Nová dopravní strategie EU: kdo znečišťuje, ať platí

zácpa

Evropská komise chce, aby za emise, hluk a ostatní škody spojené s dopravou platili samotní uživatelé. Vyplývá to z návrhu Bílé knihy o dopravě, do které měl EurActiv možnost nahlédnout.

Návrh dokumentu, který představuje plány Evropské komise v příštím desetiletí, počítá s radikálně odlišným dopravním systém v roce 2020. Jeho základem má být jednotný evropský dopravní prostor, otevřené trhy, zelenější infrastruktura a nízkouhlíkové technologie.

„Vyšší ceny ropy, hustší provoz, nedostatek kvalifikované pracovní síly a rozšířenější uplatnění principu ‚platí ten, kdo znečišťuje‘ jsou faktory, které budou stát za pravděpodobným nárůstem nákladů na dopravu,“ můžeme číst v dokumentu, jehož finální verze by měla být publikována v prosinci tohoto roku (EurActiv 18.6.2009).

Podle Komise vzrostly emise z dopravy o 24 % mezi roky 1990 a 2008 a tvoří 19,5 % celkových emisí skleníkových plynů.

Pokud chce EU respektovat své klimatické závazky pro rok 2050, bude muset sektor dopravy snížit své emise alespoň o 45-60 % oproti úrovni z roku 1990, píše se v dokumentu.

„Vzhledem k takřka absolutní závislosti sektoru dopravy na ropě, je zřejmé, že emise jsou hlavní otázkou dopravního systému budoucnosti.“

Hlavní problém představuje silniční doprava, která má na svědomí dvě třetiny emisí v dopravě. V budoucnosti však bude třeba omezit také emise z letecké a námořní dopravy, které  rostou rychleji než emise v dopravě silniční.

Trh jako bič na emise a hluk

Jedním z navrhovaných řešení je využit tržních nástrojů k tomu, aby za emise, hluk a další škody platili uživatelé dopravy, píše se v dokumentu.

„Mohou to zajistit rozdílné nástroje založené na tržních mechanismech, jmenovitě daně z paliv, poplatky za kilometr a systémy, které zavádějí emisní stropy a umožňují obchodování s povolenkami.“

V oblasti pozemní dopravy dokument navrhuje revidovat směrnici o energetických daních, aby mohla být zavedena daň zohledňující objem uhlíku v palivech. Nárůst ceny „by byl pro uživatele jasným signálem“.

Návrhy komisaře zodpovědného za daně, Algirdase Šemety, na zavedení uhlíkové daně byly uloženy k ledu poté, co mu skeptické členské státy vzkázaly, aby dále prozkoumal její případný vliv na hospodářství.

Dalším nástrojem, který by mohl zavést cenu za znečištění v silniční dopravě, je emisní strop. Byl by to důležitý krok k rozšíření systému obchodování s povolenkami (ETS) tak, aby v budoucnu zahrnoval všechny způsoby doprav.

Letecká doprava bude zahrnuta do ETS v roce 2012 (EurActiv 13.10.2010). Pokud se Mezinárodní námořní organizace (IMO) nedohodne na všeobecných opatřeních již v roce 2011, zapojí se námořní doprava do ETS pravděpodobně roku 2013, vysvětluje Komise.

Návrh Bílé knihy hledá další způsoby, jak by členské státy mohly zpoplatnit silnice, aby byla zohledněna míra provozu, hluk i znečištění.

Směrnice o tzv. euromýtném (Eurovignette), která členským státům dovoluje zpoplatnit kamiony za používání evropských dálnic, nebude pokrývat celou silniční síť, upozorňuje dokument. V roce 2013 však Komise „zváží postupné rozšíření platnosti systému pro užitkové vozy na celou meziměstskou síť (…) nebo alespoň na hlavní evropské tahy do roku 2020.“

Komise věří, že tento příklad také povzbudí členské státy, aby zavedly obdobná opatření pro soukromá vozidla a zbytek sítě.

Infrastruktura pro trvale udržitelnou mobilitu

Návrh Bílé knihy nahlíží na dopravní infrastrukturu jako důležitý nástroj pro rozvoj udržitelné dopravy.

V rámci revize politiky transevropských dopravních sítích (TEN-T) Komise plánuje vypracovat „jádrovou síť,“ která bude zahrnovat všechny hlavní dopravní tahy, uzly a strategická spojení. Tato „páteř integrovaného evropského dopravního systému“ by usnadnila problémové plánování projektů TEN-T, které se prozatím neřídí celoevropským zájmem.

Komise proto bude analyzovat výstavbu „multimodálních“ dopravních uzlů v osobní přepravě v místech, kde by využití jiného typu dopravy bylo výhodnější a šetrnější k životnímu prostředí.

Podobné plány jsou představeny i pro nákladní dopravu. „Multimodální“ typy terminálů se mají nacházet zároveň na strategických místech jádrové sítě i v blízkosti velkých měst. Právě to má podle návrhu zajistit ekologičtější způsob zásobování měst.

Komise také hledá prostředky na urychlení realizace hlavních projektů transevropské infrastruktury. Uvádí, že za jejich zpožděním stojí přílišné zaměření členských států na rozvoj národních sítí.

Ve středu (27. října) představil komisař pro dopravu Siim Kallas zprávu, která vyhodnocuje TEN-T v polovině období 2007 až 2013. Z 92 prioritních projektů, které přijdou na 5,3 miliardy eur z celkových 8 miliard vyčleněných na TEN-T v šestiletém období, není pouze 48 z nich opožděných, a mělo by tak být ukončeno do roku 2014.

Aby se situace zlepšila, Komise se zmiňuje o možnosti zvýšit podíl financování transevropské infrastruktury ze státních příjmů z dopravy. Tato možnost již existuje, ale státy ji dostatečně nevyužívají.

Ekonomicko-finanční oddělení Komise požaduje odstranit tento bod z Bílé knihy, píše se v návrhu. Je pravděpodobné, že se toto téma setká s podobně nepříznivou reakcí i u členských států.