Nová Unie sedmadvaceti musí zůstat po eurovolbách a brexitu jednotná v dobrém i ve zlém

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker [© European Union, 2019]

Ve čtvrtek budou lídři členských států diskutovat v rumunském Sibiu o budoucích prioritách EU na následujících pět let. Mezi nimi by měla být ochrana vnějších hranic, reforma azylové politiky, zelená energie, klima, posílení měnové unie, rozšiřování nebo obměna unijních institucí.

Šéfové států a vlád sedmadvaceti zemí Evropské unie chtějí tento čtvrtek v rumunském městě Sibiu jednoznačně ukázat, že EU je a do budoucna také zůstane jednotná a nechybí jí sebedůvěra.

Chtějí ale také začít diskusi o „prioritách a výzvách“, tedy o tom, jakou agendu si Evropská unie nastaví do roku 2024, do kdy bude její chod ovlivňovat v květnu nově zvolený Evropský parlament (EP) a od podzimu také nová Evropská komise (EK). Debata se tak nevyhne ani otázkám souvisejícím právě s personálním obsazením vrcholných unijních funkcí.

„Postbrexitový summit“?

Neformální summit byl plánován jako první vrcholná schůzka EU po britském odchodu z bloku, který se měl uskutečnit na konci března. Britská premiérka Theresa Mayová tak bude v Rumunsku chybět podobně, jako se už v minulých měsících na summitech neúčastnila diskusí, které se týkaly brexitu samotného a dění v EU po něm.

Poprvé konání summitu oznámil v europarlamentu šéf EK Jean-Claude Juncker v roce 2017, kdy plánem mnohé překvapil, včetně samotných Rumunů.

Přes odklad brexitu na konec října chtějí ale nyní šéfové států a vlád zemí Unie využít příležitost a nabídnout před eurovolbami na konci měsíce občanům evropských zemí stručný dokument popisující, jakými principy se chce evropský blok, označený v závěru textu jako „nová Unie sedmadvaceti“ do budoucna řídit. Summit je tak jednoznačně „postbrexitový“, bez ohledu na to, že Británie zatím stále neodešla.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Jednotu zachovejme, i když máme odlišné názory

Když o návrhu textu „Deklarace ze Sibiu“ diskutovali na počátku týdne v Bruselu diplomaté unijních zemí, dávali podle informací ČTK mnozí z nich najevo, že k textu by mohli mít řadu výhrad či nejrůznějších doplnění, ale právě v zájmu demonstrace jednoty na jejich zapracování netrvaly.

Například Švédové mínili, že v deklaraci by měla být zmínka o migrační problematice, přístupy k jejímu řešení ale členské státy dál dělí, a tak ji dokument nezmiňuje. Čeští diplomaté na jeho textu oceňují, že je psán jednoduše a srozumitelně a nabízí sdělení o „jednotě a naději“.

Šéfové států a vlád tak nakonec desetibodovou deklaraci dostanou ke schválení beze změn. Její klíčová sdělení hovoří právě o trvající jednotě sedmadvaceti zemí v dobrých i špatných dobách, o potřebě chránit „náš způsob života, demokracii a vládu práva“, či třeba o Evropě jako odpovědném globálním hráči, který také dokáže zajistit budoucnost pro další evropské generace.

Po brexitu může EU zrychlit. Česko zase ztratí svého spojence, říkají odborníci

Ať už bude podoba brexitu jakákoliv, EU podle odborníků odchodem Británie ztratí brzdu evropské integrace. Uvolní se naopak prostor pro francouzsko-německý motor.

Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk také prezidentům a premiérům na jednání na radnici v centru Sibiu představí materiál stručně popisující jeho představu strategické agendy EU pro roky 2019 až 2024. K němu v minulých dnech ze strany členských zemí zazněla řada výhrad, státy se liší například v pohledu na „míru ambicí“ v otázce ochrany klimatu či na možnosti budoucího rozšiřování bloku.

Strategické priority se mnohdy s textem obecnější deklarace prolínají. Vedle příslibů ochrany vnějších hranic či reformy unijní azylové politiky hovoří třeba o rychlejším přechodu k „zelené“ energii či posilování měnové unie.

Různý pohled mají unijní země pochopitelně i na „institucionální otázky“, tedy rozdělení vrcholných funkcí v příštím období. Dokumenty pro summit v Sibiu tuto věc příliš nezmiňují, kartami totiž určitě zamíchá výsledek voleb do europarlamentu na konci měsíce, o věci se politici ale určitě budou bavit.

Jisté je, že do podzimu musí být jasno nejen okolo nového vedení EP, ale země by si měly udělat představu o budoucím šéfovi Evropské komise po Jeanu-Claudu Junckerovi. Významné bude nové obsazení postu v čele evropské diplomacie po Federice Mogheriniové a letos bude také potřeba vyřešit, kdo nahradí v roli předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Na jednotu členských států apeluje i Komise

Jednání neformálního summitu v Sibiu bude mít dvě části. Pracovní oběd v místním Národním muzeu Samuela von Brukenthala bude za účasti Mogheriniové věnován mezinárodním otázkám. Druhá část summitu, kterému bude předsedat rumunský prezident Klaus Iohannis, se odehraje na radnici města, které je podle něj na summit dobře připravené.

Se svým obsáhlým podkladovým dokumentem před schůzkou dnes také přišla Evropská komise. Po jejím zasedání věnovaném nadcházejícímu summitu prohlásil předseda EK Juncker, že jedině pokud budou země EU v dalším období jednotné, mohou hrál roli ve světovém dění.

„Musíme rozhodovat o důležitých věcech, které opravdu můžeme řešit v celoevropském měřítku,“ prohlásil Juncker na dnešní tiskové konferenci. Zároveň zdůraznil, že nechápe, proč velká část unijních politiků hovoří o plánu výrazně omezit počet témat, která má Brusel řešit, když se to během jeho končícího pětiletého funkčního období již stalo.

Zůstaňme jednotní, ale rozhodujme kvalifikovanou většinou

Juncker zdůraznil, že během následujícího období by Unie měla rozšířit okruh věcí, v nichž může rozhodovat kvalifikovaná většina místo jednomyslného konsenzu. Komise již dříve ve snaze posunout kupředu některá dlouhodobě zablokovaná témata navrhla, aby se místo současného jednohlasného schvalování v příštím období rozhodovalo většinově například o některých daňových či sociálních otázkách.

Z členských zemí, které by tuto změnu musely schválit, se však ozvaly některé negativní ohlasy.

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Jednotný postup členských států bude podle Junckera pro EU v budoucnu klíčový například vzhledem ke globálním obchodním otázkám. Předseda Komise zmínil vyjednávání o možné obchodní dohodě se Spojenými státy, kvůli níž je Brusel v „takřka každodenním“ kontaktu s Washingtonem.

Od jeho loňské červencové schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se nic zásadního nezměnilo, podotkl Juncker. Šéfovi Bílého domu, který na EU uvalil cla na dovoz oceli a hliníku a hrozí zavedením cel na automobily, může podle Junckera Unie důvěřovat.

Komise bude vyjednávat s USA o vzájemném obchodu. Členské státy jí k tomu udělily mandát

Zástupci unijních států dnes na setkání Rady potvrdili mandát Evropské komise pro vyjednávání se Spojenými státy o odbourání překážek volného obchodu. Proti byla Francie, Belgie se zdržela.

Junckerův pohled na eurovolby

Juncker se dnes vyjádřil také k volbám do Evropského parlamentu, v nichž mohou podle průzkumů posílit populistické a protievropsky laděné strany. V kampani by podle něho neměly zavedené strany používat agresivní styl, ale zdůraznit, co v EU dokázaly.

„S populisty a extremisty musíme bojovat, ale ne lacinými hesly a osobními útoky. Nebojovat s nimi slovy, ale činy,“ prohlásil Juncker.

V souvislosti s osobními ataky zmínil páteční zprávu polské státní televize TVP o předsedovi Evropské rady Tuskovi. Někdejšího polského premiéra, který kritizuje současné vedení své země za ohrožování vlády práva, přirovnalo médium kontrolované politiky konzervativně nacionalistické vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) k Hitlerovi a Stalinovi, což Juncker označil za „zcela nepřijatelné“.

Rozklíží europarlament populisté? Neklidný Brusel čekají po volbách velké změny

Po květnových volbách do Evropského parlamentu může přijít velké zemětřesení. Odborníci předpovídají, že v nich uspějí euroskeptické strany, které využívající strachu z přílivu migrantů ze severní Afriky i poklesu popularity Evropské unie.