Lisabonskou smlouvu projednávají poslanci

Poslanecká sněmovna včera zahájila ratifikaci Lisabonské smlouvy. O samotném schválení dokumentu se však rozhodne až na podzim. Poslanci ODS chtějí totiž jednání zastavit do doby, než se k obsahu smlouvy vyjádří Ústavní soud. S žádostí o přezkoumání, zda smlouva není v rozporu s ústavou ČR, se má na Ústavní soud obrátit Senát.

Souvislosti:

Lisabonská smlouva nahrazuje evropskou ústavní smlouvu, kterou v roce 2005 voliči v Nizozemsku a Francii odmítli v referendu. Hlavním cílem smlouvy je změnit způsob fungování evropských institucí tak, aby byla Evropská unie akceschopná i po rozšíření o nové členské země střední a východní Evropy. Smlouva tak upravuje hlasovací práva členských zemí v Radě a posiluje schvalovací pravomoci Evropského parlamentu. Snižuje také počet evropských komisařů a ruší princip „jedna země – jeden komisař“.

Nová smlouva posiluje Unii v oblasti justice a vnitra a také v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. To odráží přesvědčení členských zemí, že by Evropská unie měla hrát výraznější roli na mezinárodní politické scéně.

Vedle toho, že o drtivé většině evropské legislativy bude nyní rozhodovat společně Evropsky parlament a Rada, posiluje smlouva také kontrolní mechanismy – národní parlamenty budou moci vyjádřit nesouhlas s přijímanou evropskou legislativou v případě, že je v rozporu s principem subsidiarity a proporcionality. Smlouva také zavádí mechanismus „záchranné brzdy“: pokud je členská země přesvědčená o tom, že legislativní návrh zasahuje do základních zásad systému trestního soudnictví, může podat námitku Evropské radě a v případě, že Evropská rada nedosáhne konsensu, návrh není přijat – členské státy, které s ním souhlasí, ale mohou zavést „zesílenou spolupráci“.

Lisabonskou smlouvu schválily členské státy na neformálním zasedání Evropské rady v říjnu 2007 v Lisabonu. Ke slavnostnímu podpisu smlouvy došlo 13. prosince 2007. K tomu, aby smlouva mohla vstoupit v platnost je zapotřebí, aby smlouvu ratifikovaly všechny členské země EU. S výjimkou Irska, kde budou o přijetí smlouvy hlasovat občané v referendu, chtějí všechny země předložit text Lisabonské smlouvy svým národním parlamentům.

Smlouvu do nyněnška schválilo pět zemí: Maďarsko, Slovinsko, Malta, Francie a Rumunsko. Slovensko ratifikaci prozatím odložilo kvůli sporům ohledně tiskového zákona a potíže se schvalováním má i Polsko, kde opozice pohrozila, že smlouvu nepodpoří. Polský premiér Donald Tusk na hrozby reagoval s tím, že dá o smlouvě hlasovat v referendu (v takovém případě by smlouva s nejvyšší pravděpodobností prošla, podporuje jí více než 75% občanů).

Témata a stanoviska:

O Lisabonské smlouvě začala včera jednat také Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Na včerejším jednání došlo pouze k otevření diskuse. K dokumentu se mají poslanci znovu vrátit na dnešním jednání.

Přestože smlouvu dojednala vláda premiéra Mirka Topolánka, zaznívá na adresu smlouvy kritika právě z řad vládní ODS. Vláda samotná ovšem dala 25. ledna poslancům doporučení, aby Lisabonskou smlouvu ratifikovali a je vysoce pravděpodobné, že většina vládních poslanců a senátorů zvedne pro dokument svou ruku. Lisabonská smlouva se navíc těší podpoře opozičních sociálních demokratů, které v ní spatřují další krok k integraci Evropské unie.

Přesto však ratifikace dokumentu nebude uzavřená dříve než na podzim letošního roku. Senátoři za ODS, kteří mají absolutní většinu v Senátu, totiž hodlají smlouvu předložit Ústavnímu soudu. Ten má posoudit, zda Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním řádem ČR.

Sociální demokraté ale ODS podezírají z toho, že žádost o přezkoumání smlouvy Ústavním soudem je jen zdržovacím manévrem, který má zabránit tomu, aby byla Lisabonská smlouva schválena ještě v letošním roce. Pokud smlouvu ratifikují členské země do konce letošního roku, vstoupí v platnost od počátku roku 2009 a do značné míry zkomplikuje českého předsednictví, které se odehraje právě v první polovině příštího roku.

Sociálně demokratický poslanec v EP Libor Rouček před časem uvedl, že se jako „český občan“ obává, že euroskeptická vláda se k schvalování Lisabonské smlouvy nemá. ČR by podle něj měla jako budoucí předsednická země jít naopak příkladem a měla by plnit své závazky včas.

Tuto kritiku ale vláda odmítá. Místopřeseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra včera v Poslanecké sněmovně uvedl, že Lisabonskou smlouvu budou schvalovat na podzim i další členské země, jako Švédsko nebo Nizozemsko, a Česká republika v tomto ohledu nebude výjimkou.

Vondra dodal, že vláda je připravena Lisabonskou smlouvu před parlamentem hájit. Demokratická diskuse je ale „na místě“, zdůraznil.

Další kroky:

  • Parlament ČR by měl podle očekávání Lisabonskou smlouvu ratifikovat na podzim letošního roku poté, co se k ní na žádost Senátu vyjádří Ústavní soud ČR.
  • Pokud smlouvu ratifikují všechny členské státy do konce letošního roku, vstoupí v platnost počátkem roku 2009, v době českého přesdednictví v Radě EU.