NERV: Návrh rozpočtu EU může být pro Česko výhodný

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Stuart Miles.

Návrh sedmiletého rozpočtu na roky 2014-2020 může českým zájmům do značné míry vyhovovat. Vyplývá to z materiálu, který včera projednala Národní ekonomická rada vlády (NERV). Poradci na návrhu oceňují především to, že by se rozpočet na kohezní politiku neměl v příštím období příliš měnit. Upozorňují ale, že dluhová krize může kartami ještě zamíchat.

„Lze se domnívat, že postoj Evropské komise může českým zájmům ve většině vyhovovat, ale tyto se nedočkají naplnění ‚z čistého nebe‘, automaticky a bez úsilí,“ konstatuje materiál, který pro NERV zpracovala skupina vedená ekonomem Petrem Zahradníkem.

Vyjednávání o budoucí podobě tzv. víceletého finančního rámce (evropského rozpočtu), která se v roce 2012 rozběhne na plné obrátky, totiž může významně ovlivnit i probíhající dluhová krize eurozóny a hrozba další recese. NERV varuje, že v důsledku zpomalení hospodářského růstu se diskuse bude zřejmě odehrávat především mezi čistými plátci a problémovými zeměmi, které se v době hospodářského zpomalení a rostoucích nákladů na financování veřejného dluhu budou snažit obstarat si dodatečné zdroje z rozpočtu kohezní politiky. Ty země, které „nejsou ani příliš problémové, ani nepředstavují významně čisté plátce, se tak mohou ocitnout mimo hlavní proud,“ upozorňují experti.

Vyjednávání bude podle nich o něco komplikovanější i proto, že potřebou čerpat peníze z kohezních prostředků mohou začít argumentovat i vyspělejší státy postižené dluhovou krizí. V takové situaci bude podle NERVu třeba pečlivě najít správné spojence pro jednání na evropské úrovni.

Tlak na efektivnost

Tlak čistých plátců na efektivnější využívání peněz z evropského rozpočtu je v EU cítit již delší dobu. Samotný návrh Komise z loňského června jej ostatně už do značné míry reflektuje – příští sedmiletý rozpočet se má v reálných číslech oproti současnému období snížit. Zatímco nyní Brusel rozděluje 1,06 % HND, v budoucnu by to mohlo být už jen 1 % HND (EurActiv 30.6.2011).

Snížit se má také objem prostředků na společnou zemědělskou politiku, která z evropského rozpočtu tradičně ukusovala největší díl.

Rozpočet na společnou regionální (kohezní) politiku sice zůstává prozatím na podobné výši, ale jak vyplývá z návrhů nařízení ke kohezní politice zveřejněných v říjnu 2011 (EurActiv 11.10.2011 a EurActiv 12.10.2011), Komise chce využívání evropských peněz více provázat s hospodářsko-politickými cíli celé Unie (v podobě strategie Evropa 2020) nebo plněním makroekonomických a institucionálních podmínek (tzv. kondicionalit). Také rozsah aktivit, které by státy a regiony mohly z evropských peněz financovat, se má snížit tak, aby se investované prostředky zbytečně netříštily.

Většina hlavních bodů NERVu vyhovuje

Jak vyplývá ze zprávy expertů, větší část bodů, které návrh Komise k rozpočtu obsahuje, může být pro Českou republiku výhodná. Za „jednoznačně výhodný“ považuje NERV zachování přibližně stejného objemu prostředků na kohezní politiku. Česká republika má v současném programovacím období nárok na 26,7 miliard euro, což představuje 8 % veškerých prostředků na kohezní politiku. „Návrh by umožnil si tuto pozici i na další období udržet,“ píše se v dokumentu.

Pozitivně odborníci hodnotí i větší důraz na zpřísňování pravidel pro využívání peněz z evropských fondů v podobě koncentrace podpory na omezený počet priorit, zavedení kondicionalit nebo požadavku na důsledné vyhodnocování přínosů projektů pro danou lokalitu nebo region.

„Tyto kroky budou určitě náročnější pro projektový management i příjemce, ale výhodné jsou především z toho pohledu, že akcentují vyšší kvalitu podpořených projektů,“ myslí si autoři dokumentu.

Společné daně nechceme

Kde experti NERVu naopak říkají jasné ne, je plánovaný vznik nového infrastrukturního fondu (oficiálně Nástroj pro propojení Evropy, CEF), který má vzniknout mimo kohezní politiku EU a z nějž mají být podpořeny projekty v oblasti rozvoje dopravní, energetické a informační a komunikační infrastruktury (EurActiv 29.11.2011). „Tato část návrhu je pro nás velmi nevýhodná, neboť ztíží a zúží možnosti získání těchto prostředků do České republiky,“ uvádí zpráva.

Nesouhlas vyvolává také návrh na zavedení vlastních zdrojů evropského rozpočtu v podobě daně z finančních transakcí, zvláštní obratové daně nebo ekologické daně. „Vzhledem k tomu, že reálné důvody pro uvalení těchto daní (nejméně pak daně z finančních transakcí) v České republice buď neexistují, případně nejsou zásadní, zvyšování daňové zátěže tímto směrem je z našeho pohledu jednoznačně neakceptovatelné,“ dočteme se v dokumentu.