Německý ústavní soud bude rozhodovat o Lisabonu

Německý ústavní soud bude zítra, v úterý 30. června rozhodovat o tom, jestli je Lisabonská smlouva je slučitelná s německou ústavou. Rozsudek ústavního soudu je zaujatě očekáván po celém zbytku Unie.

Ústavní soud zítra v 10 hodin ráno středoevropského času vydá rozhodnutí, které bude zkoumat řadu stížností, které naznačují, že nová smlouva, která je již připravována více než pět let, podkopává německý parlament a německou suverenitu. Stížnosti také obsahují zmínku o tom, že je příliš moc pravomocí přenášeno na Brusel a i přesto se nesnaží udělat EU více demokratickou.

Soudci, kteří rozhodují o této kauze, měli dvoudenní slyšení v únoru tohoto roku. Na toto slyšení byli německou vládou vysláni ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a ministr vnitra Wolfgang Schäuble, aby podpořili Lisabonskou smlouvu.

Někteří ze soudců vyjádřili určitý skepticismus během únorového slyšení a to především nad otázkou, zda-li Lisabonská smlouva zajišťuje více demokracie pro občany EU, stejně tak jako nad otázkou, zda-li není přenášeno příliš mnoho pravomocí do Bruselu. Důležitý je v Německu také problém, že v budoucnu by mohly být nové pravomoci Bruselu zajištěny i bez změny zakládajících smluv Unie.

Není však očekáváno, že by německý ústavní soud vystavil Lisabonu červenou. Lisabonská smlouva je totiž horlivě podporována německou kancléřkou Angelou Merkel. Spíše se očekává, že soud postoupí smlouvu tak, aby mohla být dokončena ratifikace. Možná soud vznese několik podmínek pro dokončení ratifikace.

Německé deníky připomínají, že německý ústavní soud pravděpodobně řekne, že každému příštímu přenosu pravomocí do Bruselu bude muset předcházet souhlas německého parlamentu (Bundestag) a že ústavní soud by měl sám na tento proces dohlížet.

Německý ústavní soud již jednou vydal podobné rozhodnutí, a to v roce 1993 ohledně Maastrichtské smlouvy, která dláždila cestu pro vznik eura. Tehdy ústavní soud vydal rozhodnutí říkající, že Maastrichtská smlouva byla slučitelná s německou ústavou, ale zároveň dodal, že ústavní soud by měl mít poslední slovo ohledně otázky, jestli EU překročila kompetence, které jsou ji smlouvami uděleny.

Pokud ústavní soud řekne „ano“ nyní i Lisabonské smlouvě, tak umožní dokončení ratifikace v Německu, ke které chybí již jen podpis presidenta Horsta Köhlera. Německý parlament již smlouvu schválil naprostou většinou v loňském roce. Celkový osud Lisabonské smlouvy však bude záležet na dalších zemích sedmadvacítky, i pokud německý ústavní soud udělá krok směrem k dokončení ratifikace Lisabonu.

Irové budou muset uspořádat druhé referendum ohledně Lisabonu, které je naplánované na říjen tohoto roku. Prezidenti Česka a Polska Lisabonskou smlouvu zatím odmítli podepsat.

Berlín spolu s Paříží by rádi dokončili ratifikaci Lisabonské smlouvy tak, aby mohla vstoupit v platnost nejpozději od začátku roku 2010. Říkají, že dokončení ratifikace Lisabonu je velmi důležité i proto, že Unie nemůže podstoupit další rozšíření bez odstranění klauzule limitující počet členů EU na 27 obsažené ve Smlouvě z Nice, kterou by právě Lisabon zrušil.