Nová zemědělská politika má řešit i změny klimatu

Z pracovní verze návrhu reformy společné zemědělské politiky, do níž měl EurActiv možnost nahlédnout, vyplývá, že se boj s klimatickými změnami může velmi snadno promítnout do způsobu podpory zemědělců. Zemědělské dotace by do budoucna mohly být podmíněné poskytováním takových „veřejných statků“ jako je biodiverzita nebo používáním „udržitelných“ zemědělských postupů.

Souvislosti:

Společná zemědělská politika (SZP) patří mezi nejstarší evropské politiky a její priority se za dobu její existence již mnohokrát změnily.

Zatím poslední revizí, tzv. health checkem, prošla SZP v loňském roce. Šlo v ní především o další modernizaci politiky a její součástí byla i otázka, zda by SZP neměla do budoucna reagovat také na tzv. nové výzvy, zejména změny klimatu. Evropská unie se v rámci health checku dohodla na dalším omezení přímých plateb zemědělcům a přesunu volných prostředků do oblasti podpory venkova. Součástí revize bylo i postupné odstranění mléčných kvót.

Health check představuje ale pouze soubor určitých krátkodobých opatření. O skutečné reformě SZP se začíná hovořit až v souvislosti s novým sedmiletým evropským rozpočtem na léta 2014-2020, nad nímž se v Evropské unii právě rozbíhá diskuse.

Témata:

Přestože je diskuse o reformě společné zemědělské politiky stále ještě v počátečním stádiu, z pracovní verze návrhu Evropské komise o evropském rozpočtu a jeho prioritách po roce 2013 vyplývá, že výdaje, které Evropská unie vynakládá na zemědělství, by v budoucnu měly poklesnout (EurActiv 27.10.2009). Prostředky, které by se tím uvolnily by EU mohla využít k naplňování dalších priorit.

Komise v návrhu upozorňuje, že není možné spoléhat na to, že se podmínky pro poskytování přímých plateb nezmění. Vyšší prioritu mají zároveň získat „nepovinné služby související se životním prostředím, udržitelné zemědělské postupy nebo přeměna venkova na oblasti s vysokou přírodní hodnotou“.

Režim jednotné platby, který v současné době tvoří hlavní součást podpory z evropského rozpočtu, by tedy fungoval i nadále, ale změnilo by se jeho zaměření tak, aby v budoucnu byly podporovány primárně takové aktivity jako je poskytování „veřejných statků“, které mají z evropského pohledu přidanou hodnotu.

O možnosti, že by se koncept „veřejného statku“ stal důležitou součástí společné zemědělské politiky diskutovali ministři zemědělství již na neformální červnové Radě v Brně. Shodli se ale, že tento termín zatím není úplně přesný a bude potřeba jej ještě vyjasnit.

Klimatický pilíř

Evropská komise ve svém dokumentu zdůrazňuje, že se zemědělství musí na boji s klimatickými změnami podílet více než dosud. Píše se v něm dále, že zemědělství bude muset přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů a pracovat na využívání půdy za účelem zachycování uhlíku (rostliny jsou obecně schopné zachycovat oxid uhličitý z atmosféry a částečně jej přeměňovat na stabilní uhlík v půdě – množství přeměněného CO2 ale závisí na druhu rostlin).

Evropská komisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boel před měsícem upozornila, že evropští zemědělci budou muset do roku 2020 omezit svou produkci emisí skleníkových plynů alespoň o 20 %. Takového snížení mají dosáhnout hlavně výrobou biomasy a ukládáním uhlíku v půdě.

Na stole je ovšem také možnost, že v rámci společné zemědělské politiky vznikne zbrusu nový „pilíř“, jehož prostřednictvím bude Evropská unie zemědělcům poskytovat dotace na opatření související s bojem proti změnám klimatu.

SZP stojí v současné době na dvou pilířích. Zatímco první z nich tvoří opatření na podporu trhu a přímé platby, druhý představuje podporu rozvoje venkova.

Více peněz mají dát vlády

Evropská komise dále navrhuje, aby na členské země přešel větší díl odpovědnosti za výdaje společné zemědělské politiky a dodává, že by se státy mohly podílet na financování přímých plateb. Evropské unii by se tím uvolnily zdroje, které by bylo možné použít na financování jiných priorit.

Jean-Luc Demarty, generální ředitel oddělení, které je v Evropské komisi zodpovědné za zemědělství a rozvoj venkova, v této souvislosti před několika měsíci uvedl, že by EU mohla začít uvažovat o přechodu na jednotnou průměrnou úroveň plateb, která by byla stejná pro všechny členské země. Dodal k tomu, že by přímou podporu z prostředků EU dorovnaly členské země v závislosti na struktuře platů běžných v dané zemi tak, aby nedošlo k narušení úrovně tamních příjmů.