Během návštěvy německé kancléřky Angely Merkel ve Varšavě, která se uskutečnila 16.–17. března, Polsko vyjádřilo svoji podporu Berlínské deklaraci navzdory tomu, že v textu není zmíněno křesťanství.
Souvislosti:
Německé předsednictví, chce na červnovém summitu EU předložit „cestovní mapu“ schvalování evropské ústavní smlouvy.
Německé snahy se ale střetly s námitkou Polska, které odmítá zavedení systému hlasování dvojí většinou v Radě, jak je uvedeno v nynějším textu ústavní smlouvy, protože by země měla menší váhu při hlasování než nyní.
Témata:
Prezident Lech Kaczynski pro národní televizní stanici uvedl, že Polsko podepíše Berlínskou deklaraci, která by měla připomínat padesátileté výročí podepsání Římských smluv. „Máme výhrady k některým částem deklarace, ale jestliže ji Polsko nepodepíše, budeme jedinou zemí v EU, která tak neučiní,“ řekl Kaczynski.
Polsko vyjádřilo svoji nespokojenost s tím, že ve výroční deklaraci není přímý odkaz na Boha nebo křesťanství. Cílem německého předsednictví je, aby text deklarace byl krátký a neutrálního charakteru.
Deklarace by měla zdůraznit, čeho EU ve své historii dosáhla, její společné hodnoty a budoucí výzvy. Měla by také naznačit vedení další debaty o nové smlouvě, přičemž by ale v textu neměla být přímo zmíněna evropská ústavní smlouva.
Zdá se, že občané mají smíšené pocity o EU. Podle nejnovějšího průzkumu britského deníku Financial Times se 44% dotázaných se domnívá, že situace v jejich zemi se po vstupu do EU zhoršila, zatímco 25% uvedlo, že tomu bylo naopak (viz článek Evropané jsou k členství v Unii skeptičtí).
Na druhé straně francouzský průzkum veřejného mínění týkajícího se kulturního dědictví ukázal pozitivnější výsledky. Podle průzkumu, který byl proveden institutem Ipsos v pěti evropských zemích, si 58% respondentů myslí, že Evropská unie přispívá k ochraně jejich národního kulturního dědictví.
Stanoviska:
Německá kancléřka Angela Merkel se snaží donutit sousední země ke kompromisu ohledně evropské ústavní smlouvy. Tvrdí: „Období reflexe je pryč. Nyní nastal čas pro rozhodnutí.“
Polský prezident Lech Kaczynski a jeho bratr Jaroslaw jsou proti současnému textu ústavní smlouvy. Dvojčata se domnívají, že nynější text se příliš zaměřuje na další evropskou integraci.
Česká republika se připojila k polské kritice ústavní smlouvy. Vláda ČR nesouhlasí především s přenesením dalších pravomocí z národní na evropskou úroveň. Co se týče deklarace, nesouhlasí s tím, aby byl v textu přímo zmíněn rok 2009 jako konečný termín pro ratifikaci ústavní smlouvy. Jan Zahradil, vládní zmocněnec pro jednání o deklaraci a evropské ústavní smlouvě, už dříve prohlásil, že „ČR nechce, aby ratifikace ústavní smlouvy zastiňovala české předsednictví EU v první polovině roku 2009“. Nesouhlasí také s přílišným zdůrazňováním sociální dimenze EU v textu deklarace.
Podle německého deníku Berliner Zeitung předseda Evropské komise Barroso apeloval na představitele členských zemí EU, aby Berlínskou deklaraci podpořili a připravili půdu pro evropskou ústavní smlouvu. Požádal především vlády Polska a České republiky, aby neblokovaly přijetí dohody o nové smlouvě. Řekl: „Nemůžeme znovu projednat smlouvy pokaždé, když je zvolena nová vláda.“ Dodal, že druhý neúspěch ohledně evropské ústavní smlouvy by znamenalo poškození EU.
V souvislosti s oslavou padesátého výročí evropské integrace předseda evropské obchodní asociace EuroCommerce, Xavier Durieu řekl: „To, co potřebujeme je politická odvaha, vize a ambice vytvořit takové prostředí, ve kterém se bude budoucím generací povede dobře.“