Nepřijetí evropské ústavy by byl historický neúspěch, říká Merkel

Německá kancléřka Angela Merkel vystoupila před evropskými poslanci ve Štrasburku prvně v rámci německého předsednictví. Poslancům představila cíle předsednictví v čele s plánem oživit do roku 2009 euroústavu.

Souvislosti:

Evropská ústava byla uložena „k ledu“ poté, co jí na jaře 2005 v referendech odmítly dvě zakládající země Evropského společenství – Francie a Nizozemsko. Evropa se poté ponořila do „období reflexe“, v jehož rámci měly členské země usilovat o posílení dialogu s občany a nalézt společný postoj k budoucnosti evropské ústavní smlouvy.

Vloni v červnu, rok po neúspěchu francouzského a nizozemského referenda čelní představitelé evropských států na summitu v Bruselu seznali, že v diskusi prozatím nedošlo k příliš velkým pokrokům a rozhodli se reflexní období ještě o něco prodloužit. Evropská rada tehdy zadala německému předsednictví úkol připravit zprávu, jakým způsobem by se mělo v otázce ústavy dále postupovat. Konkrétní opatření by podle závěrů summitu měla být připravena ke schválení v druhé polovině roku 2008.

Témata:

Kancléřka Angela Merkel včera ve své řeči k evropským poslancům vyjádřila odhodlání německého předsednictví vytvořit „cestovní mapu, která by vedla k uzavření ústavního procesu“. Nová ústava by měla být podle ní přijata do konce funkčního období Evropského parlamentu v roce 2009. „Selhání by bylo historickým neúspěchem,“ prohlásila kancléřka.

Ústava je podle kancléřky mimořádně důležitá také z pohledu evropské zahraniční politiky. Německé předsednictví bude v první polovině letošního roku v oblasti zahraniční politiky klást důraz na Kosovo, Střední východ, íránský jaderný program, Afghánistán, evropskou politiku sousedství, uzavření kola jednání o světovém obchodu z Dauhá a na uzavření partnerské smlouvy s Ruskem. Předsednictví bude v této oblasti také usilovat o vedoucí roli v boji s klimatickými změnami.

Z pohledu inovací a růstu kancléřka oznámila plán předsednictví zavést tzv. princip legislativní diskontinuity. Podle tohoto principu by byl každý legislativní návrh, který není schválen do konce funkčního období Evropského parlamentu zamítnut. Německo tento systém zavedlo již doma. Slibuje si od něj omezení přeregulovanosti, kterou podle průzkumů Německo trpí.

Důraz bude po dobu předsednictví kladen také na inovace. Podle Merkel by „Evropa bez svých mimořádných inovačních schopností nebyla tou Evropou, jakou je dnes.“

Stanoviska:

„Zpomalená byrokratická a rozdělená Evropa nebude schopna vyřešit všechny výzvy jimž čelí, ať již to je zahraniční a bezpečnostní politika, klimatické změny a energetika, výzkum, omezování byrokracie nebo rozšiřování a naše sousedské vztahy,“ uvedla Angela Merkel.

Kancléřku podpořil svými slovy předseda Komise José Manuel Barroso. Na konci předsednictví podle je podle něj zapotřebí mít k dispozici cestovní mapu, která povede k vyřešení institucionálního patu do roku 2009. To podle něj ale není všechno: „Potřebujeme dohodu k tomu, aby se rozplynuly mraky pochybností, které visí nad některými částmi Evropy, potřebujeme ukázat našim partnerům vitalitu a sebedůvěru a učinit Evropskou unii transparentnější, efektivnější a demokratičtější. Jak jsem již uvedl, (smlouva z) Nice nestačí. Nemůžeme stavit budoucí Evropu včerejšími nástroji. V nadcházejících šesti měsících máme velkou příležitost zahájit změnu. Pusťme se tedy do práce.“

V současné době přijalo text evropské ústavní smlouvy 18 členských zemí EU. Německé předsednictví hodlá proto vyjednávat se zbývajícími členskými státy o tom, jak by měla být ústava upravená, aby byla přijatelná i pro 7 členských zemí, které ústavu dosud neratifikovaly. Němečtí odborníci jsou přesvědčeni, že by upravená ústavní smlouva měla být schválena pokud možno bez konání referenda.

Postoj České republiky k budoucnosti evropské ústavní smlouvy není jednotný – zatímco prezident republiky Václav Klaus a poslanci ODS ústavní smlouvu odmítají jako nepotřebný dokument, prezident před oživováním ústavy varoval dokonce ve svém novoročním projevu, naopak sociální demokraté jsou jejímu schválení nakloněni. „Unie potřebuje reformy, aby mohla dál efektivně fungovat. Ty jsou obsažené v textu ústavy,“ řekl Libor Rouček, poslanec za socialisty v Evropském parlamentu. Uvádí to portál iHNed.cz.

Mezi vytrvalé odpůrce ústavní smlouvy patří také Velká Británie. Ta podle světového tisku včera jasně dala najevo, že si oproti současnému stavu nepřeje téměř žádné změny a zpochybnila potřebu nové ústavní smlouvy.

„Pokud se ústava vrátí,“ píše deník Independent, „Gordon Brown, který se podle očekávání zřejmě stane v létě premiérem, bude zastávat postoj, že labouristé nepotřebují referendum, neboť se nekonalo ani v případě Maastrichtské smlouvy ani smlouvy z Nice. Britští ministři však budou pod silným tlakem vyhlásit referendum, přinejmenším ze strany pravicové opozice, která je proti ústavě.“

Ve Francii by měl nový text opět projít všelidovým hlasováním. Uvedla to socialistická kandidátka na prezidentský úřad Ségolène Royal.