Německu se podařilo získat podporu Polska pro Berlínskou deklaraci

Během návštěvy německé kancléřky Angely Merkel ve Varšavě, která se uskutečnila 16.–17. března, Polsko vyjádřilo svoji podporu Berlínské deklaraci navzdory tomu, že v textu není zmíněno křesťanství.

Souvislosti:

Německé předsednictví, chce na červnovém summitu EU předložit „cestovní mapu“ schvalování evropské ústavní smlouvy.

Německé snahy se ale střetly s námitkou Polska, které odmítá zavedení systému hlasování dvojí většinou v Radě, jak je uvedeno v nynějším textu ústavní smlouvy, protože by země měla menší váhu při hlasování než nyní.

Témata:

Prezident Lech Kaczynski pro národní televizní stanici uvedl, že Polsko podepíše Berlínskou deklaraci, která by měla připomínat padesátileté výročí podepsání Římských smluv. „Máme výhrady k některým částem deklarace, ale jestliže ji Polsko nepodepíše, budeme jedinou zemí v EU, která tak neučiní,“ řekl Kaczynski.

Polsko vyjádřilo svoji nespokojenost s tím, že ve výroční deklaraci není přímý odkaz na Boha nebo křesťanství. Cílem německého předsednictví je, aby text deklarace byl krátký a neutrálního charakteru.

Deklarace by měla zdůraznit, čeho EU ve své historii dosáhla, její společné hodnoty a budoucí výzvy. Měla by také naznačit vedení další debaty o nové smlouvě, přičemž by ale v textu neměla být přímo zmíněna evropská ústavní smlouva.

Zdá se, že občané mají smíšené pocity o EU. Podle nejnovějšího průzkumu britského deníku Financial Times se 44% dotázaných se domnívá, že situace v jejich zemi se po vstupu do EU zhoršila, zatímco 25% uvedlo, že tomu bylo naopak (viz článek Evropané jsou k členství v Unii skeptičtí).

Na druhé straně francouzský průzkum veřejného mínění týkajícího se kulturního dědictví ukázal pozitivnější výsledky. Podle průzkumu, který byl proveden institutem Ipsos v pěti evropských zemích, si 58% respondentů myslí, že Evropská unie přispívá k ochraně jejich národního kulturního dědictví.

Stanoviska:

Německá kancléřka Angela Merkel se snaží donutit sousední země ke kompromisu ohledně evropské ústavní smlouvy. Tvrdí: „Období reflexe je pryč. Nyní nastal čas pro rozhodnutí.“

Polský prezident Lech Kaczynski a jeho bratr Jaroslaw jsou proti současnému textu ústavní smlouvy. Dvojčata se domnívají, že nynější text se příliš zaměřuje na další evropskou integraci.

Česká republika se připojila k polské kritice ústavní smlouvy. Vláda ČR nesouhlasí především s přenesením dalších pravomocí z národní na evropskou úroveň. Co se týče deklarace, nesouhlasí s tím, aby byl v textu přímo zmíněn rok 2009 jako konečný termín pro ratifikaci ústavní smlouvy. Jan Zahradil, vládní zmocněnec pro jednání o deklaraci a evropské ústavní smlouvě, už dříve prohlásil, že „ČR nechce, aby ratifikace ústavní smlouvy zastiňovala české předsednictví EU v první polovině roku 2009“. Nesouhlasí také s přílišným zdůrazňováním sociální dimenze EU v textu deklarace.

Podle německého deníku Berliner Zeitung předseda Evropské komise Barroso apeloval na představitele členských zemí EU, aby Berlínskou deklaraci podpořili a připravili půdu pro evropskou ústavní smlouvu. Požádal především vlády Polska a České republiky, aby neblokovaly přijetí dohody o nové smlouvě. Řekl: „Nemůžeme znovu projednat smlouvy pokaždé, když je zvolena nová vláda.“ Dodal, že druhý neúspěch ohledně evropské ústavní smlouvy by znamenalo poškození EU.

V souvislosti s oslavou padesátého výročí evropské integrace předseda evropské obchodní asociace EuroCommerce, Xavier Durieu řekl: „To, co potřebujeme je politická odvaha, vize a ambice vytvořit takové prostředí, ve kterém se bude budoucím generací povede dobře.“