Nečekaný obrat: Vláda chce prosazovat snížení rozpočtu EU

zdroj: Rada EU.

Vláda ve vyjednávání o víceletém rozpočtu EU mění pozici a připojuje se ke skupině čistých plátců v čele s Německem, Británií a Francií. Zatímco dosud v debatě o příštím evropském rozpočtu na roky 2014-2020 trvala na tom, že by jeho výdaje měly zůstat na úrovni blízké 1 % HND, nyní bude požadovat jejich snížení.

Středeční zasedání vlády přineslo kromě požadavku ODS a Věcí veřejných na vypsání referenda v případě, že by připojením se ke vznikající mezivládní fiskální dohodě došlo k přenosu pravomocí do Bruselu (EurActiv 19.1.2012), ještě jednu novinku, kterou média nechala prakticky bez povšimnutí.

Ministři schválili totiž návrh, aby se Česká republika při jednáních o příštím sedmiletém rozpočtu EU připojila po bok zemí jako je Německo, Francie a Velká Británie, které usilují o snížení výše unijního rozpočtu pod úroveň 1 % HND. Česko bylo přitom vzhledem ke své pozici čistého příjemce (jako méně vyspělá členská země z evropského rozpočtu víc získává, než do něj odvádí) dosud pouze požadovalo, aby výdaje zůstaly na úrovni kolem 1 % HND. Na otočku české vlády upozornil včera na svých stránkách Respekt.

Ministerstvo financí ale odmítá, že by šlo o změnu pozice. „Rozhodnutí o členství ČR v této skupině představuje vývoj pozice ČR a nikoliv změnu klíčových priorit při jednání o rozpočtu EU na období 2014-2020,“ řekl EurActivu tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Mluvčí zdůraznil, že svým vstupem mezi země, které prosazují přísnější rozpočet, chce dát Česko jasně najevo, že rozpočtovou odpovědnost prosazuje nejen doma, ale i v Evropě. Financování hlavních priorit EU se podle ministerstva financí dá dosáhnout i s úspornějším rozpočtem, než navrhuje Komise.

Kalouskovo ministerstvo věří, že pokud se ČR postaví po bok zemí, z nichž většině finanční trhy v současné turbulentní době důvěřují, posílí i to i její vlastní kredibilitu. „Tato skupina zemí bude mít navíc zásadní vliv na konečnou podobu výdajů evropského rozpočtu na období 2014-2020,“ dodal Jakob.

Přestože se Nečasův kabinet označuje za „vládu rozpočtové odpovědnosti“, změna dosavadního postoje je překvapivá. Vláda totiž až dosud zastávala pragmatickou linii a svou pozici vůči evropskému rozpočtu prosazovala ve skupině nových členských zemí, jejichž cílem je, aby z evropského rozpočtu získaly v podobě kohezních fondů a zemědělských dotací co nejvíc.

Miroslav Kalousek, ministr financí, ale věří, že ve skupině zemí, která volá po úspornějším rozpočtu, se jí bude více peněz na EU fondy prosazovat lépe. „Koheze je naše priorita. Pro obhajobu těchto zájmů se nám zdá výhodnější, abychom byli ve skupině pro úsporný rozpočet než mimo ni,“ citují ministra dnešní Hospodářské noviny.

Co přinese nová strategie?

A jak jdou k sobě požadavek na snižování výše rozpočtu a zároveň navyšování výdajů na regionální politiku? 

Vláda v tom rozpor nevidí. Snížit výdaje a současně zachovat výdaje pro méně vyspělé regiony a členské státy je podle ní možné, pokud se změní výdajová stránka rozpočtu. Ovšem tak, aby to zároveň neomezilo plnění hlavních cílů a priorit EU.

Názor kabinetu je takový, že z evropského rozpočtu by se primárně měly financovat aktivity, které přispívají k vyšší konkurenceschopnosti a růstu EU a současně k její vnitřní soudržnosti.

Jinými slovy, škrtat by se mělo především v oblastech jako je společná zemědělská politika, nástroj pro propojení Evropy (tzv. infrastrukturní fond je České republice trnem v oku již od chvíle, kdy se o něm začalo v Bruselu uvažovat, viz EurActiv 24.10.2011), podpora tzv. přechodných regionů a administrativa EU, vysvětlil EurActivu Jakob.

Otázkou ale zůstává, jestli se prosazování úspornějšího rozpočtu neobrátí proti vládě a Česko nakonec z vyjednávání neodejde s nižšími dotacemi pro své regiony. Návrh Evropské komise je vůči České republice zatím vstřícný (EurActiv 3.1.2012). Výdaje na regionální politiku by se totiž podle Komise do budoucna příliš měnit neměly a Česko by si tak mohlo udržet podobnou pozici jako nyní (v současném programovacím období má ČR nárok na 26,7 miliard eur).

Česko mezi čistými plátci

Evropská komise ve svém návrhu příštího rozpočtu EU (tzv. víceletém finančním rámci) na roky 2014-2020 státům, které požadují úspornější rozpočet, už do jisté míry vstříc vyšla. Oproti současnému období mají mírně poklesnout závazky i platby. Zatímco v letech 2007-2013 představují závazky evropského rozpočtu 1,12 % HND, po roce 2013 mají klesnout na 1,06 % HND. Snížit se mají i očekávané platby, a to z 1,06 % HND na 1 % HND.

Čistí plátci ale chtějí, aby výdaje byly ještě nižší. Velká Británie, Německo a Francie ještě před samotným zveřejněním návrhů koncem roku 2010 oznámily, že budou usilovat o to, aby se výdaje rozpočtu EU snížily do roku 2020 postupně až na 0,8 % HND (EurActiv 20.12.2010). K trojici velkých čistých plátců se postupně připojilo pět dalších zemí. Z nových členských zemí ve skupině dosud nebyla ani jediná.