diskusi k budoucnosti evropského zemědělství po roce 2013 a ve svém úvodním návrhu uvedla, že způsob, jakým se dotace v EU rozdělují, by měl být vůči farmářům z nových členských zemí „spravedlivější“ (EurActiv 19.11.2011).

Spravedlivější systém nemá znamenat srovnání výše dotací na stejnou úroveň. To, kolik zemědělci dostanou, se má ale odvíjet od předem určených kritérií a sazby se mají postupně sbližovat. Každý farmář by měl podle Komise mít také nárok na určitý minimální podíl průměrné sazby, která dnes odpovídá 250 eurům na hektar.

Exekutiva navrhla, aby v zemích, kde jsou platby farmářům nižší než 90 % průměru EU-27, došlo v roce 2014 ke snížení rozdílu o jednu třetinu. Rozdíl by se pak dále snižoval až na 90 % průměru EU v roce 2020.

Nové členské země proti dvourychlostnímu zemědělství

Poslanci z některých národních parlamentů z nových členských zemí ale během společného jednání s europoslanci, které se začátkem tohoto týdne uskutečnilo v Bruselu, návrh Komise označili za nedostatečný. Nový klíč, podle nějž se vyplácí farmářům přímé platby, by podle nich měl být ještě spravedlivější.

Podle poslance z litevského parlamentu je období, během nějž má docházet k postupnému snižování plateb „příliš dlouhé“. Také lotyšský poslanec uvedl, že by změny měly být „odvážnější a rychlejší“.

Podle polského a estonského poslance může další zachování nerovnováh „zlikvidovat hospodářskou soutěž“ a „ohrozit jednotný trh EU“.

Rumunský poslanec návrh přirovnal k letadlu, ve kterém někteří sedí v business class a popíjejí šampaňské, zatímco na ostatní zbyla economy class.

Lotyšský levicový europoslanec Alfrēds Rubiks (GUE/NGL) si postěžoval, že podle návrhu Komise by se lotyšský zemědělec, který nyní dostává 33 % průměru EU, dostal v roce 2020 na 52 % průměru. „To je spravedlivé?,“ dožadoval se odpovědi.

Také slovinští poslanci se vyslovili pro větší sblížení přímých dotací. Ve svých požadavcích ale byli méně radikální a podpořili postupné sbližování sazeb při zohlednění rozdílů v hospodářské vyspělosti jednotlivých členských zemí.

„Bývali bychom uvítali (…) jasný závazek k nastolení ´spravedlivých´ podmínek, nikoliv pouze ‚spravedlivějších‘ podmínek, a to bez jakéhokoliv přechodného období,“ řekl EurActivu po březnovém jednání ministrů zemědělství EU, na kterém státy podpořily postupné sbližování přímých plateb, náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel (EurActiv 18.3.2011).

Zastropování přímých plateb

Další oblastí, kde je silně slyšet hlas nových členských zemí a České republiky zejména, je požadavek na tzv. zastropování přímých plateb. Evropská komise totiž vloni navrhla změnit způsob vyplácení dotací v závislosti na velikosti obdělávané plochy. Zavedení stropu má podle Komise zabránit tomu, aby velké farmy z rozpočtu společné zemědělské politiky odsály dotace na úkor menších zemědělců.

Proti tomu ale rezolutně vystupuje Česko, kde v důsledku kolektivizace v 50. letech 20. století docházelo k vytváření velkých zemědělských družstev. Ministerstvo zemědělství v čele s ministrem Ivanem Fuksou návrh Komise odmítá s tím, že by zastropování plateb „výrazně porušilo princip spravedlivého zacházení se zemědělci v celé EU“ (EurActiv 18.3.2011, EurActiv 24.6.2011).

Podle francouzského poslance, který se tento týden zúčastnil setkání parlamentních výborů, představuje ale zastropování plateb „nutnost“, jinak za to „malí farmáři zaplatí nejvyšší cenou“. Zatímco rakouští poslanci se rovněž spíše přikláněli k zastropování, u jejich německých protějšků bylo patrné váhání. S podobným historickým dědictvím jako Česká republika se potýká také území bývalého východního Německa.

V písemném prohlášení estonského parlamentu se dočteme, že kritéria, podle kterých by se případné stropy určovaly, je třeba vybírat pečlivě. „Nelze přihlížet pouze k využívané půdě v hektarech, počtu zvířat nebo počtu zaměstnanců,“ stojí v materiálu.

Pokud farmář provedl značné investice do moderních technologií a díky inovacím snížil počet zaměstnanců, neměla by jej za to EU trestat v podobě nižších dotací, uvádí se v prohlášení estonského Riigikogu.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu uvedli, že zastropování přímých plateb může být neefektivní, neboť může farmáře odrazovat od konsolidace, přestože by větší farma mohla být konkurenceschopnější. „V dlouhém období to bude neefektivní, protože farmáři si najdou způsoby, jak strop obejít,“ uvedli britští poslanci.

Zelenější zemědělství ano, ale chceme reciprocitu

Téměř všichni poslanci bez ohledu na to, zda pocházeli z nových nebo starých členských zemí, se k dalšímu návrhu Komise, která by vyplácení zemědělských dotací chtěla více provázat s péčí o životní prostředí, vyjadřovali pozitivně.

Němečtí poslanci ale upozornili, že kritéria tzv. „greeningu“ je třeba „pečlivě vybrat“, aby „nezvětšovaly byrokracii“. Podle britských poslanců je podmínění plateb péčí o životní prostředí v principu v pořádku, ale musí zvyšovat udržitelnost a produktivitu.

Francouzi uvedli, že ekologická opatření společné zemědělské politiky musí být „jednoduchá, harmonizovaná a musí být uplatňována na celém území EU“. Dodali také, že ekologická opatření musí „odpovídat skutečným výzvám“ a že výpočet dodatečných nákladů je třeba přizpůsobit hospodářské realitě v jednotlivých členských zemích při současném splnění požadavku na zjednodušení společné zemědělské politiky.

Francouzští poslanci navíc spolu se svými maďarskými a finskými protějšky požadují, aby se na potraviny dovážené ze třetích zemí musela uplatňovat stejná výrobní kritéria jako na potraviny vyráběné v EU. Pokud se producenti z třetích zemí nebudou muset řídit stejnými pravidly a standardy, jaké EU požaduje po svých farmářích, zemědělci ani spotřebitelé takové situaci „neporozumí“, uvedli poslanci.

K zavedení reciprocity v mezinárodním obchodě v minulosti vyzval také předseda zemědělského výboru v Evropském parlamentu, italský socialista Paolo De Castro, a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Pokud chtějí světové zemědělské velmoci dovážet potraviny do Evropy, musí při jejich výrobě přistoupit na podobná pravidla v oblasti ochrany životního prostředí, zdůraznili tito politici.