Meziparlamentní setkání požaduje reformu Unie do roku 2009

ústavní

Včera v Bruselu skončilo druhé meziparlamentní setkání, kterého se účastnilo kolem 200 poslanců a senátorů národních parlamentů a poslanců Evropského parlamentu. Účastníci se shodli na nutnosti institucionálních změn EU.

Souvislosti:

Meziparlamentní setkání poslanců Evropského parlamentu (EP) a členů národních zákonodárných orgánů v Bruselu se uskutečnilo už podruhé. Dvoudenní setkání, které probíhalo ve dnech 4. – 5. prosince 2006, se zaměřilo na možná řešení institucionálního upořádání Evropské unie a otázku budoucnosti evropské ústavní smlouvy.

První meziparlamentní setkání proběhlo na začátku května tohoto roku. Jeho úkolem bylo znovu zahájit diskusi o budoucnosti Evropské unie. Setkání vždy organizuje Evropský parlament ve spolupráci s předsedající zemí.

Témata:

Meziparlamentnímu setkání předsedal předseda Evropského parlamentu Josep Borrell a předseda finského parlamentu Paavo Lipponen. Lipponen na zasedání dvoudenní schůzky členů národních parlamentů a EP obdržel gratulaci od předsedy EP k ratifikaci evropské ústavní smlouvy, kterou finský parlament schválil 5. prosince 2006. Předsedající země EU se tak stala šestnáctou členskou zemí Unie, která tento dokument přijala.

Většina účastníků vyjádřila nezbytnost dalších institucionálních reforem, jejichž realizace by měla „reagovat na potřeby občanů“. Podle některých poslanců řešení naléhavých problému jako např. změna klimatu nebude možné bez odpovídající změny stávajících smluv. Rozdílné názory panovaly ohledně způsobu provedení požadovaných reforem. Zatímco někteří představitelé požadovali, aby základem nové dohody byla evropská ústavní smlouvá, jiní se zcela jasně vyslovili proti.

V závěru finského předsednictví se opět s větší intenzitou objevuje otázka budoucnosti evropské ústavní smlouvy, a to především v souvislosti s nadcházejícím německým předsednictvím, které už dříve jako jednu z priorit stanovilo právě budoucí uspořádání Evropské unie. Situace se ale zkomplikovala rozhodnutím německého ústavního soudu, který uvedl, že se k otázce ústavní smlouvy nemůže vyjádřit do té doby, dokud budou v EU probíhat diskuse o její podobě. „Postavilo by to soud do role aktivního účastníka na podobě evropského ústavního procesu, což by bylo neslučitelné s jeho pravomocí rozhodovat v poslední instanci,“ prohlásil Siegfried Broß, zpravodaj pro druhý senát soudu. Navíc prezident Spolkové republiky Německo řekl, že ústavní smlouvu nepodepíše do té doby, než soud rozhodne. Není tedy vůbec jasné, kdy bude v Německu ratifikační proces dokončen.

Německá kancléřka Angela Merkel podle informací britského deníku Financial Times jmenovala dva odborníky na EU – Reinharda Silberberga a Uwe Corsepius – „posly“, jejichž úkolem bude v době německého předsednictví diskutovat s představiteli jednotlivých členských zemí EU o ústavní smlouvě. Merkel dále zdůraznila nutnost schválit „přepracovanou ústavní smlouvu“ do roku 2009, ale zároveň uvedla, že nelze od německého předsednictví čekat více, než odstartování procesu konkrétních řešení evropské ústavní smlouvy.

Stanoviska:

Matti Vanhanen při zahájení meziparlamentního setkání řekl: „Nemyslím si, že rozdrobení této ústavní smlouvy otevře cestu kupředu.“ A dodal, že největšího pokroku v jednání o budoucnosti tohoto dokumentu se dosáhne tehdy, pokud se zaměříme na „Evropu výsledků“.

Předseda Evropské komise Barroso uvedl: „Bez nové Smlouvy by Evropa usilovala o účinnou politiku s jednou rukou přivázanou za zády.“

Další kroky:

Ve dnech 14.–15.prosince 2006 proběhne summit představitelů vlád a států členských zemí EU v Bruselu. K dalšímu meziparlamentnímu setkání by mělo dojít během německého předsednictví.